Hlavní strana » Rozhovory » Václav Klaus pro sobotní MF…

Václav Klaus pro sobotní MF Dnes

Rozhovory, 15. 7. 2023

Vládní balík opatření pro zmírnění růstu rozpočtového schodku je v parlamentu. Podle vlády má jít o úpravu 63 zákonů, budou se zvedat daně a příští rok se má díky tomu uspořit téměř 100 miliard korun. Co si o tomto balíku opatření myslíte?

Pro mě jako pro člověka, který se živí makroekonomií a byl ministrem financí, je deficit státního rozpočtu zásadní téma a jeho velikost nemohu vydýchat – jak se říká. My jsme s tím bojovali na počátku května, kdy tento chaotický a nepřesvědčivý balíček začali avizovat, ale přiznám se, že jsme na to trochu pozapomněli. Ten balíček – nikoli balík, jak jste to nazval vy, a ten rozdíl je obrovský – tak ten balíček je opravdu prkotina vůči rozpočtovému problému České republiky.

Veřejnost to, zdá se, stále ještě nechápe, ač to řada lidí v médiích říká nahlas. Pár dní před svým zvolením prezidentem jsem ještě jako poslanec na poslední chvíli předkládal návrh zákona o povinně vyrovnaném státním rozpočtu, čili z tohoto pohledu k tomu nemohu říct nic jiného než negativní hodnocení.

Co vám přesně vadí?

Ta bohorovnost, s jakou o tom premiér a ministr financí hovoří, je zarážející. To není možné ničím objasnit. Nebo se to dá objasnit, ale jen jednou tragickou věcí: číslicí 108. Bohorovnost Fialů a Stanjurů a všech dalších v této věci je založena na číslici 108, proto jim je absolutně jedno, co bude kdo říkat, jelikož vědí, že je vymalováno na čtyři roky, a oni se podle toho chovají. Nic dalšího k tomu říct nemohu. Navíc i opozice je rozdělená, protože ty dvě opoziční strany se rády nemají a myslí si, že kdyby náhodou přistoupily na nějaký argument té druhé strany, tak by přišly o své voliče. Myslím, že musí pomoci média.

Jak?

Jinak, než jsem viděl o víkendu v debatě na CNN Prima, kde moderátor nepřetržitě vybízel opoziční politiky, aby předložili svou alternativu k balíčku. To je faleš nad faleš! Opozice nemá tisícihlavá ministerstva, aby vymýšlela detaily zákonů. A nemá za to ani zodpovědnost. Neschopnost moderátora pochopit, že tudy cesta nevede, mě opravdu bolela.

Vláda říká, že příští rok balík ušetří necelých sto miliard korun. Co to znamená z hlediska vývoje státního dluhu?

Obří státní dluh se vším, co to znamená, si budujeme už čtvrtý rok. Takže je dobré cokoli – byť malého – s tím dělat. To, že je vládní balíček, pro vás balík, orientován na nějaké zásahy v příštím a přespříštím roce, je unikáním od zodpovědnosti. Já jsem prožil nečekaný začátek roku 1997, kdy se najednou ekonomika – dodávám tvrdým zásahem centrální banky – absolutně zastavila a začaly vysychat příjmy státního rozpočtu. Tehdy jsem věděl, že musím udělat balíček a po dvou měsících druhý, ale s okamžitými zásahy do ekonomiky. Ne za rok, za dva, až to eventuálně schválí parlament.

To jsme tu přece také měli. Když vyšla čísla o květnovém plnění rozpočtu, tak přišel ministr Stanjura s tím, že se musí okamžitě udělat balíček minimálně za dvacet miliard s dopadem do letošního rozpočtu. Pak odjel, pak se nic nedělo a pak se s premiérem domluvili, že ještě počkají. Když se v pololetí podařilo schodek snížit na 210 miliard. Jak hodnotíte tyto výkony ministra financí?

