Hlavní strana » Články a eseje » Václav Klaus pro deník Právo:…

Václav Klaus pro deník Právo: Klimatičtí alarmisté přitvrzují

Články a eseje, 3. 12. 2019

S klimatem se sice ani letos, ani v posledních letech nic mimořádného nestalo, ale klimatičtí aktivisté, lidé, kteří si založili svou politickou kariéru na výhružce, že nás klima zničí, nebude-li po jejich, proti nám právě teď organizují frontální útok. Nejen ona pověstná Gréta, ale od svého zvolení i nová předsedkyně Evropské komise (von der) Leyenová, jejíž výroky naznačují, že se nám bude po Junckerovi brzy stýskat.  Už začalo. Kvůli těmto, naším psaním bezprostředně „nedosažitelným“ lidem však tuto polemiku nepíšu. Měli bychom se věnovat domácím, protože dosažitelným věrozvěstům klimatické apokalypsy.

Páteční Právo otisklo článek autorů Jungwirtha a Hořejše, který je sice svými postoji zcela absurdní, ale naštěstí žádá „upřímnou debatu“. Hned ji však zužuje na téma „kolik nás bude snižování emisí CO2 stát, což je až druhé téma. Upřímnou debatu musíme nejprve vést o něčem jiném. Tím je základní otázka, zda je náš boj s klimatem vůbec potřebný. To autoři – téměř dětinsky, á la Greta – považují za otázku zbytečnou. O té už je podle nich dávno rozhodnuto. Autoritativně prohlašují, že „existuje vědecký konsensus, že globální změna klimatu převrátí vzhůru nohama přírodu, jak ji známe“. Jako někdo, kdo se touto tematikou zabývá už skoro dvě desetiletí, rezolutně říkám, že žádný takový konsensus ve vědě neexistuje a už vůbec ne o tom, že bude příroda obrácena „vzhůru nohama“.

Pokusme se to trochu strukturovat. Existuje vědecký konsensus o tom, že je – přes všechny netriviální problémy měření průměrné teploty Země – od poloviny 19. století empiricky prokazatelné, že – s mnoha výkyvy a přerušeními – průměrná teplota Země roste v souladu s tím, že skončila „malá doba ledová“, která charakterizovala staletí předcházející. Tento proces běžel a běží zcela mimo nás, mimo chování a jednání člověka.

Naproti tomu neexistuje však žádný vědecký konsensus o důvodu tohoto růstu průměrné teploty. Mnozí jsou i nadále přesvědčeni, že je to v podstatě přírodní proces. Velký spor se však vede o to, jakou roli v tom mohou hrát lidmi způsobené emise CO2. Kdo tvrdí, že vědecký konsensus o této věci existuje, lže. Dnes a denně jsou publikovány články a knihy, které s klíčovým významem lidského faktoru nesouhlasí. Stále znovu vznikají iniciativy vědců a badatelů mnoha vědních oborů, kteří dominanci tohoto faktoru popírají. Dvě z takových mezinárodních iniciativ jsem spolupodepsal (více o tom v mé knize „Zničí nás klima, nebo boj s klimatem“, Grada, 2017). Člověk na klima jistě vliv má, ale jeho vliv se projevuje teprve na x-tém místě za desetinnou čárkou.

Neexistuje žádný vědecký konsensus o velikosti budoucí klimatické změny. Předpovídá-li klimatický panel OSN, že se za právě probíhající století průměrná teplota zvýší o 1,5° – 4° Celsia, a víme-li, že se jeho odhady zatím vždy (bez výjimky) mýlily a že vždy vývoj teploty daleko přestřelovaly, pak o žádném „převrácení přírody vzhůru nohama“ nemůže být ani řeči. Velmi přesvědčivě o tom z našich autorů letos psal např. Vítězslav Kremlík „Obchodníci se strachem“ (viz moje předmluva k této jeho knize).

Neexistuje žádný vědecký konsensus ani o tom, budou-li důsledky změny klimatu ve svém součtu vůbec negativní, natož hrozivé. Teplejší klima vždy v dějinách lidstvu vyhovovalo. Více CO2 znamená také více zeleně (někde možná méně, ale v průměru více). Více lidí zemře chladem než teplem, atd. To všechno bylo mnohokrát dokumentováno.

Kladou si Gréta, von der Leyenová, Jungwirth a Hořejš tyto vážné otázky? Mám strach, že nikoli. Vrcholem všeho je nový pojem klimatická nouze, kterou vyhlásil minulý týden nový Evropský parlament. Marně jsem hledal, kde tento podivný pojem vznikl, ale zdá se mi, že už jsem na to přišel. Více než si přiznáváme, je naše myšlení ovlivňováno z Německa. Německy je používán pojem „Notstand“, nouzový stav.

Má to své historické konotace. V našem kontextu je pikantní to, že tento „Notstand“ vyhlásil den po zapálení Říšského sněmu v únoru 1933 německý prezident von Hindenburg, který tímto omezením občanských práv a svobod umožnil nástup Hitlera k moci. Gréta to možná neví, ale také říká „náš dům hoří“.

Je povinností všech demokraticky a racionálně myslících lidí, aby dnes vítězící klimatický alarmismus odmítli. Jinak hrozí, že se budou dějiny 20. století opakovat.

Václav Klaus, deník Právo, 3. prosince 2019