Hlavní strana » Jinýma očima » Odpovědi vedoucího KPR Jiřího…

Odpovědi vedoucího KPR Jiřího Weigla na otázky MF Dnes ohledně Institutu Václava Klause, o.p.s.

Jinýma očima, 5. 3. 2012

Jaká bude podoba knihovny, kdy a jak by měla začít fungovat? Jak se bude jmenovat, když Václav Klaus váhal, zda dát do názvu slovo prezidentská?

Poprezidentská nezisková instituce, pro niž se u nás po americkém vzoru vžil název „prezidentská knihovna“, bude mít právní formu obecně prospěšné společnosti a název Institut Václava Klause. Její registrace právě probíhá. Jak plyne z názvu, naše ambice je širší než pouhá knihovna, tj. zpracovávání a dokumentování politické a v širším smyslu veřejné činnosti současného prezidenta republiky a zpřístupňování materiálů o této významné součásti naší nejnovější historie široké veřejnosti.

Institut Václava Klause bude i institucí výzkumnou a vzdělávací, která se bude zabývat společenskovědními tématy, myšlenkami a teoriemi, které s veřejnou aktivitou Václava Klause dlouhodobě souvisejí. Výhledově předpokládáme, že se stane součástí tohoto institutu dnešní Centrum pro ekonomiku a politiku. Výkonným ředitelem Institutu Václava Klause budu já. Po určitou dobu to bude vedle mé současné funkce moje druhé angažmá. Půjde o přípravnou fázi, takže věřím, že obě funkce bude možné skloubit.   Budeme se snažit, aby po skončení svého prezidentského mandátu mohl Václav Klaus začít působit již ve fungující instituci.

Václav Klaus bude v posledním roce dál kritizovat současné směřování EU. Může v něm dojít tak daleko, jak třeba doporučuje poradce Jiří Payne, že bude chtít vyvedení země z Unie? Anebo pořád platí, že ke členství v Evropské unii neexistuje alternativa?

Pan prezident vždy tvrdil, že k našemu členství v Evropské unii neexistuje alternativa, a tento jeho postoj se nemění.  Jeho dlouhodobý kritický názor k dosavadnímu směřování Evropské unie, které vyústilo v současnou krizi, s tím není v rozporu. V našem zájmu je, aby se evropská integrace vrátila k realistické koncepci spolupráce členských zemí namísto skrytého a nedemokratickými metodami prosazovaného budování superstátu. Tento skrytý politický cíl je ve skutečnosti hlavní příčinou dnešní krize eurozóny a bude-li nátlakem dále protlačován, cena, kterou všichni zaplatíme, bude ještě větší. Naší prioritou musí být změna evropské politiky a nikoliv vystupování z Unie.

Evropská unie však není a nebude jediné či hlavní téma Václava Klause. Tím je boj proti všem formám omezování lidské a občanské svobody skrývajícím se v mnoha módních ideových a politických proudech dneška. Bude v něm pokračovat i po skončení svého prezidentství.   

Chce v posledním roce prezident navštívit nějaké země či představitele států, s nimiž má zvláštní vztah a rád by se s nimi rozloučil?

Z jedné strany se i poslední rok funkčního období hlavy státu neliší od let předchozích.  V jeho programu jsou státní návštěvy v zahraničí – před dvěma týdny jsme se např. vrátili z docela velké a významné státní návštěvy v Turecku – účast na mezinárodních akcích v rámci EU, NATO, V 4, OSN atd., řada konferenčních cest atd. Na druhé straně budou specifikem posledního roku zahraniční cesty rozlučkového charakteru, které se týkají především sousedních zemí. Pan prezident bude rovněž pokračovat v krajských návštěvách a v cestách po České republice tak, jak to dělal celý svůj politický život jako premiér, předseda Poslanecké sněmovny či hlava státu. Na tom poslední rok ve funkci nic nezmění.

Václav Havel při svém posledním roce vyznamenal 28. října výrazně nadprůměrný počet lidí, často i svých příznivců. Chystá něco takového i Václav Klaus?

Václav Klaus určitě nepočítá s tím, že by byl 28. říjen 2012 výjimečný počtem či výběrem vyznamenaných.

Václav Dolejší, MF Dnes, 5. března 2012