Hlavní strana » Jinýma očima » Rozhovor ředitele Politického…

Rozhovor ředitele Politického odboru KPR Ladislava Jakla pro deník Právo

Jinýma očima, 11. 4. 2011

Právo: Prezident Klaus v sobotu mluvil o tom, že je nutné jisté přeskupení vlády. Co si pod tím představit?

Ladislav Jakl: To ani není hlavním zájmem prezidenta. Reagoval spíš na výroky pana premiéra, který v souvislosti s rezignací pana Bárty říkal, že by si představoval do konce jara ještě nějaké změny. Na to mu pan prezident odvětil, že jestli je k tomu nějaká dobrá příležitost, tak se mají udělat hned. Ale že by to bylo něco, co by prezidenta prioritně zajímalo, to určitě ne.

Co je tedy tím hlavním zájmem prezidenta?

Víte, že pan prezident byl osm dnů v Jižní Americe, kam s velmi slabou intenzitou došplouchaly škárkoviny a bártoviny. Když se vrátil, tak tady to vypadá na politickou a vládní krizi. Prezident má dojem, že je evidentní, že tady někdo vrtí psem. Tady se někdo ze zákulisí snaží ovládat vývoj politické scény, hrají se v tom různé politické zájmy. Není náhodou, proč zrovna v určitou chvíli se nějaká věc otevře. To bychom byli všichni velmi naivní, kdybychom si řekli, že zrovna minulý týden našel tenhle mlynář něco pod rohožkou. Hrají se tady prostě různé hry, které ukazují s nesnesitelnou lehkostí, jak je to snadné. Jak je snadné zacloumat politickou scénou. To je jedna věc. Druhá věc je, že ti aktéři, kteří do toho vstoupili, nainvestují různé požadavky a ultimáta a nijak z jejich chování není vidět – a to je prezidentův dojem –, jsouli připraveni na variantu, kdy ten vývoj půjde jinak. Kdy reakce partnerů bude jiná, než očekávali. Jestli na tu variantu je někdo připraven, jestli má plán B, D nebo jestli tím eskalováním některých nároků si někdo náhodou neobjednává turbulenci, kterou potom sám nezvládá a která ohrozí stabilitu politického systému. To je evidentní.

Kdo je ten někdo, kdo to zkouší?

Není důležité, co bych odpověděl. Jsem stejný pozorovatel jako vy a moje spekulace nemá větší hodnotu než kohokoli jiného. Ale jak znám pana prezidenta, neumím si představit, že by do nějaké takové hry šel.

Myslíte hry na přeběhlíky?

Neumím si představit, že by takovou hru jen tak bez mrknutí oka přijal a stal se nástrojem hry někoho jiného. Je to už pět let obehraná hra na přeběhlíky, kterou tady někdo zkouší hrát. Tu hru na přeběhlíky prostě po těch pěti letech hrát nebude.

Takže prezident by nejmenoval vládu postavenou na přeběhlících?

Nebudu říkat žádné ultimativní věty, koneckonců ani takto jsem o tom s panem prezidentem nemluvil. Ale jsem přesvědčen, že očekávat od něj automaticky, že bude hrát podle cizího partu a obehrané pět let staré hry na přeběhlíky, tak jak ho znám, nepovažuji skoro za možné. Stejně tak že by automaticky podpořil stejný model koaličního vládnutí, jaký je teď, v případě, že ztroskotá.

Neboli pokud by vláda padla, dostal by premiér Nečas druhou šanci na sestavení nového týmu?

Odpověděl jsem na to v předchozí větě. Řeknu to možná ještě trochu jinak, srozumitelněji. To, že současná vládní koalice dostala šanci po volbách, úplně automatické nebylo. Volby vyhrál někdo jiný. To, že dostala šanci zrovna tato konkrétní sestava, bylo výsledkem toho, že přišla s nějakou konkrétní dohodou, která zaručovala jasnou většinu. Jestli ta dohoda padne, jestli to ztroskotá, tak očekávat od prezidenta, že zase stejně – bez mrknutí oka, jen tak automaticky – podpoří stejnou sestavu, tak myslím, že do toho by nešel.

Šel by tedy prezident do toho, pověřit vítěze voleb, šéfa soc. dem. Sobotku, sestavením nové vlády?

Nechci spekulovat o takovýchto konkrétech, pokud jsem o tom s panem prezidentem nemluvil. Jen říkám, že tak jak ho znám, automatické očekávání, že se to nějak přerovná a pojede se dál, tak to prostě očekávat od prezidenta nejde.

Deník Právo, 11. dubna 2011