Hlavní strana » Excerpta z četby » Excerpta z mé četby č. 2 -…

Excerpta z mé četby č. 2 - James Piereson: Co se děje s našimi univerzitami?

Excerpta z četby, 21. 3. 2012

V roce 2011 nastoupilo v USA do zhruba 4000 vysokých škol a univerzit celkem 19 milionů studentů. Je to dvojnásobný počet než v roce 1970 a o třetinu více než v roce 2000. Na vysokou školu nastoupí více než 70% absolventů středních škol, ale jenom polovina z nich do pěti let získá diplom. Tento nárůst počtu studentů vychází z představy, že je vysokoškolský diplom podmínkou vstupu do světa střední třídy. Vzdělání na vysoké škole je považováno za něco, co – je-li dobré pro někoho – musí být dobré pro všechny. (…)

Náklady na vzdělání za poslední tři desetiletí rostly 5x rychleji než míra inflace, což nutí rodiče i studenty, aby se vysoce zadlužili. (…) Skupinka prestižních škol má obrovský počet zájemců, ale tyto elitní instituce nejsou vůbec reprezentativní. 90% vysokých škol a univerzit přijme každého zájemce, který má středoškolský diplom a je schopen platit náklady studia. (…)

Jako jakékoli jiné průmyslové odvětví má univerzitní vzdělání své časopisy a noviny, své vlivné lobbistické firmy ve Washingtonu, a své placené reklamní agenty, jejichž jediným úkolem je sdělit veřejnosti, jak důležitý je tento „byznys“ pro blahobyt celé země. (…)

Konzervativci tento vývoj kritizují již dlouho. (…) Po celá desetiletí kritizují akademické instituce za opouštění tradičních základních předmětů výuky a za nabízení módních, ale intelektuálně bezcenných kursů uspokojujících politickou korektnost a zabezpečujících velmi pohodlná celoživotní zaměstnání učitelům na úkor tvrdě pracujících studentů a jejich rodičů. Konzervativci také nesouhlasí s „demokratizací“ vyššího vzdělávání, protože to vede ke snižování učebních standardů a ke ztrátě smyslu vzdělávání.

Liberálové (v americkém smyslu – pozn. VK) nebyli dosud takto kritičtí, mimo jiné proto, že mají na rozdíl od konzervativců tento „byznys“ už dlouhá desetiletí ve svých rukách. Jestli něco kritizovali, pak snad jedině to, že jsou probíhající tendence příliš pomalé. (…) V poslední době se však objevily knihy, které situaci kritizují i z pozic liberálů – univerzity jsou příliš drahé, vzdělání, které je nabízeno, není kvalitní (zejména vzhledem k nákladům), univerzity jsou příliš centralisticky organizovány, fakulty se nadměrně specializují, důraz není kladen na vyučování, jsou nabízeny bizarní kursy. (…) Studenti přicházejí za vzděláním, ale profesoři jsou placeni a povyšováni za vědecký výzkum, který s vyučováním žádnou souvislost nemá. Řada kritiků se domnívá, že mezi dobrým vyučováním a akademickým výzkumem je dokonce nepřímá úměrnost. Na výzkum orientovaní profesoři za své „publikum“ považují spíše kolegy z jiných podobných institucí než své studenty. To také vede k nabídce velmi úzkých a nestandardních kursů, kdy mladí profesoři vyučují své disertace a staří profesoři své poslední výzkumné projekty. To naprosto nežádoucím způsobem postihuje i základní kursy. Systém definitivy, který měl původně za cíl chránit akademickou svobodu a umožnit provádět výzkum, zbavuje profesory jakékoli motivace kvalitně učit.

Na vědu orientovaní profesoři musí mít studenty, a proto se všude nabízejí doktorandská studia bez ohledu na to, mají-li jejich absolventi šanci najít práci. Mezi lety 2005-2009 bylo v Americe uděleno 101 009 doktorských titulů, ale za stejné roky bylo vytvořeno jen 15 820 míst odborných asistentů. Jen málo doktorandů má proto realistickou naději najít práci v oboru, v němž graduovali. Mnoho z nich bude dělat taxikáře nebo pracovat v restauracích, ale někteří budou jako asistenti vyučovat za minimum platu, jaký dostávají profesoři. Profesoři (full professors) už skoro neučí. (…)

Za poslední tři desetiletí se počet univerzitních úředníků na studenta zdvojnásobil. V celé zemi je 63 úředníků na 1000 studentů. Jsou školy, kde 70% jejich zaměstnanců dělá něco jiného než učení. (…)

Je evidentní, že je na školách příliš mnoho studentů, kteří buď nejsou motivováni studovat, nebo nemají schopnost studovat. (…)

Co by se mělo udělat?

1. Opustit utopickou myšlenku, že má každý mladý člověk navštěvovat vysokou školu a spolu s tím opustit i názor, že prosperita země závisí na univerzitním vzdělání;

2. Ukončit většinu doktorandských programů v oblasti humanitních oborů a společenských věd;

3. Zajistit možnost získat doktorát za vyučování spíše než za výzkum;

4. Změnit proporci administrativních pracovníků vůči vyučujícím;

5. Vrátit se k všeobecnému vzdělání, aby se každý student musel setkat s klíčovými myšlenkami přírodních i společenských věd, které vytvořily naši civilizaci.

James Piereson, What´s wrong with our universities, The New Criterion, září 2011. Autor je prezidentem Nadace W. E. Simona. Vybral a přeložil Václav Klaus.

V březnovém Newsletteru Centra pro ekonomiku a politiku se dočtete:

Pavel Hasenkopf: Nový občanský zákoník je zbytečný
Milan Knížák: Kocourkov českého vysokého školství
Vladimír Tomšík: Euro je drahý experiment
Robert Holman: F. A. von Hayek – 20 let od smrti
Excerpta z četby Václava Klause

Newsletter ve formátu pdf je ke stažení zde. (1,5MB)