Hlavní strana » Jinýma očima » Petr Macinka v rozhovoru pro…

Petr Macinka v rozhovoru pro měsíčník TO: STAN je pro nás ryzí koncentrované zlo

Jinýma očima, 3. 7. 2024

Strana Motoristé sobě je vaše dítě. Kdy vám došlo, že Filip Turek je tím správným lídrem, kterého potřebujete k šíření svých pravicových myšlenek?

Filipa Turka znám dlouho a také jsem ho dlouho přemlouval, aby si definitivně zničil život, ztratil soukromí a velké množství svých fanoušků tím, že vstoupí do politiky. Jsem rád, že jsme mu nakonec společně s Robertem Šlachtou mohli poskytnout důstojnou základnu pro to, aby jeho vstup do politiky proběhl nebývale impozantním způsobem a ve velkém stylu.

Kandidovali jste už v komunálních volbách v Praze, která je už druhé volební období v moci levicových aktivistů. Proč jste neuspěli v Praze před dvěma lety a dnes ve volbách do Evropského parlamentu ano?

Volby do pražského zastupitelstva jsem vnímal jako první, testovací krok. Bylo to vlastně takové politické pískoviště neboli volby s jednou kandidátkou do jednoho zastupitelstva v jednom obvodu, který navíc začíná někde ve Zdibech a končí na Jižním Městě. Optimální „laboratorní“ prostředí pro otestování sebe sama, kvality týmu lidí, který se okolo nás utvořil, ale také toho, jak na nás zareagují ostatní politici, co řeknou média, a hlavně voliči. Včetně těch, kteří žijí mimo Prahu. Tím hlavním cílem jsou pro nás samozřejmě volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025. Ale to jsou velké volby s velkým V, v nichž není možné pomýšlet na úspěch s nějakou politickou rychlokvaškou. Lidé musejí mít pocit, že volí politickou značku, která má zajímavý příběh a rostoucí potenciál. V eurovolbách jsme vybojovali hodnotu 10,26 %, což je úžasná výchozí pozice šestnáct měsíců před sněmovními volbami.

Bývalý prezident Václav Klaus, zjevný volič a příznivec vašeho hnutí, v aktuálním rozhovoru pro TO mluvil o tom, že pro případný úspěch ve sněmovních volbách budete muset „krotit“ svá ega s šéfem Přísahy Robertem Šlachtou a dělat ústupky. Jste připraven?

Pro úspěšné zvládnutí složitých celorepublikových voleb je určitě nutné zachovat si vysokou dávku nadhledu a tolerance. Jsou fundamentální priority, kterých není mnoho, a pak množství různých detailů a maličkostí, které bychom asi každý udělali nějak jinak. Nejde při nich o život, a tak mohou být obětovány v rámci zachování společné vyšší priority. Protože když nejde o život...

Radíte se o další strategii Motoristů s Václavem Klausem?

Mám unikátní možnost často trávit s prezidentem Klausem čas. Kromě toho, že se snažím ho „odezírat“, číst, studovat a přemýšlet nad věcmi, které do veřejného prostoru sděluje, mám samozřejmě kdykoli možnost se jej na cokoliv zeptat. A byl bych naprostý blázen, kdybych to nedělal. Nikdy mě s ničím neposlal do háje, čehož si vážím. Kromě obrovského ideového a ideologického souznění ho mám opravdu rád i lidsky.

Vstoupí k vám Jan Zahradil?

Jan Zahradil je významným členem ODS. Posledním mohykánem racionálního a pravicového přístupu k řízení státu a míře vládního vstupování do života společnosti. Až někdy z ODS Zahradil odejde, zůstane z ní jen o trochu méně progresivistické křídlo fanaticky proevropského trojspolku SPOLU. Jeho odchod ale fialová věrchuška nepochybně bujaře oslaví na některém z dalších bezplastových kongresů v zelených barvách za zvuku nefalšované Ódy na radost. Bude-li se pan Zahradil po dvaceti letech strávených v Europarlamentu a více než třiceti letech v politice chtít dále politicky angažovat, rád mu budu nablízku.

Počítáte pro kampaň do sněmovních voleb opakovaně s předvolební pomocí nově zvolené europoslankyně Danuše Nerudové?

