Hlavní strana » Projevy a vystoupení » Projev prezidenta republiky…

Projev prezidenta republiky na státní večeři u příležitosti návštěvy italského prezidenta

Projevy a vystoupení, 13. 4. 2011

Vážený pane prezidente, vážené dámy a pánové,

dovolte mi, abych Vás dnes večer – při této slavnostní příležitosti – již podruhé přivítal na Pražském hradě. Vaši návštěvu, vážený pane prezidente, považuji a považujeme všichni za symbolické potvrzení tradičních hlubokých a všestranných vztahů mezi našimi zeměmi a za příležitost k výměně názorů na závažné otázky světového i evropského vývoje i na téma naší bilaterální spolupráce.

Historie vztahů našich zemí trvá již tisíciletí a v rychlosti nelze vyjmenovat ani jejich nejvýznamnější momenty. Část Itálie byla po celá staletí spolu s českými zeměmi součástí jednoho soustátí, což dávalo příležitost k intenzivním kontaktům. Mnoho pokladů architektury Prahy a dalších měst a míst v naší zemi je dílem rukou italských stavitelů a umělců a boj za sjednocení Vaší země, jehož 150. výročí právě v těchto dnech vzpomínáte, a odpor Italů proti rakouskému útlaku byly velkou inspirací i pro české národní hnutí, usilující v rámci habsburské monarchie o národní emancipaci a svébytnost.

Vím, že s bojem za svobodu Itálie je v paměti Vašeho národa spojeno druhé největší české město Brno, kde bylo v pevnosti Špilberk v první polovině 19. století vězněno několik desítek italských vlastenců, kteří bojovali za osvobození Vaší vlasti z habsburské nadvlády. Slavný básník  a revolucionář Silvio Pellico – inspirován tímto vězněním – vytvořil dodnes známé básnické dílo. Pro Čechy má obdobný význam novinář a politik Karel Havlíček Borovský, který byl rakouskými orgány poslán do vyhnanství do jihotyrolského Brixenu, kde jsem měl čest před několika týdny promlouvat na ekonomickém fóru. Věznění a vyhnanství však touhu našich národů po svobodě nemohly potlačit.

Po většinu 20. století byly naše země opakovaně oddělovány totalitními režimy. Teprve po pádu komunismu se situace změnila. Jsem velmi rád, že se za posledních 20 let tradiční česko-italské vztahy naplňují novým, pozitivním obsahem.

Itálie patří k největším hospodářským partnerům České republiky, ať jde o oblast obchodní výměny či toky investic. Vím, že italské firmy oceňují, že je Česká republika politicky i hospodářsky stabilní  zemí, které se nedotkla nedávná finanční krize a která úspěšně překonala i dopady krize ekonomické, které jsme se vzhledem k naší mimořádně velké otevřenosti nemohli úplně ubránit.

Za velmi cenné považuji to, že se pro desítky tisíc Vašich občanů stala Praha a řada dalších míst naší země vyhledávaným místem pro poznání a odpočinek. Italští turisté patří k nejpočetnějším návštěvníkům naší země a Pražského hradu a jsme tomu opravdu rádi. Stejně tak je pro mnoho českých turistů Vaše země oblíbenou destinací.  Nejsou to ale pouze světoznámé památky, jimž je Itálie proslulá, ani krása italského pobřeží, která má pro vnitrozemský národ, jako jsou Češi, vždy své mimořádné kouzlo. Málokdo ví, že v italských lyžařských střediscích patří návštěvníci z České republiky k nejpočetnějším. Mohl jsem sám zkontrolovat, že v lyžařském středisku Plose u Brixenu byl v polovině března každý druhý lyžař Čech. To vše přispívá k vytváření pevných mezilidských kontaktů, které vedle všestranné hospodářské a kulturní spolupráce charakterizují současnost česko-italských vztahů.

V mezinárodní oblasti před našimi zeměmi stojí dnes řada otázek, které musíme řešit jako spojenci v rámci NATO a jako členové Evropské unie. Dramatická situace ve Středomoří, především konflikt v Libyi a angažovanost spojeneckých sil a NATO proti diktátoru Kaddáfímu, se odehrává v bezprostředním sousedství Vaší země, kterou s Libyí pojí tradiční historické vazby. Zásadními změnami však prochází celý arabský svět a pro Českou republiku, která je tradičním hospodářským a politickým partnerem mnoha arabských zemí, je tento vývoj rovněž velmi relevantní.

Podpořit pozitivní změny v tomto regionu chceme, nesmíme však dopustit opakování chyb, které se v uplynulém desetiletí staly při snahách řešit konfliktní situace v západním Balkánu, Iráku nebo Afghánistánu.  Dlouhodobá nestabilita na jižní straně Středozemního moře by znamenala bezprostřední ohrožení stability v Evropě i ve světě. Z toho musí vycházet i charakter a cíle vojenského angažmá Západu.

Je to o to důležitější právě nyní, kdy Evropská unie a především eurozóna prochází nejzávažnější krizí ve své dosavadní historii. Někteří z nás na rizika, která z dosavadního směřování EU plynou, dlouhodobě upozorňovali, avšak tyto kritické hlasy byly ignorovány. Řešení dnešního zadlužení některých členských zemí ukazuje, jak ohromná cena bude muset být zaplacena za pokus náš kontinent uměle a překotně centralizovat a sjednocovat.

Evropská unie potřebuje kritickou reflexi dosavadního směřování evropské integrace. Musí dojít k revizi snahy potlačovat suverenitu členských států a podřizovat je nedemokratickému supranacionálnímu rozhodování z jednoho centra. Evropa potřebuje ekonomickou a občanskou svobodu, nikoliv byrokratickou regulaci a unifikaci stále dalších stránek našeho života. Sypáním virtuálních miliard do záchranných mechanismů snad můžeme získat časový odklad, pokud však nezačneme řešit skutečné příčiny současné evropské krize a zadlužení, čeká nás pouze přešlapování na místě a stagnace.

Věřím, vážený pane prezidente, že mezi českými a italskými postoji k současným světovým i evropským problémům existuje mnoho blízkých stanovisek. Přál bych si, abychom je byli schopni komunikovat navzájem i ve vztahu k našim partnerům. Bude to ku prospěchu nás všech.

Vážený pane prezidente, dovolte mi ještě jednou vyjádřit své potěšení z Vaší návštěvy naší země a pozvednout číši s přípitkem na česko-italské přátelství, na úspěchy Vaší země, na šťastný život jejích občanů, na zdraví Vás a Vašich blízkých.

Václav Klaus, Španělský sál Pražského hradu, 13. dubna 2011