Hlavní strana » Články a eseje » Zápisník Václava Klause č.…

Zápisník Václava Klause č. 2prezident v Mongolsku

Články a eseje, 26. 9. 2006

Do Mongolska a Mongolskem jsme letěli strašně dlouhou dobu, většinu času nad neobydlenou pouští Gobi. Písek, krásné hory, na první pohled žádní lidé a žádná vegetace. Skoro prázdno. Nemůže to být jinak. Země je to dvacetkrát větší než Česká republika, ale má jenom čtvrtinu obyvatel. Hustota obyvatel je osmdesátkrát menší než u nás. To ale neznamená, že v hlavním městě nejsou dopravní zácpy podobné pražským.

Přijeli jsme sem ve chvíli, kdy si Mongolsko připomíná 800. výročí založení jednotného mongolského státu. Právě v roce 1206 Čingischán sjednotil různé mongolské kmeny. Zde je to jméno velmi vážené a pojmenováno je po něm skoro všechno: pivo, hotel, i letiště v Ulánbátaru.

Mně zůstává v hlavě učitelem zeměpisu na střední škole, panem profesorem Brožem, před půl stoletím vynucovaná znalost: Mongolsko = ovce, koza, kůň, skot, velbloud. Je to do jisté míry pravda i dnes. V jurtách bydlí 40 % obyvatel země a jurty existují i v hlavním městě, často už na dvoře normálních domků. Mongolci se do nich stěhují v zimě, protože se prý jurta lépe a hlavně levněji vytopí.

Zvláštností je skoro 20 000 česky mluvících Mongolů, kteří u nás studovali. Je to pro nás velká výhoda. Jsou velmi podnikaví a úspěšní v byznysu. Že by se to naučili u nás?

A ještě něco. V roce 2004 měli v Mongolsku patové volby a kompromis byl nalezen v rovnoměrném rozdělení funkcí ve vládě a parlamentu mezi dvě hlavní politické strany. (Dodávám, že jim to vydrželo zhruba rok, pak se malá většina našla.)

Václav Klaus, Ulánbátar, Mongolsko, 25. září 2006