Hlavní strana » Projevy a vystoupení » Projev prezidenta republiky…

Projev prezidenta republiky na státní večeři v Lotyšsku

Projevy a vystoupení, 20. 5. 2010

Vážený pane prezidente, vážená paní Zatlersová,  dámy a pánové,

dovolte mi, abych Vám ještě jednou vyjádřil své poděkování za pozvání k mé vůbec první oficiální návštěvě Vaší země. Česká republika a Lotyšsko nejsou země příliš vzdálené, ale historie – až do nedávné doby – nedávala našim národům mnoho příležitostí k intenzívním kontaktům a ke vzájemnému poznávání, což se snažíme napravit teprve nyní.

Nepochybně to bylo i důsledkem dlouhotrvajícího boje obou našich národů za svoji identitu, samostatnost a suverenitu. Víme, že Vaše země byla po dlouhá staletí předmětem agrese a okupace mocnějších sousedů, ať již ze Západu či Východu. Náš národ se ve svém stejně složitém boji za svobodu sice mohl opírat o tisíciletou tradici vlastní státnosti, ale o mnoho lehčí to nebylo.

V mnohém podobné jsou i naše moderní dějiny. Vznik obou našich států po první světové válce umožnil až rozpad starých monarchií – ruské a rakousko-uherské, ale krátké dvacetiletí samostatnosti obou našich zemí opět ukončil nástup sousedních totalitních velmocí – nacistického Německa a stalinského Sovětského svazu.

Trauma Mnichovské dohody, která vydala Československo Hitlerovi, stejně jako trauma paktu Molotov-Ribbentrop, který předal Lotyšsko Stalinovi, nás poznamenaly na dalších 50 let. Zatímco my jsme se v roce 1945 mohli radovat z osvobození a z obnovení samostatné republiky, abychom se za několik málo let stali sovětským satelitem, byla Vaše situace daleko komplikovanější. Sovětskou okupaci rychle vystřídala okupace nacistická a její porážka pro Vás nepřinesla obnovení svobodného lotyšského státu, ale přímé začlenění do sovětského impéria.

Až pád komunismu nám dal znovu šanci stát se svobodnými a suverénními demokratickými zeměmi. Oběma se nám podařilo úspěšně projít dobou bezprecedentní ekonomické a společenské transformace a stát se členy Severoatlantické aliance i Evropské unie.

Mnohým se zdálo, že je díky tomu trvalá stabilita a prosperita navždy zajištěna. Není to tak. Realistický pohled, který jsem já vždy zastával, dnešek potvrzuje. Ekonomická krize, která zasáhla svět, Evropu i naše země, ukazuje, že  členství v EU či přijetí eura nedává samo o sobě záruku bezpečnosti před dopady krize. Naopak, v některých případech může problémy zemí, které neprovádějí rozumnou hospodářskou politiku, ještě více komplikovat.

Česká republika se dokázala vyhnout bezprostřední finanční krizi a nemusela nákladně sanovat své finanční instituce. Přesto jsme zaznamenali výrazný pokles ekonomiky a zvýšení nezaměstnanosti. I když naše hospodářství znovu obnovuje svůj růst, nepochybně nás čeká další složité období.

Víme, že Vaše ekonomika byla krizí zasažena velmi silně a že se její důsledky Vašich občanů a jejich životní úrovně dotýkají citelně. Česká republika považuje Lotyšsko za blízkou partnerskou zemi a je připravena se na pomoci Vaší ekonomice podílet. Máme zájem i na rozvoji spolupráce mezi našimi podniky a firmami. Proto mou delegaci na této cestě doprovází mise předních představitelů českých podnikatelských kruhů. Věřím, že se jim s jejich lotyšskými partnery podaří najít nové obchodní a investiční příležitosti.

Na co navazovat mají česko – lotyšské vztahy i v oblasti kultury. Existuje tradice styků od dob národního obrození v 19. století, i z období meziválečného, kdy tehdejší Československo-lotyšskou společnost podporoval i prezident Masaryk a řada dalších významných osobností veřejného života. Je na nás, abychom dnešní příhodné situace využili. Jsem rád, že roste počet našich občanů, kteří k Vám přijíždějí za poznáním i odpočinkem a obdobně je tomu i z Vaší strany. Jsem přesvědčen, že česko – lotyšské vztahy a spolupráce na všech úrovních mají velký potenciál.

Dovolte mi, vážený pane prezidente, abych na pozvedl číši a připil na česko–lotyšskou spolupráci, na úspěšnou budoucnost Vaší země, na zdraví Vás a Vašich blízkých.

Václav Klaus, Dům Černohlavců, Riga, 20. května 2010