Hlavní strana » Odpověď Ing. Landovi ve věci…

Odpověď Ing. Landovi ve věci regulace nájemného

                                         V Praze dne 10. ledna 2002

Vážený pane inženýre,

pozorně jsem si přečetl Váš dopis ze dne 2. ledna 2002. Podobných dopisů dostávám v poslední době velké množství.

Nález Ústavního soudu č. 231/2000 Sb., kterým se zrušila vyhláška č. 176/1993 Sb. o nájemném z bytu, byl v jistém smyslu revoluční. Argumentace Ústavního soudu byla jednak formálně právní, jednak věcná. Podle názoru Ústavního soudu nebylo z formálně právního hlediska zřejmé, zda je vyhláška č. 176/1993 Sb. právně účinná, z věcného (materiálního) hlediska ji však považoval za odporující ustanovením Listiny (vlastnické právo má stejný zákonný obsah a ochranu a jiné argumenty). Můj názor je spíše obrácený: zatímco věcná (materiální) argumentace Ústavního soudu považuji za spíše spekulativní, formálně právní důvody neúčinnosti vyhlášky přijímám jako poměrně přesvědčivé.

Nedávný vládní návrh zákona o nájemném z bytu, který měl řešit tento problém a který se podle názoru poslanců neřídil nálezem Ústavního soudu, sněmovna zamítla 4. dubna 2001. Regulace nájemného tak dnes funguje v právním vakuu a Ministerstvo financí považuje vzniklý stav za mimořádnou tržní situaci podle zákona o cenách.

Zda je Seznam zboží s regulovanými cenami č.1/2002, které Ministerstvo financí vydalo, protiústavní, nemůže opět rozhodnout nikdo jiný než Ústavní soud. Pokud právní předpis, podle kterého nyní Ministerstvo financí nájemné reguluje, byl vydán v souladu s platnými normami, pak platí do té doby, dokud jej Ústavní soud nezruší. Tento názor potvrdil i legislativní odbor Poslanecké sněmovny.

Nález Ústavního soudu je v každém případě závazný a zákonodárce se jím musí řídit. Nejsem si ale jist, zda se Ústavní soud vyslovil proti regulaci nájemného obecně, nebo jen proti jeho konkrétní podobě. Kdyby Ústavní soud shledal neústavní regulaci u nájemného z bytů jako takovou, mohl by zrovna tak považovat za neústavní regulaci cen elektřiny, plynu, telekomunikací apod. Vzhledem k tomu, že se nájemné reguluje ve většině evropských zemí, zdá se mi pravděpodobnější, že se Ústavní soud vyslovil jen proti konkrétní formě regulace nájemného, jak se dnes v ČR praktikuje.

Z ekonomického hlediska dnes existují tři typy nájemních bytů: 1. soukromé domy (byty) postavené již v 90. letech, kde se platí volné nájemné, 2. obecní (dříve státní) domy postavené ještě za komunismu, kde se platí regulované nájemné, 3. soukromé domy (byty), které byly vráceny v restitucích, kde se také platí regulované nájemné. Kladu si otázku, zda by další vývoj právní úpravy regulace nájemného v ČR neměl diferencovat mezi druhým a třetím typem nájemních bytů, zda by nájemné v soukromých domech nemohlo růst rychleji než v obecních bytech. Obecní byty by mohly sloužit jako jistá forma sociálního bydlení.

Žijeme-li v tržní ekonomice, nikdo nemůže garantovat podnikatelům, že se mu ta či ona investice vrátí. Jedině poptávka a nabídka po zboží rozhodne, zda byla investice úspěšná či nikoli. Je pravda, že by se stát neměl plést do oblastí, které mu nepřísluší, a regulovat jen tam, kde je to nezbytně nutné. Rád bych Vás ujistil, že další deregulaci nájemného pokládám za prospěšnou a že ji budu politicky podporovat.

S úctou                  

                                       Václav Klaus