Hlavní strana » Jinýma očima » Ivo Strejček pro PL:…

Ivo Strejček pro PL: Demonstrace na Letné - akce pouze proti Babišovi, nebo stará nepolitika v modernějších kulisách?

Jinýma očima, 27. 6. 2019

Sledoval jste demonstraci na Letné?

Prokousával jsem se tou dobou tradičními zácpami na D1 a sledoval demonstraci prostřednictvím „speciálu“ Českého rozhlasu, když veřejnoprávní rozhlas v přímých vstupech vysílal protivládní demonstraci. To mě docela nepříjemně překvapilo. Jako by všichni koncesionáři toužili ze svých kapes platit celoodpolední reklamu nejen na revoluční akci Milionů chvilek, ale reklamu na něco, co se chystá zásadně překopat polistopadové politické uspořádání v Čechách.

Jaký na vás udělala dojem?

Letná nebyla jen o Babišovi, přestože naštvanost významné části české veřejnosti na styl i průšvihy premiéra Babiše je velká, ale organizátorům a mnohým účastníkům šlo o víc. Vlály tam evropské vlajky, takže někteří si na Letné přáli v Čechách víc evropských protektorů, byly vidět transparenty „planetu nedáme“, takže silně přítomný byl i levicový environmentalismus, k vidění byly transparenty volající po konci kapitalismu a vybízející ke znárodňování. A nad tím vším se vznášel resuscitovaný duch politiky prováděné nepolitickými prostředky. Téma Babiš sice bylo přítomné, ale pouze jako návnada a zápalná šňůra.

Myslíte, že půjde skutečně o vzedmutí podpory pro jasný cíl - odchod Andreje Babiše a pak to skončí?

Ne, jsem si zcela jist, že i kdyby Andrej Babiš okamžitě odstoupil, proces vytváření nových politických lídrů pro výkon politiky nového řádu by pokračoval dál.  

Kdyby za vámi někdo přišel a chtěl Vás pro tento cíl ,,získávat", co byste mu řekl?

… že proto chodím k volbám, abych svá přání a představy pomohl prosadit skrze podporu takového politického subjektu, jehož program je mi nejbližší a v jehož nositele mám důvěru. A to aktivisté z Milionu chvilek, kteří byli na scéně, ale kteří jsou také raději schovaní za scénou, opravdu nejsou.

Proč?

Nejsem zastáncem Andreje Babiše, nikdy jsem jej nevolil a nikdy bych jeho hnutí nevolil, ale jsem hluboce a zásadně přesvědčen, že k projevení nesouhlasu – i s premiérem Babišem - tu máme svobodné volby. A volíme v naší zemi neustále. Příležitostí je dost a dost. Nepotřebujeme tu „nadstranické“ hnutí, které se bude „osvíceně“ vznášet nad politickými stranami a bude společnosti vnucovat témata, které ono samo považuje za nejvážnější.

Podle průzkumu telefonního operátora T-Mobile se na letenské pláni sešlo 283 tisíc lidí, nejvíce od dob Sametové revoluce. Svědčí počet nespokojených o závažnosti problému, se kterým se nyní potýkáme?

To číslo je výpovědí nejen o frustraci části společnosti z Babišových dotačních problémů či znechucení z jeho odírání svobodných lidí skrze EET a kontrolní hlášení. Osobně považuji takové množství účastníků z různých míst země za jistý signál vypovídající i o stavu zbytku české politické scény, které už asi mnozí z nich definitivně přestali věřit a nechali se zlákat k vyjádření své frustrace tímto způsobem.

„Chceme zůstat nadstranickým občanským hnutím, politikům jsme dali prostor jen jednou. Teď jsme chtěli občanskou oslavu,“ uvedl o protestu na Letné Mikuláš Minář z Milionu chvilek. Je pravdou, že politici na pódiu tentokrát nemluvili. Povedlo se organizátorům dodržet záměr nadstranického a občanského hnutí?

A to je přesně ono, o čem mluvím. Problém „Babiš“ je pouze roznětkou, která má otevřít „dveře příležitosti“ k rozvratu polistopadového politického systému založeného na souboji ideově vyhraněných politických stran. Volá-li někdo po rezignaci premiéra, nemůže o sobě tvrdit, že je nadstranický či nepolitický. Odchod premiéra znamená absolutní destabilizaci vlády – a to je přece politika jako hrom. Chce-li někdo měnit ministryni spravedlnosti, ať se netváří, že nedělá politiku. Organizátoři a jejich protřelí poradci úporně lpí na visačce „nadstranickosti“, ale bezohledně sledují své politické zájmy. Důsledně se stylizují do role nadstranického občanského aktivismu, ale jejich cílem je politiku dělat. Jsme svědky dalšího z pokusů „nepolitické politiky“ přemoci „politiku politickou“. A odhaduji, že to část české veřejnosti zase zatím neprokoukla.

