Hlavní strana » Projevy a vystoupení » Úvodní slovo Václava Klause…

Úvodní slovo Václava Klause pro diskusi na senátním klubu ČSSD dne 29. 1. 2008

Projevy a vystoupení, 29. 1. 2008

1) Přicházím za Vámi jako kandidát navržený ODS, ale nezakrývám, že mi v prezidentské volbě jde i o Vaše hlasy. Zejména proto jsem tady a děkuji za pozvání.

I když vím, že na některé věci máme rozdílné názory, věřím, že nás spojuje zájem na úspěšném rozvoji České republiky. Z řady důvodů jsem přesvědčen, že jsem i pro Vás dobrý kandidát;

2) Vycházím z toho, že mne většinou dobře znáte. Znají mne občané i politici, znají mne politici nejen centrální, ale i lokální a regionální, a i já znám řadu z Vás. S Vaší stranou jsem na naší politické scéně v nejrůznějších – tu více, tu méně přátelských či konfliktních – vztazích již od roku 1990. Leckdy jsme sváděli urputné politické střety, ale když šlo o základní zájmy naši země, uměli jsme najít společnou řeč, i když jsem já, nebo Váš dlouholetý předseda Miloš Zeman za to byli od leckoho kritizováni.

3) Protože jsem na návštěvě senátního klubu, dovolím si i jednu poznámku k Senátu. Měl bych zmínit, že – ač je známo, že jsem na počátku 90. let, při tvorbě naší ústavy, zastával názor, že by nám mohl stačit jednokomorový parlament – po vzniku Senátu jsem vždy vystupoval a i teď vystupuji na podporu jeho vážnosti v našem ústavním systému.

Ohledně dnešního ústavního uspořádání, bych chtěl říci, že jsem konzervativní, a proto jsem přesvědčen, že jak prezident, tak Senát mohou v existujícím systému přiměřeně dobře fungovat. Některé změny si však představit dovedu – např. jiné kvórum PS pro přehlasování veta Senátu (i prezidenta), atd.;

4) Nebudu se dívat moc dozadu, abych nevypadal jako člověk minulosti, i když já minulost mám, pár slov k minulým pěti letům bych chtěl říci.

Trvám na tom, že jsem se po celou dobu choval velmi výrazně nadstranicky. To se zejména projevilo při dvou pádech premiéra za ČSSD v letech 2004 a 2005, kdy si v naší zemi řada běžných občanů a řada politiků přála, abych ve chvíli těchto vládních krizí dal šanci jiné politické straně, což jsem však – jak dobře víte – neučinil. Vycházím z toho, že z voleb nejsilnější strana má mít možnost sestavovat vládu. Stejně tak jsem se zachoval i po volbách v roce 2006;

5) Zamýšlel jsem se nad tím, čím mohu oslovit právě Vás, právě ČSSD?

a) Mohu garantovat poučené prezidentování, kontinuitu a konzistentnost, zkušenost, uvědomování si a prosazování autentických zájmů naší země, skutečné, nikoli za laciné fráze se schovávající cítění sociálních problémů. Mohu nabídnout prezidenta, který si kolem sebe na Hradě nikdy nevytvářel a ani nehodlá vytvořit jakékoli mocenské centrum, prezidenta, který mluví s politiky ČSSD, který s nimi má korektní vztahy a který si už v této své roli spolupráci s vládou ČSSD vyzkoušel;

b) Mohu garantovat prezidenta, který se v zahraniční politice chová seriózně a vyváženě, který usiluje o dobré vztahy se všemi zeměmi, nikoli poklonkování některým, který má pochopení např. pro roli Ruska a Číny jako dvou nastupujících velmocí, s nimiž máme komparativní výhody z minulosti a neměli bychom nad nimi ohrnovat nos – i se všemi výhradami k tomu, že jejich pohled na demokracii je jiný než v západním světě; prezidenta, který považuje USA za našeho nejbližšího spojence jak na bilaterální úrovni, tak v rámci NATO, ale který dobře ví, že i v tomto vztahu musíme vždy – jako suverénní stát – hledat své vlastní zájmy. Měl jsem kvůli těmto svým postojů i jisté problémy, což myslím víte, ale věřím, že se shodneme v tom, že nám to spíše prospělo.

6) Abych to nezdržoval, a abych si nevyplýtval argumenty pro svůj hlavní projev 8. února, už končím. Těším se na naši dnešní diskusi a ještě jednou Vás chci požádat příští pátek v prezidentské volbě o Vaše hlasy.

Václav Klaus, Senát Parlamentu České republiky, Praha, 29.1.2008