Hlavní strana » Jinýma očima » Takové normální volby vidí…

Takové normální volby vidí svýma očima Ladislav Jakl

Jinýma očima, 14. 3. 2002

Budou volby. Budou to volby hodně důležité. Ale možná poprvé za celou generaci to budou volby standardní.

Budou totiž o standardních tématech. (Nemyslím kampaň, v té bude jako vždy a všude více emocí než témat. Myslím sám akt voleb.) Bude se v nich rozhodovat hlavně o tom, jestli má být více rovnosti nebo více svobody. Jestli bude mít stát více funkcí nebo méně. Jestli bude veřejný prostor prosakovat do soukromého nebo ne. Jestli bude dominovat právo veřejné nebo soukromé. Jestli se okruh veřejných statků bude zmenšovat nebo zvětšovat. Jestli se bude přerozdělovat více nebo méně.

Ač mám v těchto věcech celkem jasno, snažím se nekarikovat protivný názor. Je totiž legitimní. Kdyby nebyl, můžeme politiku rovnou zrušit.

Nesoutěží spolu Pravda a Lež. Nesoutěží spolu Láska a Nenávist. Kdyby tomu tak bylo, museli bychom z této soutěže Lež a Nenávist rovnou vyloučit, protože s těmito fenomény se nesoutěží, ty je třeba diskvalifikovat.

Soutěží spolu hlavní myšlenkové proudy, ideové koncepty. Ty, které jsou v různých obměnách přítomny v politickém spektru každé země. Pro sdílení těchto proudů mají jejich protagonisté i příznivci své dobré důvody. Mají své argumenty. Někomu vyhovují více jedny, druhému jiné. Někdo umí tyto argumenty prezentovat přesvědčivěji a věrohodněji, někdo to umí méně. Někdo oslovuje spíše jeden typ zájmu, druhý zase jiný typ zájmu. A jednotlivé zájmové struktury zvažují, která politika jim vyhovuje více a která méně.

Mediální krajina nám ale volební spor prezentuje jinak. Jako spor zločinců, kteří patří do kriminálu, a těch, kteří je tam chtějí poslat. Jako spor demokratů s diktátory.

Jeden mladý režisér popsal v jednom týdeníku politickou soutěž přesně takto. Přiznal se ke své politické preferenci, což mu nikdo nebere. Ale místo toho, aby psal o tom, proč je jeho oblíbený směr podle něj lepší než jiné, mluví o těch jiných jako o mafiánech, podvodnících, zlodějích. Bylo by smutné, kdyby politika přijala tento způsob vidění.

Mohu si o svých oponentech, nebo o těch, které rozhodně volit nebudu, myslet, že jsou neschopní a že jejich pohled na svět je nesprávný a plynou z něj společenské recepty, které lidem spíš zkomplikují život než jim pomohou. Měl bych ale brát na vědomí, že jsou legitimním účastníkem hry.

 Chováme-li v sobě pocit, že náš soupeř nutně bral doping a že by se proto rozběhlá soutěž měla anulovat a my být vyhlášeni vítězi bez boje, pak jsme k demokracii asi ještě nedorostli.

Ladislav Jakl, 14.3.2002, Mediareport