Hlavní strana » Jinýma očima » Rozhovor Ladislava Jakla pro…

Rozhovor Ladislava Jakla pro Parlamentní listy: Koho reprezentuje Zeman

Jinýma očima, 3. 11. 2016

V jaké atmosféře a v jakém stavu naše země spěje k letošnímu 28. říjnu a 17. listopadu? Dějí se v poslední době věci, které ji mohou ohrozit, nebo které naopak slibují posun směrem k lepšímu? V jakém stavu naše politika spěje do roku nejdůležitějších voleb?

Kdybych soudil podle toho, co se nám snaží několik novinářů velkých médií a pár aktivistických politiků vnutit jako naši nejžhavější aktuální agendu, musel bych si myslet, že jsme uprostřed nejzuřivější bitvy o osud národa a demokracie. Přitom v tomto případě jde jen o jednu z nepodstatných epizod dlouhodobého útoku havlistů na základy státu. Epizoda je to nepodstatná, onen dlouhotrvající a dobře sponzorovaný útok už podstatný je, protože postupně, krok za krokem, dělá dírky pod čarou ponoru naší státní a národní lodě. Lodě, které by se oni rádi zbavili, aby nás všechny naservírovali berlínské a bruselské vrchnosti. Pokud si nenecháme vnutit aktuální třeštění našich médií, pak přece daleko důležitější než nějaký spor o vyznamenání jednoho pána nebo o přijetí jednoho pouťového podfukáře v růžovém županu je to, co se nyní děje s naším světem.

A co se s ním děje?

V Americe vrcholí jeden z posledních zoufalých pokusů obyčejných lidí setřást diktát mocných zájmových sil a v Evropě zase vrcholí realizace gigantického sociálně-inženýrského projektu, jehož cílem je za pomocí organizovaného dovozu milionů Arabů rozbít poslední zbytky toho, co drží náš svět pohromadě a co drží každého z nás jako svobodného člověka. O tom by měly být sněmovní volby příštího roku. Ale nebudou. Budou o zástupných malichernostech, které budou veřejnosti předhozeny jako hlavní předmět sporu.

Jak vnímáte aktuální spor o ocenění pro Jiřího Bradyho, kdy jeho synovec Daniel Herman tvrdí, že Řád TGM strýci nebude udělen kvůli postoji synovce k dalajlámovi, přičemž prezident Zeman to odmítá?

Já si nenechávám vnutit od médií témata, o kterých mám přemýšlet. A tohle je úplná titěrnost, ze které se havlisté snaží dělat problém číslo jedna. Lidi víc trápí třeba to, že se jim vinou elektronické evidence tržeb zdraží služby a zboží.

Jak jste tedy vnímal návštěvu dalajlámy, která opět vzbudila vášně? Co říci ke sporu o to, zda se raději setkávat s dalajlámou, nebo raději dát přednost ekonomickým vztahům s Čínou?

Takové dilema vůbec neexistuje. S Čínou, stejně jako s kýmkoli jiným, mějme vzájemně výhodné vztahy ve všech oblastech, nejen v ekonomické. A sledujme při tom své zájmy. Křepčení kolem toho starého marxisty, který kočuje se svým varieté po světě a nechává si platit za moudra typu: naslouchejme vnitřním hlasům, je jen a jen legrační. Asi jako vnitřní hlasy, které k nám promlouvají po snědení talíře fazolí.

Co říkáte kroku Mariana Jurečky, Petra Gazdíka a dalších, kteří odmítají přijít na státní oslavu 28. října a místo toho hodlají uspořádat vlastní akci na Staroměstském náměstí? Chápete to jako vyjádření jejich názoru, nebo to spěje k nebezpečnému rozdělení jednotlivých skupin společnosti? Když už ani slavit neumíme spolu, chceme si spolu vůbec ještě povídat?

Současný prezident mě nikam nezve, ale když mě zvával prezident Havel, se kterým jsem nesouhlasil skoro v ničem, bral jsem to jako příležitost k uctění naší státnosti. Lidé, o kterých mluvíte, asi budou jako svátek státnosti slavit výročí Lisabonské smlouvy.

Debata se často točí kolem prezidenta Miloše Zemana. Toho má část společnosti za hrubiána, burana, ruského a čínského kolaboranta a podněcovatele nenávisti. Jiná část ho zase bere za lidového a přímého muže, svého advokáta proti elitám a za někoho, kdo otevřenou politikou vůči všem velmocím koná pro naši zemi dobro... a kdo ji také chrání před islámem. Která skupina má pravdu?

