Hlavní strana » Projevy a vystoupení » Pozdrav prezidenta republiky…

Pozdrav prezidenta republiky na shromáždění Konfederace politických vězňů

Projevy a vystoupení, 30. 9. 2009

Vážená paní předsedkyně, vysocí ústavní činitelé, vážené dámy, vážení pánové,

jsem velmi rád, že jsem – navzdory neodkladným povinnostem, kterým se od dnešního rána nemohu vyhnout – našel časovou skulinku, abych mohl alespoň krátce pozdravit Vaše dnešní významné shromáždění u příležitosti 20. výročí Vaší konfederace. 

Za důležité považuji zejména to, že mohu Vaše rokování pozdravit právě zde, ve Španělském sále Pražského hradu, v jednom z nejvýznamnějších míst české historie, a navíc v době, kdy si připomínáme uplynutí dvaceti let od zhroucení hrůzného totalitního komunistického režimu, jehož byla většina z Vás v různých dobách a v různých podobách bezmocnými oběťmi. 

Mnohokrát jsem řekl a chci to zopakovat i teď, před Vámi, že je mým nezměnitelným přesvědčením, že byl čtyřicetiletím komunistické vlády tragickým a ničím neobhajitelným způsobem vážně postižen celý náš stát a většina jeho občanů. 

Komunistický převrat naši zemi na dlouhá desetiletí vydělil z pro nás přirozeného prostředí západních demokracií, způsobil jí těžké hospodářské a politické ztráty a vedl ke zcela zbytečnému, a ještě dnes nelehko překonávanému zaostávání za přirozeně se vyvíjejícím západním světem. Způsobil i obrovské množství individuálních lidských a rodinných tragédií. Od poprav a dlouholetého věznění nejen politických oponentů, ale i zcela nevinných, mravně a občansky konzistentních lidí, až k – na první pohled – méně nápadnému, ale o to masovějšímu útlaku celých společenských skupin, jimž byla z politických důvodů odpírána možnost vzdělání či profesionálního uplatnění. To všechno jsou škody nenahraditelné, nesmazatelné, bohužel nerehabilitovatelné a nerestituovatelné.

Mnohokrát jsem rovněž veřejně řekl, jak vysoce si vážím práce Konfederace politických vězňů, za jak důležitou ji pokládám – zvláště ve vztahu k naší společné paměti a v tomto smyslu především k naší mladé generaci. Chtěl bych Vám za tuto Vaši aktivitu z tohoto místa znovu a velmi nahlas poděkovat.

Chci Vám popřát, aby se jednání Vaší konference zdařilo a chci Vás ujistit, že jsem jako prezident republiky – stejně jako tomu bylo  dosud – připraven Vaši záslužnou práci veřejně podporovat a Vašim názorům naslouchat. Činil jsem tak ve svých různých vrcholných politických rolích celé uplynulé dvacetiletí a je pro mne zcela přirozené, že tak budu činit i nadále. 

Moc bych si přál, abyste svou aktivitou přispěli i ke kultivaci naší politické scény a abyste uměli naznačit, kdo z politiků hrůzu a nepřijatelnost komunismu autenticky cítí a kdo se na politické scéně různými svými siláckými výroky jen předvádí. Věřím, že právě Vy tento rozdíl cítíte velmi zřetelně a že se silou hlasu leckterých výroků nenecháte oklamat. 

Dovolte mi, abych Vám v zastoupení převážné části naší veřejnosti vyslovil obdiv za statečnost, kterou jste v minulosti tváří v tvář komunistické diktatuře projevovali a abych připomněl oběti nejvyšší, které přinesli mnozí Vaši kolegové a přátelé. Nejsou zde dnes fyzicky s námi, ale jejich odkaz a smysl jejich obětí žije právě v organizacích, jako je ta Vaše.

Přerušil jsem přijímání pověřovacích listin nových velvyslanců v naší zemi, ale musím se k tomu vrátit. Vím, že tato pravidelná oficiální procedura také trochu zkomplikovala Váš příchod na Pražský hrad. 

Přeji Vašemu rokování plný úspěch!

Václav Klaus, Konference Konfederace politických vězňů, Španělský sál, Pražský hrad, 30. září 2009