Hlavní strana » Co Klaus neřekl » Co Klaus neřekl – znovu pan…

Co Klaus neřekl – znovu pan Hanák a proto dementi č. 9

Co Klaus neřekl, 2. 1. 2006

Do médií se opakovaně vrací zlý a vědomě věrolomný výrok Tomáše Ježka, tohoto našeho zneuznaného reformátora, že – slovy Jiřího Hanáka (Právo, 29.12.2005) – „basketbalista Václav Klaus razil myšlenku, že v utkání je dobrý každý faul, jen když vede k vítězství a rozhodčí ho nevidí“. Pan Hanák z toho dedukuje, že hlásám, že máme usilovat o „úspěch za každou cenu a jděte do háje s pravidly a se slušností“.

Nikdy jsem nic takového neřekl. I když to možná neví pan Hanák, Tomáš Ježek to ví. V debatě nad slavnou Maradonovou rukou (a to opravdu netuším, jestli tehdy dal gól rukou či se jen rukou dotkl míče) jsem argumentoval zhruba takto: v kolektivní hře s rozhodčím (fotbal, basketbal, hokej, volejbal, házená) se za celý zápas stane spousta věcí, které rozhodčí neodpíská, ač by – kdyby si následně prohlížel záběry desítek kamer z různých úhlů hřiště – je odpískat mohl. Řada z nich by byla ve prospěch mužstva A, řada ve prospěch mužstva B. Zápas nějak dopadne. Má smysl následně posadit rozhodčího k těmto kamerám a dát mu šanci rozhodnout, že zápas dopadne jinak, než jak dopadl? Myslím, že ne.

Totéž si myslím o chování jednotlivých hráčů. Mají opravovat rozhodčího? Je přece evidentní, že si nesmí stěžovat, když nebylo odpískáno něco, co by bylo v jejich prospěch. Resp. stěžovat si mohou, ale žádný význam to nemá. Jako basketbalista jsem měl x-krát (v každém zápase) pocit, že jsem byl při střelbě faulován a že to rozhodčí neodpískal. Znamená to, že když se v následném protiútoku ve snaze bránit soupeře dotknu jeho ruky a rozhodčí to neodpíská, že mám žádat přerušení hry a mé vlastní potrestání? Myslím, že ne.

Přesně o tom byla kdysi moje debata s Tomášem Ježkem. O ničem jiném nebyla.

Nebyla o Hanákovském „jděte do háje s pravidly“! Pravidla v basketbalu říkají, že o tom, co je faul, rozhoduje rozhodčí. Nikoli ten, kdo si myslí, že byl faulován či kdo faul udělal.

Vychytrálkům typu pana Hanáka bych navíc řekl, že nejvíce ze všeho nesnáším falešné moralisty. Nesnáším, resp. nesnášel jsem spoluhráče či protihráče, kteří v dávno rozhodnutém utkání efektně a teatrálně – v rozporu s rozhodnutím rozhodčího – zdvihnou ruku a za potlesku tribun řeknou, poslední jsem se míče před jeho dopadem do autu dotknul já. Když o něco šlo, nikdy to neudělali.

Pan Hanák (a pan Ježek) dělají přesně toto.

Václav Klaus, 1. ledna 2006