Počínání ministra financí je nekonzistentní. Není to ekonom, nemá vidění rozpočtáře a je to celkově žalostné. Nepřeceňuji jednorázové měsíční výkyvy ve státním rozpočtu a sám jsem byl velmi opatrný, když jiní přeháněli, že schodek bude na konci roku 500 miliard korun. Tento výrok bych nikdy neudělal, protože rozpočet má měsíčně spoustu nahodilých výkyvů. Takže Stanjura se zase na chvilku červnovými čísly rozpočtu uspokojil, a proto nic nebude. To je tak krátkozraká politika, že nemůže najít sebemenší opodstatnění.

Ale plán schodku bez dalších zásahů splnit nemohou. Proč nic nedělají?

Abych jim nekřivdil a neříkal jenom, že jsou darební, tak oni to asi opravdu nechápou. To je moje teze. Já vím, že pro jisté typy lidí stovky miliard neznamenají skoro nic, protože to není představitelná částka. Nikdy nezapomenu na slavný výrok Ronalda Reagana, který jednou vysvětloval, jak pro běžného Američana stovky miliard nic nejsou, zatímco když jim někdo sníží státní dávku o dvě stě dolarů měsíčně, tak je to důvod se bouřit. Lidem se to samozřejmě moc vytýkat nedá, chce to jisté abstraktní vidění a pochopení souvislostí, přičemž mám podezření, že drtivá většina členů vlády nic takového nemá. Nebudu jmenovat, protože bych se zbytečně dopouštěl hrubých urážek jednotlivců.

Premiér nedávno řekl, že není důležité, jak rozpočet na konci roku přesně dopadne. Důležité je podle něj to, že vláda jasně deklarovala svou ochotu šetřit. Zbytek je zřejmě opět jen „technické číslo“, jak se předseda vlády vyjádřil o prvním návrhu rozpočtového schodku na rok 2024. Souhlasíte s tím?

Nemohu teď odsouhlasit, že tuhle pitomost mohl říct předseda vlády. Tomu se mi nechce věřit. Určitě mu křivdíte. To by pan profesor skutečně nemohl říct.

Vláda má stále celkem slušnou podporu. Je to tím, že premiér správně vysvětluje veřejnosti své záměry například v tom, že prioritou vlády je podpora Ukrajiny?

Vysvětluje to po svém. Předkládá své preference a priority. Předložil, že priorita číslo jedna je to, aby mu bylo mocnými tohoto světa poklepáváno po ramenou. To je pro něj daleko významnější, než aby ho pochválili někde v továrně na severní Moravě nebo ve východních Čechách. Já také vidím, že český národ nežije projednáváním vládního balíčku. Žije tím, že do Česka byl českým speciálem dopraven ukrajinský prezident a tím naším letadlem létal skoro celý týden po Evropě. Lidé si teď kladou otázku, proč a jestli na to máme. A také na to, jaké to bude mít důsledky. To je podle mě téma dnešních dnů.

Na adresu vládního balíčku se vyjádřil také prezident Pavel, který řekl, že když se mu výsledná opatření nebudou zamlouvat, tak bude věc vetovat. Jaké má to gesto význam?

Neviděl jsem dosud, že by byl náš dnešní prezident nějakým specialistou na státní rozpočty. Takže to není jeho výrok. Je to výrok nějakých lidí kolem něj. A těm nejde o to, aby zbourali rozpočet. Jde jim jen a jedině o to, aby se nový prezident zaskvěl nějakým originálním výrokem. Tak to hodnotím já. Navíc pro nikoho z koalice nebude žádná výtka ze strany prezidenta důvodem cokoli měnit a prezidentovo případné veto snadno přehlasují.

Smutný jsem z něčeho jiného. Z nepřesvědčivého postoje ekonomické obce. Vím, že řada autorů napíše docela inteligentní článečky, v nichž je řada argumentů. Ale že by něco, co já bych si troufl nazvat ekonomickou obcí, rezolutně řeklo: tak takhle ne, to se neděje. Nic takového jsem nezaznamenal. Ani z ekonomických fakult našich vysokých škol. Na Vysoké škole ekonomické se místo toho zabývají odvoláváním děkana Ševčíka, ale co se stane s naším státním rozpočtem, to je zřejmě nezajímá. Neslyšel jsem sebemenší výrok autorit z Vysoké školy ekonomické.