Za herce Národního divadla přednesl na Letné své prohlášení herec Filip Rajmont. Podle jeho slov jej podpořili například David Prachař, David Matásek, Ondřej Pavelka nebo Saša Rašilov. Herci jsou prý pobouření bezohledností premiéra. Může v dnešním společenském klimatu podobný výrok někoho přesvědčit? Není už veřejnost na různá prohlášení herců spíše alergická?

Ani mě to nijak nepřekvapuje. Každý umělec má ve svém životě svoji vlastní „Antichartu“. A každý jistě máme právo obhajovat své názory. Mě také premiér Babiš vadí, ale vadí mi stejně jako soudružka Maláčová, která programově žije pouze v představách nekonečného rozhazování cizích peněz, nebo zahraničně-ministerské duo Petříček-Poche. Na ty se jaksi v těch protestech zapomíná, ačkoliv důsledky jejich činění jsou dalekosáhle katastrofální.

Organizátor demonstrací Mikuláš Minář oznámil, že demonstrace se budou opakovat. Že v případě, kdy Babiš bude obviněn či se potvrdí dosud předběžné audity z Bruselu, mohou být demonstrace i mimořádné.

Nezapomeňme, že demonstranti z Letné a dalších českých měst jsou pouze jedním segmentem naší společnosti. Nejsou jediní. Andrej Babiš má dlouhodobě poměrně stálou podporu jiné části našich občanů. Budou-li aktivisté zvyšovat tlak na Babiše, jiní budou reagovat opačně. Napětí ve společnosti bude narůstat a to není dobré nikdy.

Může přesto tento soustředěný tlak stát Babiše funkci?

Já bych si sice přál, aby Babiš z české politiky zmizel, ale pravděpodobné to moc není. Kdyby totiž rozehrál překvapivý gambit s předčasnými volbami, zřejmě by se premiérem znovu stal. Na tomto tahu by ovšem těžce prodělaly dnešní opoziční politické strany i socialisté, kteří se naivně vlísávají do přízně tohoto módního hnutí, aniž by si připustili, že právě je mohou v nějaké formě v české politice nahradit revolucionáři znovuobjevené „občanské společnosti“ z Letné.

Premiér se asi nebojí, neboť řekl, že ,,je na plná náměstí zvyklý".

To považuji za zbytečně silácký výrok, který spíše svědčí o podceňování celé situace.

Minář opět přišel v oblečení žluté barvy a pronesl svou větu „naděje zlátne“. Co za touto symbolikou spatřujete? Jde o nějakou snahu vytvořit repliku, či obraz, který zlidoví?

Pokud to má mít nějakou symboliku, pak by to byl další z důkazů, že Václaváky a Letná nejsou žádným spontánním výrazem „rozzlobenosti mladých“, ale že jde o promyšlený a marketinkově připravený proces se zásadnějšími cíli, než jsme si dnes schopni či ochotni připustit. Myslím si to od začátku.

16. listopadu si chce Milion chvilek vše na Letné zopakovat. Může podle vás vlna nespokojenosti s Babišem udržet své „momentum“ i přes prázdniny? Bude podle vás i vzhledem k ikonickému výročí, které bude následovat hned o den později, tento protest spíše úspěchem, či blamáží?

To, co nám v minulých týdnech a dnech předváděli chvilkaři skrze své vodiče, byl pouze průzkum bojem na to, k čemu dojde na podzim a v co vše to vyvrcholí v listopadu. Očekávám, že třicáté výročí revoluce se stane bezohledně zneužitým výročím k majdanizaci a polarizaci české společnosti. Očekávám, že bude útokem na oněch třicet úspěšných let, útokem o to brutálnějším, aby ospravedlnil změnu, po které podle nich společnost „na náměstích volá“. O tom, jakou povahu by taková změna mohla mít, lze usuzovat z některých transparentů na Letné: bude proti kapitalismu a bude nástupem nové levice.

Pokud jde o dění mimo demonstraci, tak Miroslav Kalousek nazval Václava Klause st. ,,ruským agentem". Exprezident řekl, že Kalousek se asi ,,prošel s Johnnym Walkerem". Váš komentář?

…že je pan president Klaus nenapravitelně smířlivý člověk.

Václav Klaus údajně zvažuje, že na Miroslava Kalouska podá žalobu. To Václavu Klausovi není příliš vlastní, není znám tím, že by se za urážky soudil. Jde tedy o signál, že tentokrát již Kalousek překročil určitou hranici, za kterou se nechodí?

Urážky pana Kalouska považuji za překročení všech mezí. Domnívám se, že proti takovým žvástům je třeba se ohradit velmi razantně a že by to tentokrát nemělo zapadnout. Minimálně proto, aby si nejrůznější političtí tlučhubové uvědomili, že je někdy lepší nejdřív přemýšlet, pak mluvit.

Marek Korejs, Parlamentní listy, 27. června 2019