Hlavní strana » Jinýma očima » Braňme starý dobrý…

Braňme starý dobrý kapitalismus!

Jinýma očima, 17. 9. 2001

Článek Ladislava Jakla pro týdeník Profit

Je k nevydržení poslouchat žvanění našich intelektuálů o tom, jak atentát na USA je třeba chápat jako výzvu k reformě západní civilizace. V okamžicích, kdy pod sutinami stále ještě dohasíná jeden život za druhým v nesmírném utrpení způsobeným šílenými nepřáteli kapitalismu, jsou oni schopni mudrovat o tom, že se máme vcítit do duší atentátníků i jejich motivů a pochopit, jak je svět západních demokracií v dnešní podobě špatný a neudržitelný.

Říkají tím vlastně, že je třeba atentátníkům vyhovět. Že je třeba kapitulovat. Že je třeba dát jim zapravdu. Vždyť ti teroristé nic jiného nechtěli, než abychom zásadně přehodnotili naše životní priority, abychom se vzdali odporného světa peněz, byznysu, svobodného podnikání a spolu s nimi začali budovat, spravedlivý, materiálními choutkami opovrhující a duchem prosycený nový svět. Tvrdím, že tito lidé svým mnohaletým zpochybňováním základů svobodné západní civilizace, práva každého individua sledovat své vlastní štěstí, jsou za ony atentáty spoluzodpovědni. Spoluvytvářejí "špatné svědomí" Západu, které umožňuje absurdní situaci, kdy v jihoafrickém Durbanu školí nikým nezvolení diktátoři reprezentanty svobodného světa z toho, co je to spravedlnost. A tito reprezentanti s pátou kolonou mudrlantských intelektuálů v zádech slibují odškodnění za někdejší vybudování železnic, škol a pošt v koloniích. Školitelé se pak vrátí domů a dojedí zbytky dětí svých nepřátel. Ne, náš svět se umí reformovat permanentně a dělá to už po staletí. Radikální změnu nepotřebuje, před radikální revoluční změnou je ho třeba chránit.

Nevidím rozdíl mezi tím, když hoří synagoga zapálená nacisty a když hoří pumpa Shell či restaurace McDonalds zapálená bojovníky za spravedlivý globální řád. A jestli každý blbý vtip o Cikánech a Židech svým způsobem může otvírat vrátka k plynovým komorám, pak ještě víc platí, že každý povýšený odsudek obyčejného poctivého života, jeho nálepkování "konzumem" nebo řeči o nepřijatelnosti "vlády peněz" jsou přes dlažební kostky ve výlohách cestou k tisícům mrtvých v New Yorku a Washingtonu. Zdá se Vám to přehnané? A poslat kohosi do vězení za hajlování a nacistické nášivky se vám přehnané být nezdá? Má snad ten osmnáctiletý trouba blíž k Hitlerovi než mají ideologičtí rozsévači nenávisti vůči kapitalismu k autorům teroristických útoků v USA? Vždyť každé masové násilí potřebuje své ideové podhoubí!

Poslouchejte dobře pana Erazima Koháka: "Nemyslím, že jsou to na jedné straně americké hodnoty a na druhé straně nějaké jiné, řekněme afghánské nebo co. Tady je to myslím konflikt mezi dvěma přístupy a i Amerika je rozpolcená. A tak je to útok, myslím si, právě na tu imperiální stránku americké mentality, která tam vlastně je už od dobývání kontinentu před sto lety. Tak bych to nečetl jako útok na Ameriku, byl to útok na moc velkého kapitálu, byl to útok na moc vojenskou. …Mnoho lidí v USA říká, že je třeba změnit zahraniční politiku. Ta násilnická politika, kterou se vyznačovali oba Bushové, prostě není produktivní. …Jestliže se Američanům, tedy americké vládě podaří najít nějakého nepřítele a říct´, že je to jejich vina, pak nebudou muset zkoumat své vlastní svědomí, svou vlastní politiku v Palestině, podporu budování osad na palestinském území, podporu toho násilného přístupu vůči Palestincům, nebudou muset zkoumat vlastní svědomí…To zkoumání vlastního svědomí, to není otázka hledání viníka vně nebo uvnitř, ale položit si otázku, co vedlo k tomuto útoku, je něco na americké zahraniční politice, co vyprovokovalo či pomáhá provokovat útoky?…Už od vietnamské války si myslím, že Amerika zápasí s pokušením své vlastní síly. …Moc je velice nebezpečná věc. A Amerika je dneska nesmírně mocná. Proto měl být v USA zvolen zkušený prezident. Tady je potřeba si klást otázku, jaký chceme budovat další svět a trest, jaký je smysl trestu? Jestliže smyslem trestu je jen vyvážit jedno zlo druhým, pak nemá smysl. Smyslem trestu musí být náprava." (BBC, 12. 9., 17.29 h) Je to třeba vůbec komentovat?

