Hlavní strana » Projevy a vystoupení » Stručný nástin událostí…

Stručný nástin událostí posledního desetiletí, které měnily svět

Projevy a vystoupení, 24. 8. 2015

Na mezinárodním fóru v Crans-Montaně jsem nebyl už skoro celé desetiletí. Prezidentské povinnosti mi účast trochu komplikovaly. Mnoho věcí se od té doby změnilo, ale mnoho jich zůstalo stejných, pouze se prohloubily jejich negativní prvky. Pokusím se tyto dvě skupiny odlišit.

Byl jsem zde naposledy

- před euroamerickou finanční a ekonomickou krizí let 2008-2009, která k mé velké lítosti je stále interpretována jako selhání trhu, ač šlo o velké a ničím neomluvitelné a neospravedlnitelné selhání státu;

- před vypuknutím evropské dluhové krize, zejména v jejím jižním křídle (a nejvíce v Řecku);

- před viditelným urychlením poklesu role a významu USA ve světě (a před volbou prezidenta Obamy a jeho velmi sporných politik doma i v cizině);

- před sérií „barevných revolucí“ v arabských zemích, které nepřinesly demokracii, ale vedly k destabilizaci řady zemí, k válkám, chaosu a vzestupu náboženského fundamentalismu;

- před vznikem „domácí“ ukrajinské krize (chybně nazývané ukrajinsko-ruský konflikt) a před zahájením nové fáze nebezpečné konfrontace mezi Západem (a zejména Spojenými státy) a Ruskem;

- před zrodem Islámského státu a před zahájením jeho vítězného tažení Blízkým východem;

- před počátkem masové imigrace do Evropy.

Všechny tyto události posunuly svět k horšímu, ale ne všechny z nich byly nové a nečekané. Žádná z nich „nespadla z nebe“. Řada z nich byla svými počátečními symptomy přítomna delší dobu a proto si nemyslím, že došlo ke kvalitativní změně našeho světa. Již před svou poslední návštěvou na tomto fóru jsem vnímal

- relativní úpadek Evropy a ztrátu její prestiže a významu ve světě;

- důsledky post-maastrichtské unifikace Evropy a zejména důsledky vytvoření zóny evropské společné měny (v nevhodném prostředí ekonomicky nesourodých zemí);

- nezodpovědné americké zahraničně-politické a vojenské intervence a pokusy vyvážet demokracii západního typu do zemí s jiným náboženstvím, kulturou a tradicemi;

- zrod terorismu Al-Káidy a dalších kvazi-náboženských seskupení;

- podkopávání svobody, demokracie a tržní ekonomiky v celém světě pod praporem alarmistické, iracionální a ve své podstatě vědecky chybné doktríny globálního oteplování;

- nebezpečné šíření ideologií politické korektnosti, humanrightismu, transnacionalismu, feminismu, genderismu a homosexualismu, ale i NGOismu;

- rychle rostoucí význam zemí, které dnes nazýváme BRICS, i když se ještě tehdy tato zkratka nepoužívala.

Všechna tato témata by měla být diskutována na příštích fórech v Crans-Montaně. Udělám proto jenom čtyři stručné poznámky:

1. Jako někdo, kdo prožil většinu svého života ve velmi nesvobodném komunismu, o to silněji cítím ohrožení plynoucí z extrémně etatistických a centralistických sklonů dnešního západního světa. Vidím zmenšující se prostor svobody, vidím rostoucí manipulaci lidského myšlení, vidím nadměrnou státní regulaci lidských aktivit, vidím neproduktivní paternalismus, vidím rostoucí nepřátelství politické korektnosti, atd. Evropský ekonomický systém je velmi vzdálen svobodnému trhu. Parlamentní systém v EU není dobrým příkladem pluralistické parlamentní demokracie, ale ztělesněním post-demokracie. Suverenita zemí je ztracena v pan-evropských institucích. Evropa se stala součástí dnešních světových problémů, její problémy nejsou jejich důsledkem. Jsme za ně zodpovědní my sami.

2. Nová éra konfrontace Západu a Východu (spíše Ruska) je frustrující zejména pro nás, kteří jsme tak velkou část svých životů prožili na Východě, jako součást sovětského impéria. Nechceme opakovat stejnou zkušenost. Bylo by tragickou chybou právě dnes vytrhávat Rusko z Evropy. Tato – v minulosti těžce zkoušená – země si zaslouží mít šanci definovat si svou novodobou historii, najít si svou vlastní cestu, být aktivním hráčem na mezinárodní scéně. Dnešní pokusy Západu tomu zabránit jsou velmi krátkozraké. Především pro Západ samotný.

3. Jsem frustrován z vývoje na Středním východě a v severní Africe. Ve vakuu, které nastalo po pádu komunismu, se islám přeměnil v islamismus a byl zneužit pro realizaci dlouhou dobu existujících expanzivních ambicí části arabské společnosti, jejích elit a politických aktivistů. Stalo se to nebezpečím pro nás pro všechny, ale neměli bychom zapomínat na to, že destabilizace, chaos a nepokoje v zemích jako Afghánistán, Irák, Libye a Sýrie jsou výsledem neúspěšných válek, sporných revolucí a domácích střetů, které často vyvolal nebo k nim aspoň výrazně přispěl západní svět.

4. Řecko nebylo v posledních dvou stoletích příliš úspěšnou zemí, ale dnes je všechno zcela jinak. Řecko se stalo obětí dnešního iracionálního evropského uspořádání. Řecko spolu s eurem získalo ekonomické parametry, které jsou pro tuto zemi naprosto nevhodné – zejména měnový kurs, který je pro jeho ekonomiku příliš vysoký. Dostalo i perfektní credit ranking a – díky tomu – možnost půjčovat si za nízké úrokové sazby. To staré problémy zesílilo, zejména řecký sklon k vytváření dluhů.

Pomoc Řecku dosáhla historicky bezprecedentní úrovně. Známý německý ekonom prof. Sinn nedávno spočetl, že od května 2010 dostalo Řecko 35-ti násobek toho, co dostalo Německo po II. světové válce v rámci Marshallova plánu. Přesto to nepomáhá. Jediným řešením by bylo zbavení se eura, ale tato nešťastná země je politiky Evropské unie tlačena k tomu, aby zůstala v eurozóně, aby dělala tzv. reformy a aby provedla vnitřní devalvaci (která však vede k deflační spirále). To není žádným smysluplným a realistickým plánem.

Václav Klaus, vystoupení na Crans-Montana Forum, Švýcarsko, 21. srpna 2015. Překlad z angličtiny.