Hlavní strana » Jinýma očima » Rozhovor Ladislava Jakla pro…

Rozhovor Ladislava Jakla pro deník Právo

Jinýma očima, 1. 10. 2012

Upraví pan prezident v reakci na nečekaný útok střelce v Chrastavě svůj program pro příští dny?

S panem prezidentem jsem od té doby mluvil pouze telefonicky, takže nechci moc mluvit za procesy, které se mu odehrávají v hlavě. Ale spíš jak ho znám, těžko si umím představit, že by se něčím takovým dal zastrašit až do té míry, že by po tom útoku měnil svůj program. Je dost možné, že se bude zajímat o to, jaká byla přijata opatření ke zvýšení bezpečnosti. Možná že málokdo i z vašich čtenářů ví, že ochranná služba prezidenta republiky, dokonce včetně řidičů i aut, nespadá pod prezidenta, nespadá pod Kancelář prezidenta republiky. Jsou to zaměstnanci ministerstva vnitra. Pan prezident jim ve věcech služebních přímo nevelí a ani nemůže měnit metodiku jejich postupu. Ale je dost možné, že se o některá přijatá opatření bude zajímat.

Podle informací Otázek Václava Moravce je jedním z důvodů současného jednání prezidenta to, že chce mít vliv na složení budoucí úřednické vlády a tím i na jmenování velvyslanců z řad svých spolupracovníků. Co je na tom pravdy?

Když sleduji média poslední dva týdny, musím každou chvíli vykulit oči a při poslouchání pana Moravce mi už málem vypadly. Lži, spekulace, fámy, nesmysly a vyslovené blbosti, které se v poslední době v médiích kupí kolem údajného chování pana prezidenta, v mých očích přesahují už běžnou míru manipulace, na kterou jsem zvyklý. Pan prezident za poslední měsíce, týdny anebo dny neudělal vůbec nic, to bych skoro zopakoval několikrát, neudělal vůbec nic proti vládě, proti panu premiérovi. Neučinil žádný nestandardní, neběžný krok, kterým by snad chtěl ovlivnit procesy uvnitř stran nebo kterým by sledoval nějaké přeskupení na politické scéně. To jsou absurdní fantasmagorie. Mám pocit, že dnes můžete tvrdit úplně všechno a nepotřebujete jako podklad vůbec nic. Tuto vlnu bláznivých spekulací, kdy nevím, kdo za nimi stojí a v jakém zájmu jsou vedeny, odstartoval váš konkurenční deník, Mladá fronta Dnes, jak údajně prezident útočí na vládu, protože vládě vrátil tři zákony.

A jak to tedy s prezidentskými vety je?

Zákon byl jenom jeden, a ne tři. MfD k tomu připočetla zákon z července, plus jeden zákon, který byl poslanecký, tudíž ho vláda vůbec nepředkládala. Byla to novela trestního zákona. Jak by mohl prezident oslabit vládu prostřednictvím červencového vetování zákona o energetických štítcích? Tím by tak maximálně mohl vládě pomoci, protože toto opatření zdraží výstavbu, zkomplikuje situaci na trhu nemovitostí, zbrzdí ekonomický rozvoj a nepochybně i podváže příjmovou stránku rozpočtu. Jak by mohl prezident bojovat proti vládě tím, že vrátí Sněmovně poslaneckou iniciativu, podle které se má neplacení alimentů trestat ztrátou řidičáků? No to je útok na vládu jako hrom. Za třetí, jak by mohl shodit vládu tím, že vrátí zákon o pěstounech? To jsou útoky na vládu?

Nyní se ovšem hlavně propírá veto důchodové reformy.

