Hlavní strana » Ekonomické texty » Václav Klaus pro Lidové…

Václav Klaus pro Lidové noviny: Před padesáti lety zemřel Ludwig von Mises

Ekonomické texty, 18. 10. 2023

Skoro jsme na to zapomněli, vlastně skoro stejně jako bývá zapomínáno na něho. V polovině října, přesně 10. října, uplynulo 50 let od smrti jednoho z největších ekonomů minulého století, Ludwiga von Misese. Bylo to ve chvíli tzv. normalizace, kdy se o jednom z největších obhájců svobody a volného trhu mluvit skoro nemohlo. Vzpomínám, že náš tehdejší deník Lidová demokracie (spojený s komunisty tolerovanou Československou stranou lidovou a nijak ekonomicky a už vůbec ne protržně orientovaný) otiskl tří řádkovou zprávu, že ve věku 92 let zemřel v New Yorku Ludwig von Mises. Jako jediné médium u nás.

Zdálo se mi, že to je jako zpráva z minulosti. Nebylo nás mnoho, kteří jsme tehdy Misese studovali a kteří jsme jím byli naprosto oslněni, ale pro všechny z nás byl Mises naprostou minulostí. Jeho první slavná kniha, kterou publikoval ve věku 31 let v roce 1912, pod názvem The Theory of Money and Credit, byla originálním příspěvkem k monetární teorii a k makroekonomii vůbec. Když jsem se prvně setkal s ekonomií, zdála se mi už tehdy být prehistorií. A najednou jsem v říjnu 1972 objevil, že Mises žil až do této chvíle. Ve své „mladické“ nerozvážnosti jsem ještě nechápal rozměr lidského života.

V souvislosti s naší významnou ekonomickou reformou 60. let, která objevila trh a chtěla ho spojit s centrálním plánováním, jsme se dostali ke slavné „při“ o socialismus (jak se tehdy říkalo komunismu). Tuto při vedl Mises spolu s Hayekem na straně jedné a se socialisty Langem a Lernerem na straně druhé. To byla jediná chvíle, kdy se tomuto problému věnovali nejslavnější osobnosti tehdejší ekonomické vědy. Od té doby se tomu teorie (s velkým T) už nikdy nevěnovala. Považovala to v podstatě za vyřešené. Je třeba říci, že nejslavnějším předstupněm této diskuse třicátých let byla publikace Misese z roku 1920 s názvem Economic Calculation in the Socialist Commonwealth, v níž Mises ukázal nemožnost ekonomické kalkulace v netržní ekonomice, tedy bez trhu. Nezapomenutelný je jeho výrok, že bez trhu a cen je jakékoli ekonomické rozhodování „skok do tmy“. Snažím se to svým studentům na VŠE stále připomínat, navíc s vědomím, že dnešní oklešťování trhu a cen grýndýly všeho druhu nás vede k tomu, že stále častěji – my všichni, v čele s naší vládou – skáčeme do tmy. Tento přínos Misese nemůže být nikdy zapomenut.

Souhrnem veškerého Misesova díla bylo jeho slavné, nebo jeho slavná Human Action. Ta je nejkomplexnější obhajobou ekonomického uvažování a ekonomického myšlení, jaká kdy byla napsána. V němčině byla vydána v roce 1940, v angličtině v roce 1949. Je to obří kniha, v normálním životě se skoro nedá přečíst. Já měl šanci číst ji v unikátní chvíli, kdy jsem byl v roce 1970 vyhazován z Ekonomického ústavu ČSAV, měl jsem tam ještě chodit, ale nic ode mne nechtěli. To byl okamžik na čtení Misesovy Human Action.   

Je v ní všechno, ale minulý týden mne v americkém časopise The Freeman překvapilo, že z ní vybrali několik vět, které se mi ani nezdá, že mohly před 80 lety trápit Misese, neboť trápí nás teď. Mises tehdy psal o samozvaných (self-appointed) elitách supermanů, o slepém spoléhání se na experty a o nekritickém přejímání populárních frází a předsudků. Některé z nás, které tolik trápí dnešní expertokracie, ani nenapadlo, že o tom psal už tehdy Ludwig von Mises.

Mně bylo vždycky sympatické Misesovo tvrzení, že se „všichni rozumní lidé musí seznámit s učením ekonomie“ a že je to „naší primární občanskou povinností“. Ve svém textu z roku 1971 (publikován v mé knize Podtrženo, vydané Echo Média v roce 2021) jsem citoval tuto Misesovu knihu, která protestovala proti „revoltě proti ekonomii, kterou je všeobecné nepochopení úlohy, kterou sehrála ekonomická svoboda ve vývoji posledních dvou set let“. Ano, Mises to všechno dobře věděl.