Hlavní strana » Články a eseje » Václav Klaus pro MF Dnes:…

Václav Klaus pro MF Dnes: Trump a obchodní války

Články a eseje, 12. 4. 2025

Chaotické – i když Trumpem a jeho týmem ekonomů asi záměrně chaotické – vyhlašování radikálně pozměňovaných cel prakticky vůči celému světu je důsledkem reálných, a Spojenými státy americkými silně pociťovaných změn a posunů celého světa. To, co se jeví jako téměř náhodné a nedomyšlené, je vědomá politika Trumpovy vlády. Mnoha komentátory jako zmatené obrovské změny cel jsou americkou sondáží reakcí jednotlivých zemí světa na tuto politiku.

Pro Trumpa je – a při své volební kampani i při své inauguraci to říkal zcela jasně – dosavadní uspořádání světového ekonomického, obchodního, finančního a měnového systému nepřijatelné. Pro Trumpa je nepřijatelné dlouhodobé nadhodnocení amerického dolaru (což znamená podhodnocení dalších měn) a z toho plynoucí deficit amerického zahraničního obchodu. Trump dával jasně najevo, že není ochoten se s tím nadále smiřovat. Vidí – nejen on, ale i američtí voliči – ztrátu konkurenceschopnosti amerického zpracovatelského průmyslu a z toho plynoucí deindustrializaci Ameriky, vidí ztrátu miliónů pracovních míst a vidí ekonomický úpadek významných částí kdysi ekonomicky velmi vyspělých oblastí USA.

Nedávno jmenovaný předseda Council of Economic Advisors (Rady ekonomických poradců amerického prezidenta) Stephen Miran říká ve svém textu z listopadu 2024 (čili dávno předtím než byl jmenován předsedou tohoto klíčového úřadu) zcela jasně a jednoznačně, že si Spojené státy nadále nemohou a nechtějí dovolit mít nadhodnocenou měnu, což je způsobeno nikoli – jak by to mělo být podle ekonomických učebnic – nerovnováhou zahraničního obchodu, ale postavením amerického dolaru jako světové rezervní měny. Dlouhodobý deficit zahraničního obchodu by měl vést k znehodnocování dolaru, ale, jak říká Miran, poptávka po americkém dolaru je „nepružná“, čili na deficit zahraničního obchodu USA nereaguje.

Amerika se postavení dolaru jako rezervní měny zbavit nechce, což začíná být neudržitelné v situaci, kdy váha USA ve světě, podíl jejího HDP na celosvětovém HDP, dlouhodobě klesá. Ve svém textu předseda Trumpovy Rady ekonomických poradců ukazuje, že zatímco to bylo 40% v roce 1960, teď je to pouhých 25% (a to ještě vůbec nic neříká o tom, jaká byla váha USA ve světové ekonomice koncem druhé světové války, kdy byl současný systém tzv. brettonwoodského typu uváděn v život). Svět se radikálně mění. Z původního jednoznačného hegemona se USA stávají sice stále mocnou, ale již jen jednou z částic dnešního multipolárního světa.

Trump evidentně chce znehodnocení dolaru, ale ponechání si pozice rezervní měny. O to by sice bylo možné usilovat americkou měnovou politikou, ale tu – při obrovské nezávislosti amerického FEDu, americké centrální banky – v ruce nemá. Má v ruce jiný nástroj, a tím jsou cla. Proto jeho dnešní zdánlivě iracionální šachování s cly, které zbytek světa málo chápe.

Nechápe jeho podstatu. Nechápe to, že se v podstatě ze strany Trumpa jedná o negociační nástroj. Nechápe, že Trump chce vyvolat tomu odpovídající reakce zbytku světa, které by pomohly snížit neudržitelný deficit amerického zahraničního obchodu a obrovské množství dolarových aktiv v rukou zbytku světa, zejména Číny. 

Nechápe také, jak je možné, že Trump vytváří takový chaos. Ráno něco vyhlásí a večer to zruší. Myslím, že to podceňuje mimořádnost postavení amerického prezidenta v americkém politickém systému. Svět to špatně chápe, protože nikde jinde by něco takového nebylo možné. Prezident Putin, ani čínský prezident Si Ťin-pching (oba údajně autokraté) by při takovém svém údajně chaotickém chování dlouho nevydrželi.

Je překvapivé, že to v Americe možné je. Tam se ale vždy věřilo v sílu jednotlivce. Nikde ve světě nemá jedinec takové postavení, ani v autokratických systémech východní Asie. Jedním z důsledků je i to, že demokratické země nejsou schopny reagovat stejně rychle (o nedemokratických konstruktech typu Evropské unie ani nemluvě, i když tam si to částečně představit dovedu). U nás by to musely projednávat sněmovní a senátní výbory. A vedení jednotlivých politických stran.

Z tohoto Trumpova chování bychom neměli vyvozovat, že je jeho záměrem vytvářet obchodní války a že Trump přestává mít zájem o co nejsvobodnější a nejvolnější mezinárodní obchod. Toto jeho chování směřuje k tomu, aby byla vytvořena nová ekonomická rovnováha, kterou starý systém světového obchodu, vytvořený po druhé světové válce institucemi typu IMF a GATT (přetransformovaný na WTO), už dlouhá desetiletí nebyl schopen zajišťovat. To by mohlo otevřít prostor pro daleko racionálnější světový obchod.

Proto jsem si dovolil v rozhovoru pro švýcarské Die Weltwoche v tomto týdnu tvrdit, že Trump není ničitel světového obchodu, ale dlouhodobě jeho zachránce. Tento týdeník dal rozhovoru se mnou název „Befreier, nicht Zerstörer“, proto tato dvě slova teď používám. V podtitulu uvedl jeho šéfredaktor Roger Köppel, že jde od Trumpa o osvobozující krok oproti nespravedlivé a neliberální globalizaci.

Václav Klaus, MF Dnes, 12. 4. 2025