Myslím, že podporovatelů z řad politické konkurence, kteří nezvládají udržet své emoce na uzdě, se jistě najde víc. A nejenom v hnutí STAN. Výmluvný pohled byl i na tekoucí nervy Tomia Okamury. Bohužel (pro ně) musím konstatovat, že ani tristní volební výsledky STAN a SPD nevedly jejich představitele k žádné sebereflexi, takže jejich křečovité útoky na nás pokračují dál. Děkujeme...

Finále kampaně vypadalo, že jde hlavně o souboj Danuše Nerudové s Filipem Turkem. Překvapilo vás to? Byla to vaše strategie?

Nevím, zda bych to nazýval přímo strategií, ale vlastně nakonec proč ne. Hnutí STAN je pro nás jasným politickým antipodem. Nás zajímá Česká republika, je zajímá Evropská unie. Nás zajímá národní identita, oni ji nenávidí a touží z nás ze všech učinit Evropany bez chuti a bez zápachu. My chceme podporu voličů, oni chtějí pochvalu z Bruselu. My chceme Čechy před sebedestrukční progresivistickou politikou západní levice ochránit, oni nám ji chtějí vnutit. My chceme nepoztrácet poslední zbytky státní suverenity, oni nás jí chtějí definitivně zbavit. My voláme po okamžitém příměří a mírových rozhovorech na Ukrajině, oni chtějí válčit do posledního živého Ukrajince a do poslední stojící nevybombardované budovy. A tak bych mohl pokračovat několik hodin. STAN je pro nás ryzí koncentrované zlo. A my pro ně nepochybně také.

Začíná se spekulovat o tom, kdo bude novým českým eurokomisařem. Je jasné, že o něm budou rozhodovat vůle jednotlivých frakcí Europarlamentu a vy zatím ještě v žádné nejste, zatím jste jen poslali přihlášku k Evropským konzervativcům. Nicméně: Kdybyste si měli vybrat z trojice Nerudová – Síkela – Kolaja, co byste volil?

Bez ohledu na to, že by to asi dělat nechtěl a že by jej asi ani nikdo nenavrhl, přestože je reprezentantem nejsilnější vládní strany, nejlepším eurokomisařem za Českou republiku by byl Jan Zahradil z ODS. Je to suverénně nejzkušenější člověk, kterého naše země v evropské politice má. Zároveň se také na rozdíl od vámi navrhovaného tria Nerudová – Síkela – Kolaja nestydí za to, že je Čech.

A von der Leyenová předsedkyní Evropské komise?

Hlas žádného z našich dvou europoslanců paní Leyenová mít určitě nebude. To je bohužel asi vše, co můžeme proti prodloužení jejího dalšího působení v čele Evropské komise udělat. Doufám, že se v Evropském parlamentu najde víc poslanců se stejně kategorickým postojem, jaký v této věci zastávají Nikola Bartůšek a Filip Turek, ale bojím se, že to nebude stačit a leyenovská destrukce Evropy bude pokračovat. Klíčové pro naši zemi budou v tomto ohledu sněmovní volby příští rok, v nichž voliči rozhodnou o tom, zda budou pokračovat papalášské polibky pod deštníkem a kamarádíčkování se na evropských summitech, anebo zda se Česká republika vrátí do pozic, kdy se občas odváží říci i „NE!“, a pro toto své „ne“ bude hledat spojence u podobně smýšlejících premiérů z okolních zemí.

Je zjevné, že máte ambici uspět ve sněmovních volbách. Je to daleko, ale proč si klást malé cíle. Co je pro vaše případné vládní angažmá nepřekročitelná programová priorita?

Důraz na program bude zásadní. Česká republika by si už konečně zasloužila opustit neprogramové účelové spojování proti „populistům a extremistům“, kdy se nám ODS snaží namluvit, že objevila 70% ideový překryv s neomarxistickou a de facto antisystémovou Pirátskou stranou, jen aby zastavili Babiše. To je nesmírně poškozující přístup pro celou naši společnost a její prosperitu. Antibabiš není program, Antibabiš je blbost. O nepřekročitelnosti v konkrétních programových prioritách nyní určitě hovořit nebudu, protože by se to taky mohlo zpětně ukázat jako velkohubost, kdybychom třeba neuspěli. Je před námi mnoho těžké práce a tu nejprve musíme odvést.

Vadí vám, že má vaše strana kvůli klukovinám vašeho lídra nálepku „náckovská“? Může to srážet váš budoucí koaliční potenciál?

