Hlavní strana » Projevy a vystoupení » Václav Klaus pro Události,…

Václav Klaus pro Události, komentáře ČT ohledně nového vývoje v evropské migrační krizi

Projevy a vystoupení, 24. 9. 2015

A. Co se stalo v posledních dnech nového?

Na Blízkém Východě a v Severní Africe zůstalo vše při starém. Něco se stalo v Evropě, a to zejména v Bruselu. Úterní jednání ministrů vnitra a středeční summit premiérů či prezidentů, přestože výsledky byly očekávatelné, něco nového přinesla. Definitivně tím – snad i pro nepozornou a k nepozornosti naváděnou veřejnost v evropských zemích – skončilo dosavadní předstírání evropské jednoty, evropského „kamarádství“, údajné rovnoprávnosti evropských zemí (malých s velkými), evropské nesobeckosti a zejména vzorné (a za vzor nám dávané) demokratičnosti evropského rozhodování.

Bylo zcela názorně předvedeno, že se v Evropské unii vládne silou, jako tomu ostatně bylo vždycky. Do okamžiku Lisabonské smlouvy to ale tak snadné nebylo, neboť do té doby v EU neexistovalo o závažných věcech většinové hlasování. Nechci plakat nad rozlitým mlékem, Lisabonská smlouva už je passé, ale měl by být alespoň připomenut mnou vyjednaný dodatek k této smlouvě, který by nás byl býval v dnešní situaci ochránil (stejně jako jsou na tom Velká Británie, Irsko a Dánsko). Tento dodatek mi slíbilo politické vedení EU, ale rezignovala na něj česká strana, naše současná politická reprezentace. Kdo to nevěděl, měl by si to alespoň dodatečně uvědomit.

B. Moje výzva občanům ČR, vládě a Parlamentu ČR

Úterní přehlasování České republiky (a Slovenska, Maďarska a Rumunska) ohledně přidělování kvót migrantů je předzvěstí evropské budoucnosti. Polsko nás zklamalo, resp. zklamala nás současná dosluhující polská vláda. I když bychom svou silou výsledek hlasování v Bruselu nezměnili, byla tím ztracena mimořádná příležitost. Mohla to být první chvíle, kdy V4 mohla mít nějaký smysl a kdy mohla sehrát nějakou smysluplnou roli.

Nechci dělat chytrého, ale vždy jsem věděl, a opakovaně o tom veřejně mluvil, že k události, jakou bylo úterní hlasování a jeho výsledek, muselo dojít. Teď jen dodávám, že to je teprve počátek a je jistotou, že se z tohoto postupu stane běžná praxe – včetně dalšího přerozdělování statisíců migrantů.

Dne 4. září jsem spolu se svými spolupracovníky zformuloval Výzvu občanů České republiky vládě a Parlamentu ČR, kterou přes nepřetržité hackerské útoky (a z nich vyplývajícího pocitu mnoha lidí, že se k Výzvě není možné přihlásit) podepsalo téměř 100 000 lidí. Dnes připomínám jednu jedinou tezi z této Výzvy. Žádali jsme českou vládu, aby „nepřijala žádné kvóty či podobná opatření, jimiž mají být migranti „přidělováni“ jednotlivým zemím EU … a aby odmítla nátlak na změny usnadňující a stimulující migraci“. Ve Výzvě bylo řečeno, že když to vláda nedokáže, měla by požádat občany, aby se formou referenda (či předčasných voleb) vyjádřili, zda s případnými – proti naší vůli v Bruselu přijatými – změnami, souhlasí či nesouhlasí.

Chování české vládní reprezentace v úterý a ve středu v Bruselu interpretujeme tak, že se nám záměry Bruselu změnit nepodařilo.

C. Co v této situaci dělat?

Začnu tím, co budu dělat já. Budu se snažit – a spousta lidí mne o to žádá – usilovat o to, aby vláda zlegalizovala svůj postoj v Bruselu referendem, či mimořádnými parlamentními volbami. Nikdo jí k tak zásadní věci, která může zcela změnit bezpečnost i charakter naší země, nedal mandát.

Zahájím konzultace s parlamentními i mimoparlamentními politickými subjekty, abych zjistil, zda existuje dostatek vůle vyvolat referendum. Budu jednat se všemi, kterým není lhostejné, co se s naší zemí stane.

Jako člověk, který již bezprostředně není v politice, mám v této mimořádné situaci, kterou je ohrožena suverenita naší země, unikátní mandát o něco se pokusit. Mám mandát daný podporou vyjádřenou podpisy Výzvy, a mám i mandát exprezidenta, který mne na zbytek mého života zavazuje k tomu, aby mi osudy naší země nebyly lhostejné. Veřejnost něco takového ode mne právem vyžaduje.

Podklad Václava Klause pro vystoupení v pořadu Události, komentáře ČT dne 24. 9. 2015