Hlavní strana » Jinýma očima » Jenom Havel a můj otec jsou…
Jinýma očima, 24. 1. 2003
Rozhovor s Václavem Klausem mladším o prezidentech, o jeho vstupu do ODS a o školství.
Václav Klaus mladší je ředitelem Prvního obnoveného reálného gymnázia v Praze, kde také učí matematiku. Před několika měsíci vstoupil do ODS a nevylučuje, že někdy v budoucnu by se mohl stát politikem.
Člen klausovské dynastie si myslí, že nejlepším prezidentem by byl jeho otec. A nachází pramálo pochopení pro vládu Vladimíra Špidly, protože její kroky považuje za tragické.
Jsem příjemně překvapen. Myslel jsem si, že existují dohody, které někoho na Hrad vynesou. Dále mám pocit, že média při vykreslování vítězů a poražených zapomínají na jednoho úspěšného muže. Tvrdí se, že vítězem byl Klaus či Zeman, ale já si myslím, že je to i velký úspěch pro nového šéfa ODS pana Topolánka, protože předvedl jednotu pravice a prorazil bariéru mezi občanskými demokraty a středovými stranami, což se dlouhá léta nedařilo. To je i naděje pro případnou pravostředovou vládu někdy v budoucnu.
Nebyl to pro něj špatný výsledek, ale nevyhrál nikdo. Při druhé volbě v pátek přijde kandidát silnějšího kalibru, protože Zeman zastupuje autentickou levici, z toho vyvěrá jeho síla. Bude proto těžším soupeřem než pan Pithart.
V parlamentu jsou tři silné bloky: autentická levice, dále nešpidlovsko-svobodovský neurčitý blok a pak pravice. Jsou tam síly, které si přejí, aby za žádnou cenu nevyhrál Klaus, a ty dva nepravicové bloky se mohou spojit. Ale nedá se to předpovídat.
Čím později přímá volba bude, tím jeho šance rostou, protože občané budou déle vystaveni výsledkům tureckého hospodaření současné vlády.
Vy sám jste pro přímou volbu prezidenta? ODS, jejímž jste teď členem, totiž radikálně otočila: přímou volbu zásadně odmítala, dnes ji účelově podporuje.
Pakliže nebude parlament schopen nikoho zvolit, tak asi není jiné řešení. A pokud jde o tu účelovost: strany, které měly přímou volbu prezidenta v programu, dnes zkoušejí, zda by v šestnácté volbě náhodou nezvolily třeba strýčka Jedličku či někoho dalšího.
Člověka, kterého bych označil slovem státník, vidím kromě Václava Havla už skutečně jen jednoho. Na druhou stranu se prezidentská funkce nesmí strašlivě zveličovat a určitě je mnoho lidí, kteří by ji vykonávali civilně, střídmě, nedělali by ostudu a nic strašného by se běžnému občanovi nedělo. Ale já podporuji otce...
Vzhledem k svému věku nemám velký mandát hodnotit Václava Havla, určitě to udělá historie a určitě to hodnocení bude příznivé.
Jako student jsem ho velmi podporoval proti panu Dubčekovi a Císařovi. Myslím si, že byl dobrým prezidentem.
V březnu 1999 jste časopisu Respekt řekl, že byste nebyl nadšen, kdyby byl váš otec prezidentem.
V té době to nebylo aktuální, protože se věnoval něčemu jinému. Teď je mimo vrcholnou funkci v ODS a prezidentský úřad by vykonával s důstojností, střídmostí a k prospěchu občanu.
Ztotožňuji se s většinou idejí, pro které byla ODS založena. Nechtěl jsem tam být, dokud byl otec předsedou strany. Připadalo mi to trapné. Ve chvíli, kdy bylo jasné, že odejde, tak jsem podal přihlášku. Nic dramatického bych za tím nehledal.
Tady na gymnáziu mám smlouvu do roku 2006. Pokud mě bude správní rada chtít i potom, tak ji s velkou pravděpodobností prodloužím. Ted jsem pouze radovým členem ODS a dalších pár let to tak určitě zůstane.
Když jste vstupoval do ODS, napsal jste prohlášení, kde jste ODS označil za sektu. Na co jste tím reagoval?
Napsal jsem tuto výzvu ještě s jedním zastupitelem za Prahu 8, kde jsem kritizoval některé věci. Psal jsem tam o některých rysech chování, které navozují atmosféru sekty. Byl to interní text naší strany. Omlouvám se, ale nebudu to přetřásat na stránkách Mladé fronty.
Nemáte obavy, že budete v ODS obvinován, že jste protežován kvůli otci? Třeba až někdy postoupíte politicky výš?
Předně nemám obavy, že bych teď někam politicky postupoval. Někteří lidé mě budou vždy hodnotit jenom podle jména. Ale v rámci ODS je lepší jmenovat se Václav Klaus než Klement Gottwald. Vliv mého otce na ODS se v minulosti i teď přeceňoval.
Ne, byl to čistě můj krok. Jenom jsem ho poprosil, aby to předtím nikde neříkal. Chtěl jsem to udělat civilně, což jsem i učinil.
Má dostatek politického talentu a schopností, aby dokázal povalit vládu pana Špidly ještě v tomto funkčním období a vyhrát předčasné volby.