Pojďme se podívat na situaci v zahraničí. Blíží se volby do Evropského parlamentu a zajímavě se vyvíjí situace v sousedním Německu, kde se druhou nejsilnější stranou stala Alternativa pro Německo, s níž udržujete dobré vztahy. Je to pro vás pozitivní věc?

Úspěchy AfD v žádném případě nepodceňuji a přes všechny otazníky, které vůči AfD mám, stále s nimi spolupracuji a jezdím tam. Alternativu pro Německo beru jako vážný faktor, nicméně od Německa bohužel neočekávám žádnou výraznou změnu. Mám strach, že sociální demokracie je beznadějná, CDU je naprosto beznadějná, to samé liberálové. Jde o to, kdy a zda vůbec může dojít k nějakému zvratu v těchto stranách. Jistý var tam je, ale stále velmi malý. Velkou změnu proto neočekávám. Trvám na tom, že změna v Evropě – a dokládám to na migrační politice – nemůže být prosazena, když do toho půjde jedna nebo více malých evropských zemí. Změna může nastat, jen když k ní dojde ve velké evropské zemi. Tím bitevním polem je Německo. Tam se rozhodne, nebo také nerozhodne, jak to bude v Evropě s migrací vypadat. A nejsem optimistou.

Němci teď mohli sledovat důsledky otevřené migrační politiky ve Francii. To jim nestačí?

Že nikoho nepohne v jeho myšlení to, co jsme sledovali ve Francii, je známka beznaděje. To, co se tam děje, je přece pro normálního člověka nepředstavitelné. A jede se dál. Je to nevysvětlitelné.

Zmínil jste už návštěvu ukrajinského prezidenta, ale mě by zajímalo, zda je podle vás po pěti stech dnech války jasnější, co Rusko na Ukrajině sleduje. Co je cílem této podivné války?

Válka trvá a bohužel musím říct, že trvat bude. Nevidím žádné představitelné a rychlé řešení. Bude to takzvaný zamrzlý konflikt, který bude občas možná trochu utišen a jindy se zas rozhoří v něco ostřejšího. Ale všechny strany tohoto konfliktu, a já se vždy snažím vysvětlovat, že to nejsou dvě strany, ale i Západ v čele s USA, tak všechny tyto strany nainvestovaly do tohoto konfliktu tolik, že skoro nemohou ustoupit. Jsem čím dál pesimističtější. Četl jsem teď článek jednoho z hlavních neorealistických amerických komentátorů, profesora Johna Mearsheimera z Chicagské univerzity, který se nad tím hluboce zamýšlí a nevidí možnost změny. On říká, že od počátku konfliktu propagoval mírová jednání, ale teď je v tomto ohledu pesimistický. Rusko podle něj bylo k válce vyprovokováno, protože to, co se dělo na Ukrajině, považovalo za fatální ohrožení své bezpečnosti. Tento názor sice na Západě zastává jen menšina, ale menšina velmi racionálních lidí. Já tento názor sdílím.

Ale ten konflikt se nějak promítá do rozložení mocenských sil ve světě. Komu to podle vás přináší největší užitek?

Největší užitek je silné sousloví. Komu to v podstatě vyhovuje, to je asi Čína. Ta si uvědomuje, že Amerika je na nemalou dobu zaangažována v Evropě a nemůže se tolik věnovat Asii. V tomto smyslu je to asi pro Čínu výhoda. Rusko nemůže očekávat žádné vylepšení své pozice, to hraje o své bytí a nebytí a nemůže si dovolit prohrát. Amerika je mocná neuvěřitelným způsobem, ale i ta svou relativní váhu ve světě mírně ztrácí.

Na závěr se ještě vraťme domů. Může mít výsledek voleb do Evropského parlamentu nějaký vliv na českou politickou scénu?

Samozřejmě. Když v eurovolbách dojde k velkému odlišení výsledku od výsledku ve volbách parlamentních, svou roli to hrát bude. Trošku to zneklidní pětikoalici, trošku to posílí hlas těch, kdo ve volbách dopadnou lépe. To může mít nakonec větší vliv než dopad na Evropský parlament.

Jaroslav Plesl, MF Dnes, 15. července 2023