Hlavní strana » Články a eseje » Varovný projev francouzského…

Varovný projev francouzského premiéra

Články a eseje, 7. 6. 2001

Lionel Jospin, ve svém dlouho očekávaném projevu o budoucnosti Evropy, předneseném 28. května v Paříži,  jednoznačně a nedvojsmyslně nastolil svůj pohled na věc, což je velmi dobře. Aspoň všichni víme, na čem jsme.

Vcelku očekávaně odmítl německý model Evropy jako příliš „inspirovaný německým politickým systémem“, vyjádřil zájem „budovat Evropu bez demontáže Francie“ a přihlásil se k Delorsově „federaci národních států“ (ač výslovně dodal, že ví, že má slovo federace „velké množství významů“). V každém případě chce Evropu jako „skutečnou politickou zónu“ a proto mimo jiné chce i celoevropské politické strany. Je v tom všem trochu francouzské myšlenkové nekonzistence, ale to je snad z jeho strany i jistým záměrem. Loňský Chirakův projev byl ještě více mnohovýznamný a více neurčitý.

Jospinova koncepce zcela bezostyšně vyjadřuje „starý“ francouzský zájem zachovat si svůj enormní vliv a svou zcela nadpřirozenou váhu v evropských záležitostech. Toho může Francie dosáhnout pouze uchováním si své státní identity a odtud plyne Jospinovo zřetelné odmítání eroze národní identity v tzv. „Evropě regionů“, což se více a více stává módní doktrínou dnešní doby (která se tak líbí i některým našim hejtmanům).

Je-li to důležité pro velkou Francii, má to o to větší význam pro menší evropské země jako je Česká republika, které musely v minulosti tak těžce bojovat o svou identitu a suverenitu. V tomto smyslu pro nás Jospinův projev nijak varovný není, spíše naopak.

Varovné je něco jiného. Varovné je to, že se všechny tyto úvahy o národním státu dostávají až do třetí části jeho projevu (to je jeho, nikoli mé číslování), neboli varovné je to, že jsou pro něho klíčové jiné dvě věci.

První část projevu francouzský premiér věnuje sociálnu a vychází přitom z toho, že „Evropa musí formulovat svůj sociální program“. Nesmí být pouze „ekonomickou a měnovou unií“, musí vymezit evropský „art de vivre“, umění žít. Musí se utkat „s nerovností, diskriminací, pracovními vztahy, vzděláním a zdravotní péčí“. Toto považuje Jospin za evropský(!) úkol a za evropskou starost číslo jedna. Jedná se o téměř neuvěřitelné propojení jednoho konkrétního, sociálně-demokratického či přímo socialistického programu s Evropou jako takovou. Je nás ale v Evropě – v členských i nečlenských zemích Evropské unie – hodně, kteří takovou socialistickou Evropu nechtějí. A musíme to umět říci nahlas a důrazně.

Jospin chce, aby Evropa „odmítla oddělení (on dokonce říká rozvod – V.K.) ekonomické prosperity od sociálního pokroku“, což nějak podivně naznačuje, že se to v Evropě dnes děje, nemá-li to – pěkně po marxisticku – znamenat, že všechny hodnoty vyrábí práce a že si zlí kapitalisté neoprávněně přivlastňují „nadhodnotu“. Jospin chce „více ekonomické solidarity“, chce evropský fond, který by chránil země, které by „trpěly důsledkem světových ekonomických turbulencí“, naopak nechce – jak on tomu inventivně říká – „daňový dumping“, neboli nechce „neférovou daňovou konkurenci“. Proto chce v celé Evropě harmonizaci daní! Nechce jenom Evropskou hospodářskou unii (zkratka EHS však stejně existovala jen do sedmdesátých let), nechce ani jen Evropskou měnovou unii (EMU), chce i Evropskou sociální unii a v neposlední řadě i Evropskou legislativní unii. (Mimo jiné chce, aby lidé v celé Evropě mohli jednat přímo s Evropským nejvyšším soudem.) Fascinuje mne, že dokonce chce spravedlivý obchod (fair trade), což je název jednoho odstavce jeho projevu, nikoli svobodný obchod (free trade). Málokdo se k tomu tak otevřeně přihlásí. Chce i zachovávat kulturní diverzitu, avšak nikoli cestou svobody a soutěže, nýbrž cestou protekcionismu, cestou „kolektivního bránění se nebezpečí uniformity a invaze kulturních produktů z jednoho zdroje“, čímž jistě – typicky francouzsky – myslí Ameriku.

Toto všechno zdůrazňuji hlavně proto, že mám strach, že leckteří naši obhájci států (oproti obhájcům regiónů) jako konstitutivního prvku Evropy mohou Jospinovi po tomto projevu snad i tleskat, aniž by si uvědomovali, že je nám nabízena Evropa socialismu.

Václav Klaus, MF Dnes, 8.6.2001