Hlavní strana » Projevy a vystoupení » Václav Klaus na klubovém…

Václav Klaus na klubovém setkání českých potravinářů a zemědělců: Dá se vánočně besedovat o ekonomických a společenských tématech?

Projevy a vystoupení, 16. 12. 2024

1. Děkuji za pozvání, přišel jsem rád, i když teď před Vánoci je velká konkurence podobných akcí. 

2. Vaše otázka je zajímavá. Dá se vánočně besedovat o ekonomických a společenských tématech? Co se myslí slovem vánočně? Pozitivně, nadějně, optimisticky? Abych nekazil Vánoce? Nedovedu si pod tímto slovem nic jiného představit. Pak tedy nevánočně odpovídám – nedá. Současnou společenskou a ekonomickou, a chcete-li i politickou situaci vidím zcela tragicky.

Politiku vynechám, k té se nic pozitivního říci nedá. My – z akademického světa vzešlí politikové – jsme se před 30 lety na některé naše kolegy dívali s nemalými otazníky, ale to, co je v politice teď, je něco úplně jiného.

V 90. letech byli v politice ještě komunistickou školou vychovaní lidé, teď prodělalo školství takový úpadek, že jsou v politice lidé jiní.

3. Jsem původem ekonom, v ekonomii spíše makroekonom. Přesto vím, že je třeba brát v úvahu kontext. Nezůstat v ekonomii. K tomu dvě poznámky.

Jedním kontextem je dlouhodobý pád, úpadek Západu. Já hovořím o sebedestrukci Západu, dnešní Nietzscheho Niedergang nezpůsobuje ani Východ, ani Jih (žádný Sever není), ale my sami. Proto slovo sebedestrukce. Má to svou významnou ekonomickou dimenzi, ale jde o jev daleko hlubší. Je to zborcení hodnot, tradic, zvyklostí, způsobů chování a jednání lidí, které nám přinášejí dnes módní ideologie multikulturalismu, genderismu, environmentalismu, globalismu. Ty jsou zásadním útokem na naši kulturu a civilizaci.

Druhým kontextem je geopolitika. Jako ekonom jsem se dlouho bránil geopolitickému uvažování, považoval jsem ho za povrchní, bez hlubšího teoretického základu. Považoval jsem ho i za relikt myšlení studené války. Dnes – bohužel – vidím chaos, nejistotu, střet. Starý svět je pryč. USA ztrácí svou výjimečnou hegemoniální pozici, kterou si historicky získaly ekonomickou silou i racionálním řešením mezinárodních problémů. To už teď není. Válka na Ukrajině, v Gaze, výzvy v Sýrii, ale i leckde jinde jsou projevem této zásadní geopolitické změny.

Ale to je jenom náznak, více se dnes tady tomu věnovat nebudu.

4. Teď tedy o ekonomice. 

Již od roku 2019 probíhající stagnaci české ekonomiky považuji za zásadní ekonomické téma. Že jsme za pět let ještě nepřekonali úroveň ekonomiky z roku 2019 je náš obrovský neúspěch. (Debaty o tom, jestli jsme ji už ve 3. či 4. čtvrtletí 2024 překonali, považuji za okrajové.)

Zásadně nesouhlasím s názorem, že náš ekonomický nerůst způsobily externí, vnější, exogenní vlivy typu Covid, válka na Ukrajině. To je lež a výmluva. Příčiny jsou interní, domácí a z hlediska ekonomického systému endogenní. Přesně před rokem jsem začal psát knížku, která vyšla v lednu 2024 pod názvem „Dílčí reformy jsou málo – řešením je systémová změna“. Za příčinu naší stagnace považuji špatný, nekvalitní ekonomický a politický systém spolu s nadměrným spoléháním se na politický a ekonomický systém dnešní Evropy a Západu, jehož jedním z projevů je předbíhání politiky před ekonomikou. Tak jako za komunismu i nyní už opět politika určuje, jak si má počínat ekonomika (např. Green Deal).

Vybřednout z dnešní stagnace vyžaduje nejen parciální nebo parametrické změny. Vyžaduje to systémovou změnu, kterou nemůže být nic jiného než ubrání role a pravomocí státu a osvobození trhu, tedy něco, o co jsme se pokusili po roce 1989. Náš systém už opět zdegeneroval.

5. To je tedy mé dnešní vánoční poselství. Hledejme, jak dospět k zásadní změně. Je-li to vůbec v našem dnešním postpolitickém a postdemokratickém světě možné, je věcí úplně jinou. Tady se dělíme na optimisty a pesimisty. Jako asi nejstarší v sále, mám právo být pesimistou.

Václav Klaus, Klubové setkání českých potravinářů a zemědělců, Letenský zámeček, Praha, 16. prosince 2024