Hlavní strana » Články a eseje » Zemřel Erhard Busek

Zemřel Erhard Busek

Články a eseje, 15. 3. 2022

V noci z neděle na pondělí 14. března zemřel ve věku o týden nedožitých 81 let bývalý rakouský vicekancléř a předseda Rakouské lidové strany (ÖVP) Erhard Busek. Určitě není žádný jiný rakouský (a možná i světový) politik, se kterým bych se setkával tak často jako s Erhardem Busekem.

V roce 2014 jsem Erhardu Busekovi předával cenu Vídeňského kongresu Golden Arrow.

Na počátku devadesátých let jsme byli politickými partnery – on šéfem ÖVP, já předsedou ODS. Nikdy nezapomenu na setkání v rakouském Salzburku v lednu roku 1991, kdy jsem jím byl pozván, abych promluvil na jejich každoročním „tříkrálovém“ setkání, na němž si ÖVP formovala svou politiku na následující rok. Následovala řada oficiálních setkání v jeho úřadu vicekancléře ve Vídni. Po ukončení působení ve vládě byl dlouhá léta prezidentem slavného rakouského Evropského fóra Alpbach (takový malý Davos), na který mne každoročně zval a dokonce věnoval jeden den kongresu mým sedmdesátinám. V posledních letech byl předsedou představenstva Institutu pro Donauraum (Podunají) a pro Mitteleuropa (Střední Evropu). Tento název institutu přesně vyjadřoval jeho rakušanství, to je vztah k Dunaji, a jeho autentické středoevropanství. Mnohokrát byl i u nás v Praze.

V roce 2012 vydalo k jeho sedmdesátinám rakouské nakladatelství Verlag Hermagoras knihu jeho textů a požádali mne, abych k ní napsal předmluvu. Zdůraznil jsem v ní, že „Erhard Busek byl ideálním ztělesněním Středoevropana“ a připomněl jsem, že není úplnou náhodou, že on, Rakušan, má slovanské jméno, a já, Čech, jméno německé. Opakovaně jsme spolu hovořili o roce 1968, který on intenzivně prožíval. V předmluvě jsem záměrně zmínil, že „byl přesvědčeným Evropanem“, který si však uvědomuje rozdíly mezi Evropou a Evropskou unií.

Naposledy jsme se setkali 31. ledna letošního roku na „Vídeňském kongresu“ a seděli jsme vedle sebe na panelu s názvem – myslím, že pro nás oba tak typickým – „Democracy“. Bylo to před ukrajinskou válkou, a proto se to týkalo dopadů covidu a kovidismu na demokracii. Dlouhá léta velmi špatně chodil, ale přesto byl všude. Je ironií osudu, že náš poslední dotyk byl, když jsem mu pomáhal vyjít dva schůdky na pódium. Byl to mimořádný člověk a dobrý přítel naší země.

Václav Klaus, 15. 3. 2022