Hlavní strana » Články a eseje » Zápisník Václava Klause č…

Zápisník Václava Klause č.1prezident v sibiřském Omsku

Články a eseje, 25. 9. 2006

První zastávkou naší asijské cesty je sibiřský Omsk. Kam se člověk podívá, vidí břízy. Příroda je tu ale o měsíc blíže k zimě než u nás, dominuje žlutá, už ne zelená. Prší a je chladno. I lidé mají tmavé, zimní oděvy, chybí pražská různorodost.

Miliónový a dnes opět průmyslový Omsk leží na křižovatce mohutného Irtyše a transsibiřské magistrály. Ve vyhnanství tu byl Dostojevskij a právě tady napsal Zápisky z mrtvého domu. V době občanské války zde Kolčak na dva roky vyhlásil hlavní město Ruska (ale pozor, znovu mu tady zdejší gubernátor chce postavit pomník) a stopu tu zanechali i naši legionáři, včetně Jaroslava Haška. Proto je tu i restaurace U Švejka.

V sovětské éře byl Omsk „zakrytyj gorod“, jeho vojenský průmysl byl tak důležitý, že ho žádný cizinec (ale ani Rus bez bumážky), nesměl vidět. Teď se Omské gubernii relativně daří, objemem zahraničních investic je na jednom z předních míst v celé Ruské federaci.

Bydlíme v jakési vládní rezidenci, která je po sovětsku oddělena několika „bezpečnými“ ploty od okolního světa. V tom se asi moc nezměnilo. Mimořádně pozorný a putinovsky uvažující gubernátor tu vládne už šestnáct let, tedy od konce Sovětského svazu. Standardní pluralitní systém politických stran je ale ještě v nedohlednu.

Nás tu mají rádi, k čemuž v poslední době přispěli zejména Ivan Hlinka a Jaromír Jágr. Na Sibiř se většinou jezdilo nedobrovolně. My přijeli dobrovolně a pocit jsme zde měli dobrý.

Václav Klaus, Omsk, 24. září 2006