Měly by být. Vždyť hospodaření státu s tak obrovským schodkem je zničující. Kdyby tak hospodařila běžná rodina, tak už je pod mostem. Kdyby tak hospodařil běžný podnik, tak ředitele vláčí jako tuneláře, ale u téhle vlády to zdá se nevadí. Já mám tři děti a každý rok je to zadluží o desítky tisíc korun. Je to naprostá tragédie. Od roku 1918 takové deficity nikdy nebyly. Ani když se v Československu stavěly bunkry proti Hitlerovi či železnice a školy na Podkarpatské Rusi. Ani za komunistického premiéra Štrougala a jeho ministra práce Rohlíčka takový deficit nebyl. Tohle nemůže trvat čtyři roky. I pan Špidla to cítí a jeho horování pro Evropskou unii má i tento podtext: doufá, že v rámci nějakého většího celku se to zaretušuje.
Dost často. Ostatně ne náhodou jsem 17. listopadu 1989 pochodoval po Národní třídě.
V názorech na tehdejší komunistický režim jsem se asi neshodoval jenom s otcem, ale i s velkou většinou obyvatel. Dnes s ním souhlasím v idejích, ale kritizoval jsem tisíc a jeden jeho politický krok.
Bere, ale vždy se nakonec rozhoduje sám. V posledních letech, když už nebydlím s rodiči a oženil jsem se, byly debaty s ním méně časté. Ale kdybych ho měl hodnotit, tak otec je víc státník než politik a jeho hvězda byla největší v dramatických situacích: při počátku ekonomické reformy, v době dělení Československa či na podzim 1997 v době Sarajeva. V klidnějších dobách, kdy se například zdlouhavě vyjednávalo, jej konkurenti překonávali.
Názory má podobné, ale do nějakých politických věcí se nehrne.
Samozřejmě má své politické názory, ale většinou v rodině plnila tu roli, kdy se má vyměnit žárovka, kam se pojede, za co se utratí peníze. Otci pak zbývala ta role, jaký je náš pomer k lidově demokratickému Vietnamu a podobně. Maminka otce dobře doplňuje. Je daleko lidovější, v něčem i přímější a ráznější než otec.
Váš otec je velkým kritikem Evropské unie. Blíží se referendum o vstupu, jak budete hlasovat?
Referendum podporuji, mám radost, že vůbec existuje. Ale v pohledu na unii se od otce liším: on je eurorealista, já euroskeptik.
Je to tak.
A jste pro českou účast ve válce proti Iráku, i kdyby ji neposvětilo rozhodnutí OSN?
Jsem pro účast našich vojáku, když jsme členy NATO a byli jsme už požádáni o pomoc. OSN je jistě důležitá organizace, ale v případe potřeby bych byl i pro zásah bez OSN.
Už několik let jste ředitelem soukromého gymnázia. Jak na vás doléhá, že u moci je pátý rok vláda sociální demokracie?
Loni jsme dostali na příspěvcích od státu méně než rok předtím, teď nám stát platí 43 procent rozpočtu. Hůře se nám konkuruje.
Například v Holandsku mají model, že příspěvek na žáka je stejný pro všechny typy škol. V Americe zase dává stát peníze do veřejných škol, ty soukromé se musí uživit úplně samy. Nejsem zastánce ani jednoho modelu, ale poslední léta sleduji, že rychle přecházíme od holandského k americkému modelu. Trend je tedy ten, že tady budou školy státní, a pak pár velmi drahých škol, kam bude třeba chodit Anička Buzková. Nic mezi tím. My se snažíme dělat školu pro střední třídu, ne školu pro horních deset tisíc.
Současný trend muže tlačit dobré školy k tomu, aby se staly dražšími a exkluzivnějšími.
Podporuji to, že zastavila akci Internet do škol, kde se miliony korun vyhazovaly oknem. Na druhou stranu mám pocit, že tu funkci pojímá velmi politicky. To, že se každé paní učitelce přidá tisíc korun, je sice hezké, ale není to program pro zvýšení kvality vzdělávání. Učitelům to samozřejmě přeju, ale mám obavy, že tím její snahy o zlepšení situace ve školství skončily.
Ze srovnání a průzkumu nevycházejí čeští žáci a studenti ve srovnání s cizinou nejlépe.
české školství se stále orientuje na vzdělanější děti a velmi opomíjí žáky a studenty, kteří budou jednou jezdit tramvají nebo dělat elektrikáře. Těmto dětem není školský systém šit na míru. Naše školy někdy málo podporují soutěživost a existují i školy, kam přijde inspekce jednou za několik let. Systém tak nenutí školy, aby byly kvalitnější.
Dnes se školy velmi liší a nehraje přitom roli, zda je státní, či soukromá. Nejlepší rada je: přijďte, podívejte se, shánějte všechny možné informace.
Ano, matematiku. To mě baví daleko víc než to úřednické ředitelování. Těším se, když jdu učit. A když se vracím do sborovny, nemám poplivaná záda, takže se mi to snad daří.
***
Václav Klaus (1967)
* syn ekonomu Václava a Lívie Klausových
* vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy a od roku 1993 učí na pražském Prvním obnoveném reálném gymnáziu, vůbec první nestátní škole v Česku po roce 1989; učil matematiku, zeměpis, ekonomii a volitelný předmět šachy; od roku 1998 je zde ředitelem.
* několik dní před odchodem svého otce z cela ODS vstoupil do politiky; obeslal cleny strany s výzvou: Chceme ODS občanskou a demokratickou
* je ženatý a má tři děti
Václav Klaus mladší, Mladá fronta Dnes, 22.1.2003
Copyright © 2010, Václav Klaus. Všechna práva vyhrazena. Bez předchozího písemného souhlasu není dovoleno další publikování, distribuce nebo tisk materiálů zveřejněných na tomto serveru.