Hlavní strana » Komentáře IVK » Politický komentář IVK č. 30 …

Politický komentář IVK č. 30 - Korporativismus Vladimíra Dlouhého

Komentáře IVK, 23. 10. 2014

V pondělním vydání deníku E15 vyšel rozhovor s prezidentem Hospodářské komory Vladimírem Dlouhým, v němž tento bývalý ministr průmyslu a obchodu prezentuje svůj návrh zavést povinnou registraci (jako náhražku povinného členství) všech podnikatelských subjektů v komoře a přenést část výkonu státní správy na její orgány. Navzdory tomu, že návrh zůstal bez reakce komentátorů, podnikatelů či ekonomů, představuje téma povinné registrace či členství v komorách, v profesních organizacích či v jakýchkoli „veřejnoprávních“ korporacích a přenášení výkonu státní správy na jejich orgány jeden z hlavních sporů o měnící se charakter našeho politického a ekonomického systému, který čím dál tím více směřuje od pluralismu ke korporativismu.

I s ohledem na blížící se listopadové výročí stojí za připomenutí, že povinná registrace a členství v profesních komorách bylo jedním z klíčových témat i na počátku naší transformace. Těsně před svým koncem v červnu 1992 se podařilo zavést povinné členství všech podnikatelských subjektů v Hospodářské komoře Pithartově vládě. Naštěstí vehementní odpor následného předsedy vlády Václava Klause a potažmo i celé nové vlády, ve které – připomeňme – seděl jako ministr průmyslu a obchodu i Vladimír Dlouhý, vedl k tomu, že byl zákon novelizován a od května 1993 bylo členství opět dobrovolné. Institucionalizovat povinné členství se podařilo jen vybraným profesním komorám lékařů, advokátů či notářů.

V následujících letech se otázka povinného členství zdála být zapomenutá, ale v posledních letech se toto téma opět vynořuje. Koncem minulého roku například s návrhem na povinné členství zemědělců v Agrární komoře a přenesení rozhodování o zemědělských dotacích na její orgány přišel její tehdejší prezident, dnešní senátor Jan Veleba (reakci na jeho návrh přinesl, ostatně asi jako jediný, IVK: Politický komentář č. 15, http://www.institutvk.cz/politicke-komentare/politicky-komentar-ivk-c-15-veleba-chce-demokracii-zmenit-na-korporativismus).

Od levicového senátora, není takový návrh překvapující. O to s větším podivem, že tentokráte prosazuje povinnou komorovou registraci a přenos výkonu státní správy na Hospodářskou komoru člověk, který se dlouhodobě profiloval jako pravicový liberál.

Někdo by mohl argumentovat, že Vladimír Dlouhý, který s povinnou registrací navrhuje spojit finanční příspěvek, jen hledá další zdroje pro – v minulosti nevalně hospodařící – Hospodářskou komoru. Ostatně i sám Dlouhý v rozhovoru říká, „každý podnikatel by nám zaplatil určitý registrační příspěvek, neznamenalo by to ale, že by se musel stát naším členem a podílet se na práci komory.“ (což jinými slovy znamená, hlavně nám zaplaťte poplatek a o vašich věcech budeme rozhodovat i bez vaší účasti).

Místo aby představitelé Hospodářské komory navrhovali opatření omezující státní regulaci a rozbujelý licenční proces, přichází s návrhem, který zvyšuje firmám náklady, zvyšuje náklady založení nových firem (což je ostatně jedním z hlavních výtek OECD, kterou se často komora ohání) a zavádí další překážku vstupu do odvětví. Příspěvek by nebyl nic jiného než další paušální odvod, resp. daň., která by podnikatelům zvýšila již tak vysokou daňovou zátěž.

Dlouhého návrh ale není jen potenciálním zdrojem zvýšené daňové zátěže a byrokratické regulace. Povinná registrace otevírá nejen cestu k povinnému komorovému členství, které deformuje konkurenční prostředí, ale zejména otevírá cestu k tomu, aby další subjekt s občany nevolenými zástupci přebral činnosti, které má zajišťovat státní správa. O věcech obecného zájmu mají podle Dlouhého rozhodovat nikoli instituce s mandátem od občanů-voličů, ale uzavřené korporace, které samy mají na dané věci zvýšený zájem. Přes toto outsorcování věcí veřejných se vytvoří paralelní systém rozhodování přímo konkurující politickým stranám.  Není to tedy ničím jiným, než zaváděním dalších prvků korporativistického systému do naší ekonomiky a společnosti.

Korporativismus není usnadnění „společenské“ dohody, ale nahrazení liberální demokracie dohodou velkých zájmových skupin. Nevyhnutelným výsledkem je vždy omezování svobody a práv jednotlivce. Základem totiž není jednotlivec, ale různě definovaný kolektiv, kterému se jednotlivec musí podřizovat.

Že myšlenky korporativismu jsou navrhovateli tohoto opatření blízké, svědčí i to, že zmiňuje jako následováníhodný příklad Rakousko. To je právě země, kde korporativistické myšlení bylo velmi propracované a korporativistické struktury, jako třeba hospodářská komora, se staly mocnými politickými organizacemi.

Vladimír Dlouhý se mýlí i v další věci, když říká, že prosazení přímo povinného členství v komoře je stěží politicky průchodné. Naopak, od povinné registrace k povinnému členství je jen kousek a při současné politické konstelaci je tento návrh na další posílení korporativistických prvků realizovatelnější a o to více nebezpečný.

Martin Slaný, Institut Václava Klause, 23. října 2014.