Hrubián jistě prezident Zeman je. Mstivý asi také. Ale kolaborant? To spíš opravdoví kolaboranti křičí: chyťte kolaboranta! Zeman hájí českou suverenitu. Jestli vždy správnými cestami, to je otázka. Ale rozhodně toto je pro něj motivem číslo jedna.

Miloš Zeman prohlašuje, že kolem sebe sjednotil většinu české společnosti. Může ale ta koalice ,,prasknout“, kdyby například již nebyl problém s imigranty, který Zemanovi pomohl? Mohou se pod vlivem soustavného mediálního bombardování od Zemana trhnout někteří vzdělanější voliči? Anebo je to tak, že příznivci Zemana prostě ,,svého Miloše“ už neopustí, protože je chrání před těmi ,,zmetky z Prahy“ a před ,,kavárnou“ a ,,Bruselem“? Je někdo, kdo by mohl Zemana na Hradě pro příští období ohrozit?

Zeman stále reprezentuje normálního českého člověka a ten se také Zemanem cítí být reprezentován. Ohrozit Zemana jistě někdo může. Nejlépe nějaký králík z klobouku, o kterém dnes nikdo skoro nic neví, jehož názory nikdo nezná, který jen dobře vypadá a umí říkat moudře vypadající prázdné fráze. Když se k tomu přidá sto milionů na kampaň, soupeř je tady. Části lidí se uleví: konečně někdo nový, nezatížený. Nepostřehnou, že je to jen loutka na dálkové ovládání. V jedné velmi blízké zemi se to přesně takhle stalo.

Důchodci, pracující, nižší střední třídy, sociálně slabší, lidé na venkově, lidé považující se za vlastence, občané pochybující o Evropské unii, ti patří mezi voliče prezidenta. Může je získat zpět pro myšlenku ,,evropské“ ČSSD Sobotka? Nebo si je získá Andrej Babiš? Nebo na venkově úspěšní lidovci a gazdíkovci?

Lidovci a gazdíkovci jako reálná síla neexistují, leda v pohádkách havlistických novinářů. Obyčejné lidi může získat prodavač iluzí nebo člověk ještě lidovější a zemitější, než je Zeman. On ten Zeman je ve skutečnosti také pražský intelektuál, jen to o něm lidi moc nevědí.

Pak zde jsou lidé mladší, žijící spíše ve městech, vzdělanější, milující Václava Havla, otevření vůči EU i imigrantům. Ti nejenže nemají rádi Zemana, ale ústy některých svých mluvčích mají problém s tou první skupinou. Co dělají špatně, že ,,lid“ není schopen pochopit jejich postoje? Je i na nich jakási vina za rozdělení společnosti? Jak se dívat na mediální vystoupení lidí jako Halík, Horáček, Šiklová, Kroupa či Kocáb?

U nás jsou to havlisté, ale takoví lidé jsou všude. Přesvědčeni o své nadřazenosti a vyvolenosti, většinou žijící z peněz ostatních, které mají za tupou masu. V hospodě na vsi by za své nafoukanosti dostali leda po papuli, normální člověk je má dávno prokouknuté.

Petr Pithart ve svém nedávném projevu zmínil, že se mu nelíbí ,,obracení se k Východu“.Mluvil o příslušnosti k Západu jakožto o ,,náročném úkolu“, ze kterého se chceme vyvléct tím, že se račím krokem suneme k Východu, v jehož marasmu umíme žít. Je to správný výklad? Co je to dnes ,,Západ“ a co Východ“? Mnozí tvrdí, že EU zaniká pod náporem imigrantů, zadlužení, neomarxismu, ekonomických problémů. Jak to jde dohromady s tím ,,pithartovským“ výkladem? Nemá takzvaný Východ jako Rusko a Čína větší pud sebezáchovy než současný Západ?