Pokus o uměle vytvářenou nálepku „náckovství“ sama rozbourala veřejnost tím, že nám dala ve volbách 10,26 % a přes 150 tisíc preferenčních hlasů pro Filipa Turka. Odmítám ale zároveň, že šlo o klukoviny, protože bych tím připouštěl, že k tomu někdy inklinoval a teď se změnil. Filip se nezměnil, inklinuje tak maximálně k debilnímu hypernekorektnímu humoru à la Česká soda, ale nikdy žádným náckem nebyl. Proto si také může dovolit zastávat k této aféře sebevědomý postoj. Kdyby měl ve skrytu své minulosti příběhy, jak jako mladíček hajluje někde na neonacistických srazech, byla by v něm teď malá dušinka. A taky by se za něj určitě okamžitě nepostavili jeho dlouholetí přátelé z židovské obce a z romských asociací. Filip Turek není Ivan Bartoš, jehož fotografie z extremistických srazů s vlajkou Antify v minulosti obletěly svět.

V případě, že Filip Turek bude vést i kandidátku do sněmovny, počítáte s tím, že opustí křeslo europoslance?

To je v tuto chvíli úplně stejně předčasné jako se starat o to, zda za třicet let neuhoříme v důsledku globálního oteplování. Za rok touto dobou bude stále ještě skoro půl roku před volbami. Nepředbíhejme, Filip zatím ještě ani nenastoupil svůj europoslanecký mandát a vy už byste jej pomalu viděli kandidovat na prezidenta.

Motoristé sobě mnozí voliči považovali za recesistickou reakci na aktivistické pražské hnutí Praha Sobě. Uvažujete o případné změně názvu, případně integraci s Přísahou v jeden politický subjekt?

Ve volbách do sněmovny se nedá snadno uspět pouhou změnou jména. Potřebných ingrediencí vedoucích k případnému úspěchu je určitě daleko víc a je to složitý proces. Ještě složitější je pak harmonicky vyrovnaný život v koalici. Přísaha si svoji značku dlouho budovala a mě by ani nenapadlo na jejich lidi tlačit, aby se jí nyní vzdali. Jak bude vypadat naše nabídka pro voliče do sněmovních voleb, o tom se budeme muset ještě dlouze bavit.

Jaký typ strany nebo hnutí vlastně hodláte budovat? Předpokládám, že díky úspěchu v eurovolbách budete mít dost zájemců o členství…

Motoristé sobě jsou pravicová strana, která hájí tržní hospodářství co nejméně deformované zásahy státu. V kulturní rovině jsme konzervativci, kteří vědí, že pohlaví jsou dvě, a ne dvě stě. Že boj s klimatem je de facto pokusem o třídní boj zelených levičáků proti střední třídě a všem, kteří tvrdě pracují. Že s rozmachem takzvané liberální demokracie přichází nesvoboda a nadvláda menšin. Že systém vzájemně soupeřících politických stran je neskonale efektivnější a pro občany čitelnější než jakákoli vláda občanské společnosti s téměř mafiánskou strukturou, kterou připomíná sítí neziskovek a nikým nevolených nátlakových organizací. Tohle je ve zkratce filozofie našeho pokusu o vstup na českou politickou mapu.

Před volbami jste řekl, že ministr vnitra Vít Rakušan zneužil moc a kapacity svého úřadu k předvolebním útokům na Filipa Turka. Můžete to ještě rozvést?

Ten obří atak, který se v posledních dnech vůči Filipovi odehrál, podle mě přesahoval možnosti volebního štábu hnutí STAN. Zdali pan Rakušan zneužil pro tyto účely kapacity svého úřadu, to se asi nikdy nedozvíme. Mně je to ale už jedno, protože lidé nejsou hloupí a diskreditační kampaň, ke které se Starostové snížili, ve volbách jednoznačně odmítli.

Na závěr: Pokud uspějete ve sněmovních volbách, slibte našim čtenářům, že prosadíte něco, co by hodně naštvalo levicové progresivisty. Třeba zrušení veškerých dotací politickým neziskovkám nebo něco podobného…

Kdybychom vyhráli volby a získali nadpoloviční většinu všech hlasů, občané by se od nás dočkali velmi dlouhé tiskové konference, na níž bychom několik hodin předčítali, co vše se počínaje následujícím dnem ruší, a kteří lidé už ani nemusejí chodit do práce. Svět je plný levičáckých vyžírků, takže „povaleči z kaváren, do dolů a továren...“.

Marek Stoniš, měsíčník TO, 6/2024