Hlavní strana » Články a eseje » Zápisník Václava Klause č. 5…

Zápisník Václava Klause č. 5 prezident v Číně a ve Vietnamu

Články a eseje, 30. 9. 2006

Odvážit se dělat dalekosáhlé závěry o Číně na základě dvoudenní návštěvy není na místě, přesto se několika soudů odvážím:

- statisticky vykazovaný ekonomický růst je vidět na každém kroku (není to žádná hra čísel);

- tento růst se neomezuje na známé pobřežní zvláštní zóny (nejsou to jen Slušovice), ale týká se i vnitrozemí. Město Si-an je toho důkazem;

- ekonomický růst osvobozuje milióny lidí od subsistenčních mezd a rozšiřuje jejich životní možnosti, ale politická svoboda v našem chápání není v dohledu;

- srovnám-li své návštěvy v letech 1994, 2004 a 2006, kola jsou nahrazována auty, kvalita oblečení se radikálně mění, znalost angličtiny roste, mrakodrapů začínají být stovky;

- čínská kuchyně není jídlo a není jen několik, v Evropě známých jídel. Jídlo je obřadem, je esteticko-filosofickou událostí;

- z trojice měst Omsk, Ulánbátar a Si-an je moderním velkoměstem počátku 21. století zatím jen to třetí.

Během pátku jsme se přesouvali z Číny do Vietnamu, do země, kde si komunistická strana dosud zachovává dominantní postavení, kde je všude Ho Či Minův portrét či socha, a kde se – v oficiální terminologii – buduje „socialistické tržní hospodářství“. Nicméně, je to první místo naší asijské cesty, kde neprojíždíme prázdnými a vyklizenými ulicemi, ale plným provozem. To je úleva a oživení. Při tom vidíme, že je Hanoj město kol a motocyklů a tisíců malých obchůdků, které mnozí znají z Thajska.

Změnila se krajina, vegetace, klima a počasí. Už ráno je 28 stupňů a lepící se vlhko. Jsme v tropech a nemůže tomu být jinak. Na rýžových políčkách jsou tisíce rolníků, pracujících se stejnou technikou jako před staletími. Člověk si nedovede představit, jak tato země mohla vést mnohaletou válku s nejmocnější zemí světa. A vyhrát ji.

Václav Klaus, Hanoj, Vietnam,  29. září 2006