Já se dívám kolem sebe a pořád u nás hledám ten boj Východu a Západu. Je v televizi moc ruských pořadů? Hrají rádia samé čínské písničky? Hrají se v kinech jen ruské filmy? Líčí nám ve zprávách dokola jen to, co se děje v Rusku a v Číně, jak žijí jejich celebrity, jaké jsou tam sportovní akce, co kde měli za výstavu psů, co tam postavili nového, kde měli módní přehlídku, filmový festival, velký koncert? Žijeme v záplavě východní kultury? No, možná když přijede ten kočovný šaman, tak to se leckdo klaní východní civilizaci, jinak ale těžko. Naopak, jsme zcela a totálně obklopeni a pohlceni západním světem, civilizací, kulturou, ekonomikou, politikou. A nikdo to nezpochybňuje. Jen si buďme vědomi, že z každé západní chřipky budeme mít my zápal plic.

Z hlediska praktické politiky – kdo z politiků naší zemi poslední dobou prospívá a kdo ne?

Já přesně nevím, co je praktická politika. Pokud je to cosi nezávislé na idejích, pak to není politika, ale pouze správa, a to mají dělat nevolení úředníci. A pokud to není správa, pak je to střet idejí a zájmů. A takto já hodnotím všechny politiky. Podle toho, jak se jejich ideje a zájmy, které hájí, slučují se svobodou člověka. A ony se neslučují. Není dne, kdy by nám zase něco nezakázali. Pro naše dobro, jistě.

Probíhá pád Miroslava Kalouska a TOP 09, a místo něj nástup bloku KDU-ČSL a Starostů jako nové hlavní vlajkové lodi takzvané „pravdy a lásky“?

Pravdoláskovci, já říkám havlisté, nikdy vlajkovou loď mít nebudou, to kdysi zkoušeli a jejich OH ani nevyplulo z přístavu. Jejich metoda je jiná. Napadat ostatní strany nejdřív zvenčí, navrtat se do nich, pak je zevnitř vyhlodat, ovládnout, zneužít, zničené odhodit a hledat si další hostitele. Naposled takto zničili ODS, oslabili lidovce, nyní rozkládají sociální demokracii. Jakákoli strana, která s nimi začne koketovat (aby se zalíbila médiím), je ztracena.

A spěje ČSSD k zániku či pádu k marginalitě jako před ní ODS? Scvrkávají se komunisté? Vyluxuje je Babiš? A co Okamura? Jaký výsledek voleb do Poslanecké sněmovny se nám rýsuje?

ČSSD má jedinou šanci: zbavit se havlistů a dát si do čela skutečné socany. Myslím ale, že už je na to pozdě. Komunisté se nescvrkávají. Jsou nesmrtelní. Pochopitelně při vládách levice vždy trochu oslabí, okradeni o svá témata, při pravicových zase posílí. A jaký výsledek se rýsuje? Babiš dostane šanci se historicky znemožnit v roli premiéra. A pak lidi uvěří v dalšího falešného proroka.

Ministr Babiš s radostí hlásí, že hospodářství naší země vzkvétá. Vidíte to ve svém okolí? Mají se lidé lépe? Věří v ,,lepší zítřek“? A myslíte, že tento třeba i statistický růst bude pokračovat, nebo se zase blíží ekonomický průšvih? Jsme závislí na Německu, kde se objevují jisté potíže a mluví se o tom, že mzdy jsou u nás trvale nízké…

Nouze posledních let nás naučila radovat se z maličkostí. A maličkostí je i krátkodobý růst z poslední doby, tažený odloženou poptávkou z nedávných krizových let. Růst skončí, protože nemá pevné základy, Takovými základy může být jen svobodné prostředí pro ekonomiku. A to zaniká.

Co nám z našich nedávných tradic vlastně ještě zůstalo? Václava Havla mnozí nemohou ani cítit. Rok 1968 dle průzkumů většinu národa nezajímá. Část veřejnosti ráda vzpomíná na socialismus. Když pomineme Vánoce, sport, zahrádkaření apod., napadá vás alespoň několik věcí, nad kterými se lidé v naší zemi – bez ohledu na politický názor – mohou sejít a společně nad nimi cosi prožívat? Co nás jako národ spojuje, či co by nás mělo spojovat?

Když se lidi budou v obyčejné hospodě společně koukat na televizní zprávy, okamžitě se všichni zhádají. Protože se to tak po nich chce. Vnucuje se jim to. Když se ale začnou bavit o věcech, které znají ze svého denního života a ne z televize, najednou se zjistí, co všechno mají společného. Ani si často neuvědomujeme, co vše jsme zdědili. Je to v nás a je to společné.

Lukáš Petřík, publikováno na serveru Parlamentnilisty.cz dne 27. října 2016.