Poslouchejte dál. Třeba pana Odila Štampacha: "Udeřili na symboly moci a arogance…Střetlo se tu dvojí pohrdání člověkem a jeho životem…To, na co  zaútočili, jsou  symboly moci, tyhle síly mohou stát na straně třeba demokracie, svobody, chceme-li to říci hodně schematicky, ale jsou samozřejmě vnímány jako tvrdé síly. Ta letadla nedopadla na galerie, opery, domky obyčejných lidí, vybrali si tyto cíle a tím chtěli něco říct. Civilizace, která staví takováhle monstra, může nacpat tisíce, desetitisíce lidí do takovéhle budovy, taky není moc laskavá a humánní…Je to podnět k tomu, aby se tato civilizace zamyslela, co dělá špatně…Snažit se chápat motivy terorismu. (ČT, 12. 9., 21.20 h). Z každého slova se mi obrací žaludek, ale analýzu nechám na čtenáři.

A ještě jednou pan Kohák: "Éra technické arogance skončila…Změní se víra v nedotknutelnost velké moci…Když se Amerika zpronevěří svých ideálům, tak žádný strom neroste do nebe, i konec této civilizace přijde. Nevím, jestli tohle není začátek…Doufám, že nezvítězí ta část Ameriky, kterou reprezentuje Bush, ale že převládne ta druhá stránka Ameriky, která si položí otázku, co dělá tato země špatně, svoji zahraniční politiku, ekonomickou politiku, mocenskou politiku. To bych si přál…Někdo jiný může říci, mně se ta dvojčata (mrakodrapů Světového obchodních střediska, pozn. L. J.) jeví jako symbol americké ekonomické arogance - mně jde o to poznat, proč to tak cítí". (ČT, 12. 9, 21.20 h)

A nebo pana Jakuba Patočku: "Je to výzva pro intelektuální prostředí, pro intelektuály, aby se zamysleli nad tím, zda přece jenom není ta stávající praxe západní civilizace v některých ohledech neudržitelná a zda nemá být reformovaná." (TV 3, 11. 9. 21.50 h)

Je to všechno na jeden motiv: Oni do nás hnusnými hamburgery zkaženým Disneylandem, kýčovitým Hollywoodem, zpupným Manhattanem a protivnou Coca Colou, my do nich semtexem. To mají za to. Ve všech těch hlasem cítím, že si to jako ti Američané a s nimi naše "nezdravá" západní civilizace vlastně zaslouží. Změňme ji, dokud je čas, volají. Šílení teroristé jsou vlastně jejich spojenci, i když vám mudrlanti stokrát řeknou, že jejich výzvy po změně našeho starého dobrého kapitalismu neznamenají souhlas s brutálním terorem. Husákovští komunisté se také distancovali od Rudých brigád či od Frakce Rudé armády, ale ve skutečnosti vycházeli ze společného jednotného postoje - nesmiřitelného k světu, kde se smí svobodně podnikat.

Nenechme svůj svět ureformovat k smrti. Braňme ho jak proti šíleným teroristům, tak proti těm, co neváhají i v těchto tragických chvílích přiskočit k plamenům manhattanských trosek, aby si ohřáli polívčičku své protikapitalistické ideologie.

Ladislav Jakl
autor je publicistou
a poradcem předsedy Poslanecké sněmovny