Hlavní strana » Jinýma očima » Odpovědi Petra Hájka na…

Odpovědi Petra Hájka na otázky MF Dnes o vztahu prezidenta ke katolické církvi

Jinýma očima, 1. 11. 2011

V MF Dnes (1. 11. 2011) vyšel rozsáhlý článek Rostislava Matulíka Do kostela s Klausem? V přípravě na tento článek mi pan editor položil tři rozsáhlé otázky, na které jsem mu podobně zevrubně odpověděl. Protože ve svém článku použil jen několik z kontextu vytržených citací, mám za to, že je třeba ukázat celý kontext mých odpovědí:

Rostislav Matulík: O autenticitě názorového posunu pana prezidenta směrem ke katolické církvi svědčí fakt, že jde o krajně "nepopulistický" krok. Katolické voliče si jím nezíská, protože chce-li někdo být v naší zemi populista, nemůže hrát katolickou kartu. Připouští si pan prezident, že si může nakročením k církvi pošramotit image? Je ochoten to riskovat?

Petr Hájek: O názorovém posunu bych rozhodně nemluvil. Dobře by se to sice hodilo do klipovité “škatulkovací” filosofie mediálního vidění světa, ale realita je obvykle současně jednodušší i složitější než tvrdí novinový titulek. Mluvil bych proto o posunu k dělnějším ovzduší, které prezidentovi umožňuje svobodněji formulovat určité duchovněji zaměřené myšlenky a postoje. Má to ale obecný rámec. Pokud jde o vztah státu a církve, ten se nepochybně zlepšil příchodem arcibiskupa Duky. Vznikla atmosféra důvěry a v ní lze určitě snáze – při oboustranné vůli – řadu sporných témat lépe řešit. To se stalo třeba v případě společné správy katedrály, děje se to při snaze o nápravu některých majetkových křivd a tak dále. Zda pana prezidenta nějak hlouběji oslovila jeho občasná setkání a rozhovory s Benediktem XVI., to se mohu spolu s Vámi pouze dohadovat. Že ale současná hlava katolické církve má na mnohé evropské i světové problémy, nebo na nebezpečné mizení tradičních hodnot a občanských ctností v řadě aspektů podobné názory jako Václav Klaus, to je zjevné. A že v evropském okolí není mnoho takto viditelných postav, které by neváhaly vystavit se kvůli veřejné obhajobě tradičních konzervativních názorů a postojů mediálním útokům “modernistů” všeho druhu, je zjevné zrovna tak. Je proto přirozené, že hledají ve veřejném prostoru spojence. Totéž lze říci i o vztahu pana prezidenta a českého primase pana arcibiskupa Duky. Prostě - jde o mnohem vážnější věci, než je sledování “barometru image”. To ostatně Václav Klaus nesledoval nikdy. Není politikem, který žije podle průzkumů veřejného mínění, naopak má k nim hlubokou skepsi. Myslím, že to dává dostatečně najevo v celé své politické kariéře. Jeho kritici mu vytýkají dvě věci: Buď že je k veřejnému mínění konformní, nebo že se na něj arogantně neohlíží. Neplatí ani jedno.

RM: Střet kněze Halíka s panem prezidentem je - viděno optikou věřících - nepříjemně osobní i vypjatý. Nepovažujete za noblesnější postoj papeže ke kontroverznímu teologu Hansi Küngovi? Ten Benediktu XVI. začátkem roku zaslal nový výtisk své ostře polemické knihy Ist die Kirche noch zu retten?, a papež mu osobním listem poděkoval a neukončil s ním komunikaci. Neměl by to být vzor i pro nás?

PH:  Střet pana Halíka s panem prezidentem, tak, jak o něm hovoříte, neexistuje. Co existuje je permanentní mediální útok T. Halíka na V. Klause. Tento útok ale určitě nemá teologické pozadí. Pouze účelově politické. Každému, kdo si toho všímá, je přece jasné, že pan Halík – odmyslíme-li si jeho chvilkovou koketérii s možností prezidentské kandidatury – je primárně ambiciózní politik, který se maskuje kněžskou sutanou. S teologickými názory páně Halíkovými pan prezident rozhodně nebojuje a domnívám se, že je ani nezná. V politice – či v její mediální fikci – ovšem platí známý zákon, který pan Halík dobře zná: slabší politik vytváří konflikty se silnějším, protože to ho “táhne” mediálně nahoru.  A protože jako nezakrytý reprezentant ideologie i politické praxe Václava Havla je mediálním oblíbencem, má na své politické útoky prostor jako nikdo druhý. To je vše. Nemíchejme žánry.

A poslední otázkou bych rád zjistil, zda prezident studuje aspoň nějakou katolickou literaturu - zkrátka jak moc jde při svém názorovém obratu do hloubky? Kněz Halík měl totiž výjimečně pravdu, když prezidentovi vytkl, že sociální učení církve míří úplně jinam než jeho kritika "falše sociálního státu nezaslouženého blahobytu". Také mnou oslovení konzervativní katoličtí publicisté konstatovali, že tohle pan prezident načtené nemá. Myslíte, že má Václav Klaus vůli doplnit si znalosti, aby na poli církve napříště nepůsobil jako nedostatečně informovaný laik?

Pan prezident je vášnivý čtenář. Proto bych se divil, kdyby nečetl i některé katolické autory. Ale určitě ne specificky katolickou literaturu. Ostatně, jak známo, není katolík. O tom, zda “sociální učení církve míří úplně jinam než (prezidentova) kritika falše sociálního státu”, jak tvrdí pan Halík, bych si za sebe dovolil s úspěchem pochybovat.  Ale to by bylo na úplně jiný rozhovor, který by nebyl o názorech či údajných “posunech” Václava Klause, ale o věci jako takové. Všiml jste si ale, že i tento rozhovor se nakonec stává hovorem o T. Halíkovi? Netuším proč. Je mluvčím Biskupské konference, českého primase či jen soukromou osobou, knězem s často kuriózními názory na katolickou dogmatiku? V upřímné odpovědi na tuto otázku bychom možná nalezli skrytý druhý plán našeho rozhovoru. Zatímco vaše poslední otázka je, doufám, předchozím textem jasně zodpovězena.

Petr Hájek pro MF Dnes.