Hlavní strana » Projevy a vystoupení » Novoroční projev prezidenta…

Novoroční projev prezidenta republiky

Projevy a vystoupení, 1. 1. 2004

Vážení a milí spoluobčané,

tímto krásným zimním dnem začíná rok 2004. Tímto dnem vstupujeme do již patnáctého roku života ve svobodném a demokratickém státě, který zaručuje tolik potřebný prostor pro svobodné jednání každého z nás.

Patnáct let je již dostatečně dlouhá doba na to, abychom se vymezovali převážně vůči našemu dnešku, respektive včerejšku, abychom pochválili, co si pochvalu zaslouží a co znamená zřetelný krok vpřed, a abychom různé současné nezdary a neúspěchy přestali svádět na minulost. V jistém slova smyslu budeme letos už patnáctiletí. Jak přítomnost, tak i budoucnost jsou v našich rukách a je jen a jedině na nás, jak s nimi naložíme.

Rok, který právě skončil, byl pro naši zemi rokem bez mimořádných událostí, byl rokem přiměřeně úspěšným. Tato slova říkám s plným vědomím toho, že v sobě toto souhrnné hodnocení skrývá to, že byl i rokem velmi se lišících lidských osudů. Někdo bude na uplynulý rok vzpomínat v dobrém, jiný nikoli.

Jsem přesvědčen, že ani v roce 2004 tomu nebude jinak. I v něm někteří z nás prožijí nejednu dramatickou a kritickou chvíli, ale společně se můžeme spolehnout na to, že žijeme v zemi,

- která je jako celek poměrně konsolidovaná a funkční,

- která má vybudované a provozuschopné základní veřejné instituce,

- která je součástí komunity demokratických a přátelských zemí a

- která se právě díky tomu nemusí obávat žádných přímých vnějších  ohrožení.

Tak tomu ve všech částech světa, zejména na Blízkém Východě a v Africe, ani zdaleka není. Patříme k té šťastnější části světa, měli bychom to vědět a vážit si toho.

Nadcházející rok bude v naší zemi rokem běžného lidského potkávání se i střetávání se. Bude rokem spolupráce i soutěžení. Bude rokem lásky a přátelství, ale i postojů a činů méně pěkných. Setkáme se nejen s lidskou šlechetností, ale i se sobectvím. Setkáme se s úsměvem i s pláčem, protože takový už lidský život bývá. A takové budou naše životy i v roce letošním. Velká většina z nás svůj život zvládne, těm dalším se pokusme pomoci.

Nejde ale jen o naše soukromé životy. Žijeme v zemi s velmi silným postavením státu a tedy i politiky. O použití téměř poloviny všeho, co se u nás za rok vyrobí, bezprostředně, svou vlastní volbou, nerozhoduje nikdo z nás. Rozhoduje o tom za nás stát prostřednictvím těch, kterým jsme k tomu dali či dáme svůj mandát. Prosím proto všechny, aby tomuto udělování mandátu - neboli volbám - věnovali dostatečnou pozornost.

V letošním roce budeme - a to dokonce úplně poprvé - volit své zástupce do Evropského parlamentu. Naším úkolem bude najít takové reprezentanty České republiky, kteří se o naši věc a o naše zájmy v následujících letech v Bruselu skutečně poperou. Budeme také volit 13 krajských zastupitelstev (a tím nepřímo i 13 hejtmanů) a budeme od nich chtít, aby nás v krajích kvalitně zastupovali. Budeme volit i jednu třetinu senátorů a musíme si přát, aby tato volba přispěla k tolik potřebnému posílení prestiže horní komory našeho parlamentu. Přistupme ke všem těmto volbám vážně.

Od těch, kterým jsme svůj mandát dali už dříve, to znamená od dnešních členů vlády a Parlamentu, vyžadujme,

- aby se odvážně a koncepčně pustili do řešení problémů, které žádný jednotlivý občan sám přímo ovlivnit nemůže.

- Aby zastavili rychle rostoucí zadlužování naší země (což vlastně není nic jiného než zadlužování každého z nás).

- Aby nás zbavili obav z nahromaděných problémů ve zdravotnictví, které vyvolávají pochopitelnou nejistotu a nervozitu lidí, zejména starších.

- Aby nalezli takový způsob fungování našich úřadů, který by je přiblížil k občanům a aby politici a úředníci v centru země či krajů nezapomínali na život na venkově, na problémy, kterými žijí naše vesnice.

- Přejme si, aby bylo méně zbytečně okázalých policejních akcí, ale o to více poctivého úsilí o vyšší bezpečnost a o menší kriminalitu.

- Přejme si, aby naše školy pomáhaly rodinám v jejich snaze, aby z našich dětí vyrostla vzdělaná, lidsky zralá a sebevědomá generace.

- Důvěřujme našim soudům, ale požadujme od nich rychlý a kvalitní výkon.

- A hlavně si přejme, aby politikové na všech úrovních konali tak, že při tom získají a udrží si naši důvěru.

Rok 2004 bude rokem vstupu České republiky do Evropské unie. Na straně jedné ubezpečuji každého, že probuzením se do prvního květnového rána nenastane žádný radikální zvrat našich životů. Na straně druhé by měl každý vědět, že tímto okamžikem dojde k ukončení formální svrchovanosti České republiky, že se staneme součástí stále se rozšiřujícího a více pravomocí získávajícího evropského nadnárodního celku a že proto o mnohém, co se nás týká, už nebudeme rozhodovat sami. Loňské referendum řeklo této změně ano, letos v květnu začne být toto naše ano realizováno.

Bylo to rozhodnutí s dalekosáhlými důsledky. Zkusme této změny našeho státoprávního uspořádání využít k udržení či dokonce k posílení toho základního, co ke svému životu potřebujeme a co nám bylo tak dlouho odpíráno - naší svobody, naší demokracie a naší prosperity. Zkusme se stát silnějšími překonáním své tradiční nejednoty a vzájemné nedůvěry. Zkusme i s tímto vědomím a sebevědomím jednat s partnery v Evropské unii jako rovný s rovným. Zkusme se nekrčit a neschovávat se za druhé. Hlavně ale neočekávejme, že se o nás od 1. května začne někdo zvnějšku starat. Nezačne. I nadále se o sebe budeme muset - vlastními silami - postarat sami.

Věřím, že toho jsme a budeme schopni, a proto se budoucnosti nebojme. Považujme ji spíše - pro každého z nás - za úžasnou příležitost, kterou nesmíme promarnit.

Vážení a milí spoluobčané,

přeji vám všem klidný a šťastný Nový rok. Přeji vám zdraví a úspěch. Přeji i ono tolik potřebné štěstí. Pevně věřím, že nás rok 2004 posune opět o kousek dál.

1. 1. 2004