Hlavní strana » Projevy a vystoupení » Projev prezidenta republiky…

Projev prezidenta republiky na posledním rozloučení s generálem Tomášem Sedláčkem

Projevy a vystoupení, 4. 9. 2012

Vážení členové rodiny pana generála Sedláčka,
vážení vzácní hosté,
dámy a pánové,

sešli jsme se zde dnes, abychom se rozloučili s armádním generálem Tomášem Sedláčkem, sešli jsme se na tomto historickém místě nikoli náhodou. Památník na Vítkově, budovaný jako symbol prvorepublikové legionářské tradice, sice byl zneužit totalitními režimy, ale ke svému důstojnému poslání se naštěstí vrátil. Významně tomu napomohl i pan generál Tomáš Sedláček. Pravidelně se zde zúčastňoval slavnostních shromáždění a pietních aktů. Nepřipomínal si zde pouze různé historické události, ale svůj vlastní život, své přátele, své kamarády a své spolubojovníky. Jim sem přicházel vzdát čest stejně, jako my dnes přicházíme vzdát čest jemu.

S úsměvem říkával, že je o deset měsíců starší než naše republika. I když musel během svého dlouhého života překonat mnohé překážky a vybojovávat nesnadné bitvy, generál Sedláček nezahořkl a dokázal si zachovat optimistický pohled na svět.

Byl to skutečný voják, hájící čest důstojnického stavu a vyzařující prvorepublikovou armádní noblesu. Dokázal oslovit, dokázal inspirovat a hlavně – dokázal vést k zamyšlení. Byl autoritou. Byl osobností, která se významně zasloužila o naši vlast. I proto jsem mu v roce 2004 propůjčil Řád Tomáše Garrigua Masaryka.

Jako přímý svědek historických události, které zásadně pozměnily vývoj naší země, dobře věděl, že největším nebezpečím pro každý národ je na své dějiny zapomenout. Celou vahou své osobnosti se zasazoval o to, aby k tomu u nás nedocházelo. Proto se osobně zúčastňoval  pietních aktů, navštěvoval vojenské útvary i školy, diskutoval s odborníky i laickou veřejností. Naposledy jsem ho viděl a pozorně jsem naslouchal jeho – jako vždy velmi promyšlenému – projevu letos v červnu v Ležákách.

Ve svých pamětech napsal: „Naše národní heslo je ´Pravda vítězí´, ale já si stále více uvědomuji, jak je to složité… Jsou ale zásady, které člověk nemůže nikdy porušit. Zásady spravedlnosti, tolerance, slušnosti, demokracie… Věřím, že jsem se žádné z těchto zásad nezpronevěřil, že jsem bojoval ze všech sil proti nenávisti, krutosti, nesvobodě a fanatismu jakéhokoliv druhu. To, že jsem měl možnost proti těmto záporným hodnotám aktivně bojovat, považuji za velké štěstí.“

Pevnou vůlí a odhodláním dokázal generál Sedláček vždy zůstat věrný svému přesvědčení. Nedal se zlomit těžkými zkouškami, které ho potkaly jak v době druhé světové války, tak během komunistické perzekuce.

Pozval jsem pana generála na Pražský hrad před čtyřmi lety, když slavil své 90. narozeniny. Vzpomínám si, jak jsem byl překvapen jeho vitalitou, životní energií, ale také bystrostí, pohotovostí a rozhodností. Z celé jeho osobnosti byla patrná velká vnitřní síla. Dokázal být věcný a vojensky přímý, nepodléhal nostalgii a lítosti, nesnažil se věci zjednodušovat, ale viděl je reálně. 

Ve svém gratulačním dopise jsem mu tehdy napsal: „Vaše osobní hrdinství v bojích za osvobození naší vlasti a Vaše pohnuté životní osudy jsou zářným příkladem obětavého vlastence, vojáka, který nikdy neporušil slova své přísahy. Jsou příkladem člověka, který ze všech životních zkoušek vyšel čestně, pln optimismu, víry v lepší, demokratickou budoucnost, člověka, který zůstal věrný ideálům, jimž věřil, přísahal a které se snažil po celý svůj život svými skutky naplňovat.“

Dlouhá léta působil ve funkci předsedy Československé obce legionářské, o jejíž obnovení a rozvoj se významně zasloužil. Přispěl tak k oživení nejlepších vojenských tradic naší země, ale také k rehabilitaci zásluh svých spolubojovníků, kteří byli stejně jako on pronásledováni totalitním režimem. I za to mu patří náš velký dík.

Pan generál Sedláček nám bude chybět. Nejen jako voják a pamětník, ale především a hlavně jako statečný člověk, který nikdy nezapomínal na svůj domov, na svou vlast. 

Chtěl bych z tohoto místa ještě jednou vyjádřit svou upřímnou soustrast členům rodiny pana generála, všem jeho blízkým, i Československé obci legionářské.

Čest jeho památce!

Václav Klaus, Památník Vítkov, Praha, 4. září 2012