Hlavní strana » Články a eseje
Články a eseje, 11. 7. 2001
Před jistou dobou jsem s jistou nadsázkou přirovnal velikášský projekt ministra Grégra k Maově „kulturní revoluci“. Neměl jsem při tom na mysli jen absurdnost, nereálnost a neproveditelnost tohoto nápadu, ale viděl jsem v tom i znovu oprášenou tendenci „poručit větru a dešti“ svobodného trhu.
Články a eseje, 29. 6. 2001
Soudy ústavního soudce Klokočky Ústavní soudce Vladimír Klokočka je člověkem angažovaným, což je lidské. Neangažuje se však jako soudce, ale spíše jako politik. Článek, který věnoval mé osobě ve včerejší MFD, ukazuje, že se pan soudce poněkud pikantně staví za prezidenta republiky, nikoli za "nezávislost" ústavní instituce, kterou reprezentuje.
Články a eseje, 27. 6. 2001
Ústavní soud minulý týden nějak rozhodl a občané vysoce demokratické společnosti v České republice na to nějak reagují. To je logické a přirozené. Nelogické a nepřirozené je to, že ti z našich spoluobčanů, kteří se z tohoto jeho rozhodnutí radují, osočují ty naše spoluobčany, kteří se z toho neradují, slovy, že nemají právo rozhodnutí Ústavního soudu jakkoli komentovat. To považuji za nepřijatelné.
Články a eseje, 23. 6. 2001
Není to poprvé, kdy komisař EU Günter Verheugen kárá účastníky debaty o budoucnosti evropské integrace. Tentokrát se obrátil do řad politiků členských zemí a varoval je, že opatrností v přístupu k procesu rozšiřování EU nahrávají "populistům" v kandidátských zemí a jako příklad těchto populistů výslovně uvedl mne. Mohl bych to brát jen osobně jako hrubou netaktnost a neomalenost, jde však bohužel o něco mnohem důležitějšího.
Články a eseje, 21. 6. 2001
Nijak neskrývám, že nejsem žádným velkým zastáncem referend. Považuji je za zcela výjimečný prvek ústavního systému nepřímé demokracie a jsem hluboce přesvědčen o tom, že se s nimi nesmí plýtvat. Výrazné změny suverenity země výjimečným případem určitě jsou a dokonce ani nevím, co může být vhodnějším případem pro jejich použití.
Články a eseje, 15. 6. 2001
Řada z nás, zajímajících se o ekonomickou teorii, znala texty prof. Stiglitze ze Stanfordské univerzity již v sedmdesátých a osmdesátých letech. Byl to špičkový „technický“ ekonom, v každém případě hrající ekonomickou extraligu a kdyby neodešel do politiky, jistě by patřil do okruhu těch, kteří jsou (či spíše byli) zmiňováni mezi potencionálními kandidáty Nobelovy ceny. Leccos jsem se od něho naučil, zejména v oblasti ekonomického pohledu na informace, i v oblasti teorie veřejných financí.
Články a eseje, 14. 6. 2001
Loňskými regionálními volbami začaly existovat kraje (a je pozoruhodné, jak úplně je zapomenuta původní zkratka VÚSC – vyšší územní samosprávné celky), mají své legitimně zvolené reprezentanty, mají určité a já bych řekl nemalé kompetence, ale mají pocit, že mají málo peněz a že je dostávají špatným způsobem.
Články a eseje, 7. 6. 2001
Lionel Jospin, ve svém dlouho očekávaném projevu o budoucnosti Evropy, předneseném 28. května v Paříži, jednoznačně a nedvojsmyslně nastolil svůj pohled na věc, což je velmi dobře. Aspoň všichni víme, na čem jsme. Vcelku očekávaně odmítl německý model Evropy jako příliš „inspirovaný německým politickým systémem“, vyjádřil zájem „budovat Evropu bez demontáže Francie“ a přihlásil se k Delorsově „federaci národních států“ (ač výslovně dodal, že ví, že má slovo federace „velké množství významů“). V každém případě chce Evropu jako „skutečnou politickou zónu“ a proto mimo jiné chce i celoevropské politické strany.
Články a eseje, 7. 6. 2001
Na pozvání Centra pro nezávislá studia (CIS) jsem v letošním květnu, už po druhé, navštívil dalekou Austrálii a pronesl tam řadu přednášek – na mezinárodní konferenci, na univerzitě v Adelaide a v několika veřejných prostorách a setkal se s předními politiky. Před deseti lety jsem byl v západní Austrálii a na Novém Zélandě, tentokráte v australských horách (Blue Mountains), v jižní Austrálii a samozřejmě opět v Sydney.
Články a eseje, 4. 6. 2001
Nejeden student, ale i nejeden graduovaný ekonom si často klade otázku, proč se má zabývat dějinami ekonomického myšlení. Zdá se jim totiž, že stačí znát soudobou učebnicovou, tedy již více méně kanonizovanou ekonomii. Ekonomie je dnes nepochybně vědou velmi propracovanou, vysoce formalizovanou a matematizovanou, což o žádné jiné společenské vědě říci nelze. Historie ekonomie proto na první pohled vypadá jako něco vzdáleného a minulého, jako něco, co obsahuje mnoho překonaných, „zaprášených“ či už dávno mrtvých myšlenek.
Copyright © 2010, Václav Klaus. Všechna práva vyhrazena. Bez předchozího písemného souhlasu není dovoleno další publikování, distribuce nebo tisk materiálů zveřejněných na tomto serveru.