Hlavní strana » Články a eseje » Zápisník Václava Klause č. 3 …

Zápisník Václava Klause č. 3 prezident v Mongolsku

Články a eseje, 27. 9. 2006

I druhý den pobytu v Mongolsku je krásné, slunečné a velmi suché počasí. Je také příjemné povídat si s prezidentem anglicky, což v této části světa nebývá obvyklé. Do mongolštiny přeložil Ch. Dickense, H. G. Wellse a dokonce Jamese Joyce, což musí být nesmírně těžké – jak jeho angličtinou, tak odlišnou kulturou a reáliemi.

Současné Mongolsko je dynamickou zemí. Slovo změna je asi to nejpatřičnější. Mění se životní styl, místo soch Lenina jsou tu znova velké sochy Buddhy a Čingischána. Kam oko dovidí, je jeřáb a nákladní auto s pískem, a ty vývoj této země symbolizují snad nejpřesněji.

Pracovními úkoly dnešního dne jsou pro mne projev na česko-mongolském podnikatelském fóru, rozhovory s předsedou vlády, zahájení výstavy Františka Kupky ve zdejší Galerii moderního umění a večerní recepce na českém velvyslanectví. Na každém z těchto míst zní čeština, kterou tu mluví řada lidí, pohybujících se ve veřejné sféře.

A také máme na programu výlet do národního parku Tereldž. Nevím, čeho se bojí, ale bezpečnostní opatření jsou tu nevídaná. Tolik strážců mé bezpečnosti (i ve zcela pusté krajině) jsme ještě nikdy a nikde nezažili. Dostali jsme se až do 1600 metrů nad mořem a kolem jsou téměř třítisícové hory.

V palčivém slunci stoupáme do malého lámaistického kláštera, jednoho z mála, které nezničila „lidová revoluce“ (pod silným vlivem Sovětského svazu). V Mongolsku je magickým číslem 108, a proto ke klášteru vede právě 108 schodů. Výhled na mohutná skalní seskupení nejrůznějších tvarů je úchvatný. Oběd v jurtě také. Snad to žaludek přežije.

Václav Klaus, Ulánbátar, Mongolsko, 26. září 2006