Hlavní strana » Ekonomické texty » Václav Klaus pro měsíčník…

Václav Klaus pro měsíčník Bankovnictví: Sektorová daň znamená deparametrizaci ekonomického prostředí

Ekonomické texty, 19. 9. 2022

Dostali jsme se do velmi nepříjemné ekonomické situace. Tak dlouhou dobu jsme „investovali“ do vzniku inflace, až v tuto chvíli přesahuje hrozivých 17 %. Nikdo z žijících tak vysokou inflaci nezažil. Jako vždy v minulosti je i dnes inflace velkým „redistributorem“. Nepůsobí na všechny stejně, někoho poškozuje více, někoho méně. Někoho zcela tragicky. Stát většinou místo boje s inflací, protože ten vyžaduje tvrdý řez do státního rozpočtu a do jeho deficitu, hledá peníze na „kompenzaci“ inflace. Má-li náš stát už řadu let historicky nejvyšší rozpočtový deficit, může kompenzovat jen na dluh. Proto hledá „zdroje“, které ale na rozdíl od slavného Špidlova výroku „nejsou“.

Normálně je stát najít nemůže, musí udělat něco nenormálního. Někomu musí peníze (zdroje) vzít. Jako někdo, kdo se na počátku devadesátých let snažil otevřít trh a zavést parametrické prostředí, protože komunismus byl systémem svévole a neparametričnosti, musím protestovat. A jako někdo, kdo po pádu komunismu připravil pro rok 1990 – aby se po nezbytné liberalizaci, a proto po jednorázovém vzestupu cen neroztočila inflace – státní rozpočet přebytkový, musím proti sektorové dani (stejně jako proti dani válečné nebo proti dani z mimořádných zisků nebo jak se to všechno jmenuje) rezolutně protestovat. Vždy je to porušení pravidel, vždy je to destrukce parametrického prostředí.

Naše ekonomické prostředí je v dnešní éře neosocialismu narušováno z řady úhlů a směrů. Tragické jsou všechny výjimky z daní, tragické jsou všechny dotace, zejména ty evropské. Vždy je to vítězství politiky nad ekonomikou, což bylo ostatně nejdůležitější charakteristikou ekonomického systému v éře socialismu (či komunismu). Docílit autonomnosti ekonomického systému bylo hlavním cílem naší ekonomické transformace.

Její základní myšlenky a zejména její celkový „duch“ vyvanuly. Už přišly generace, které jim nerozumí, které si iracionality předcházejícího systému nejsou vědomy a které si proto až příliš snadno zahrávají s možností libovolné ekonomické parametry – podle toho, jak se to zrovna hodí – měnit. Ekonomové by měli křičet a měli by křičet hlasitě. Ve vládě žádní ekonomové nejsou, proto by měli protestovat ti „mimovládní“. I ti by měli svou zcela unikátní odpovědnost cítit. Ať jsou v jakékoli společenské pozici či nepozici.

Sektorovou daň tedy NE. Účelové deformace tržního prostředí také NE. Masovou redistribuci ve prospěch těch, kteří si to vždy umějí zařídit nebo vydupat, tím spíše NE. Zabraňme státu roztáčet inflaci.

Václav Klaus, Bankovnictví, 9/2022.