Proti druhému pilíři pan prezident protestuje dlouhá, dlouhá léta. Když proti němu velmi silně protestoval před rokem a půl, tak se novinářům snažil vysvětlit léta trvající konzistentní výhrady proti celému systému. A místo toho jsem se dočetl v novinách, že kritikou druhého pilíře pan prezident chce pomoci nějakému panu poslanci Bártovi. Takové šokující hlouposti je možné napsat a neručit za ně jakýmkoliv argumentem nebo faktem. Že pan prezident dlouhodobě kritizuje zvyšování daní, to přece není žádný objev. A že to zopakoval na Sněžce, tak tím jako shazuje vládu? To už by nemohl říct vůbec nic a musel by sníst všechny články, projevy a vystoupení, které na tak vážné ekonomické téma kdy v životě měl. To by potom nemohl už vůbec nic. Všechno ostatní už jsou naprosté fantasmagorie. A ještě jedna věc. Myslí někdo vážně, že je prostřednictvím vet možné jakkoliv ohrozit jakoukoliv vládu? Přece vládní většina malíčkem levé nohy prezidenta kdykoliv přehlasuje. Pokud tuto většinu nemá, nemůže přece vládnout. Veta nemůžou nikdy sloužit k jakémukoliv oslabení vlády. Pokud jde o srovnávání počtu vet současného prezidenta a minulého, tak se nikdo nezamyslí, kolik vůbec tehdy prezident Havel zákonů měl, když odečteme automatické implementace. Skoro polovina vet za celých deset let prezidenta Václava Klause jde na vrub několika měsíců vlády Jiřího Paroubka. A to z doby, kdy zákony neschvaloval koaliční většinou, ale společně s komunisty. Nevím, kdo má tuto čerstvou vlnu rozeštvávání vlády a prezidenta na svědomí. Skoro mám někdy pocit, že to je právě pan Kalousek a jeho maskot pan Schwarzenberg, kteří chtějí vnutit panu premiérovi představu, že oni jsou jeho nejlepší kámoši a že když jim nevyhoví úplně ve všem a neposlechne je na slovo, že ho ten zlý drak z Hradu sežere.

Myslíte si, že by v případě pádu vlády byly lepším řešením rychlé předčasné volby, nebo vláda ve stejné nebo obdobné konstelaci s jiným premiérem?

Víte, já vůbec nemám motivaci na takové otázky odpovídat. Za prvé, vůbec o tom nepřemýšlím. Pro mě to není na pořadu dne, pro mě je to naprosto umělá, vykonstruovaná problematika, která reálně nesouvisí s dnešní skutečnou situací. Za druhé, když teď budu s vámi společně hypoteticky spekulovat jako člověk, který se zabývá ústavní praxí, hned druhý den někdo začne křičet, podívejte, Jaklova slova jsou důkazem, jak tady někdo plánuje překreslení politické mapy.

Prezident se vyjádřil kriticky na adresu prohibice. Ta byla nyní uvolněna. Zajímal by mě váš názor na opatření, která kvůli metanolové aféře kabinet zavedl.

Je to samozřejmě velká katastrofa, velká tragédie, zmaření lidských životů způsobené naprostou bezohledností některých účastníků trhu s lihovými produkty. Zdráhám se uvěřit, že existuje nějaký univerzální lék, že by snad mohl zamezit podobným zločinným pokusům. Pokud je líh komoditou zdaněnou spotřební daní, budou vždy existovat pokusy vyrábět líh načerno a tento nezdaněný líh dostávat do legálního oběhu. Pokud bude existovat taková praxe, vždy bude existovat určité riziko, že se s etanolem sveze i jeho zlý bratříček metanol. Ono se snadno v takové chvíli kdekoho kritizuje. Myslím si, že veřejnost měla být v každém dni informována lépe, jakých produktů se to týká, jakých typů lihovin, kde se nacházejí, z jakých zdrojů. Měl jsem také pocit, že se mělo v jistou chvíli jít přímo po tom samotném problému, a ne přenášet debatu na problém daňových úniků. A už vůbec si nemyslím, že plošná prohibice přispěla k vyřešení problému, k nalezení zdrojů a vypátrání viníků. Navíc měla podle mého příliš velké negativní vedlejší efekty. Znovu ale říkám, že to je tak vážná a citlivá věc, že to si kde kdo hraje na chytrého.

JIří Ovčáček, Právo, 1. října 2012