Hlavní strana » Články a eseje » Debatu o Benešových dekretech…

Debatu o Benešových dekretech prý přeháníme!

Články a eseje, 19. 3. 2002

Různí, podle svého vlastního sebehodnocení lepší, humánnější, morálnější, nexenofóbní, nenacionalističtí, více evropštější lidé se nám dnes snaží namluvit, že bychom o tzv. Benešových dekretech raději neměli vůbec mluvit a když už to děláme, tak bychom se měli jen a jedině omlouvat.

To považuje za naprosto mylné a moc bych si přál, abychom si to u nás doma vzájemně dobře vyjasnili. Já vycházím z toho, že je vytrhávání Benešových dekretů a spolu s nimi jedné části událostí po skončení II. světové války z celkového historického kontextu ze všech hledisek chybné a nepřijatelné. Ukážu to na rozboru jednoho významného dopisu, který jsem dostal v posledních dnech.

Německé a rakouské noviny kvůli mým jasným a jednoznačným postojům skloňují mé jméno dnes a denně ve všech pádech a tím motivují i řadu německých čtenářů, aby mi psali. Minulý týden mi poslal jeden pán z Bayreuthu dopis, se kterým se v žádném případě nemohu smířit a který musím alespoň touto cestou okomentovat. Není to dopis nahodilý, vyjadřuje - podle mého názoru - velmi přesně jeden, v poslední době rychle se šířící způsob uvažování.

Pisatel protestuje proti falšování dějin, které údajně provádí česká strana, a nabízí svůj vlastní výklad, který si dovolím popsat takto:

- sudetští Němci během staletí vytvořili v naší zemi blahobyt a rozkvět;
- přesto následovalo jejich kruté a protiprávní vyhnání;
- následná česká správa těchto oblastí nevedla k jejich blahobytu a rozkvětu;
- po otevření hranic v roce 1989 našli sudetští Němci „svou vlast“ v dezolátním a špinavém (v originále schmutzig) stavu;
- je třeba posílit německou hranici, protože přes ní putují zloději, dealeři s drogami a obchodníci s lidmi;
- při své krátké návštěvě v devadesátých letech v ČR se pisatel ocitl v zemi zlodějů a zločinců.

Sečteno, naše země nemá nárok na přístup k EU.

Nevěřícím Tomášům bych chtěl sdělit, že cituji autenticky a že se nejedná o pisatelův výjimečný, izolovaný postoj. Všimněme si hlavně struktury argumentace jeho autora:

- probíhalo idylické žití sudetských Němců ve své „Heimat“ a pak odsun! Nic mezi tím nebylo! Nebyla třicátá léta, nebyl Hitler, nebyl Henlein, nebyl Mnichov, nebyl protektorát a Heydrich, nebyla nejděsivější světová válka - byl jen odsun. Takhle si to tito lidé představovali a představují a na tomto základě chtějí organizovat dnešní provedení změny poválečných poměrů! To je uvažování nepřijatelné a na této nepřijatelnosti nic nemění neméně nepřijatelné akty individuální msty, kterých se dopouštěli v poválečném chaosu a snad i jistém vákuu vládnutí někteří Češi vůči těm, které považovali za viníky předcházejících hrůz.

Stejně absurdní je myšlenková zkratka odsun a špinavá země. V tomto spojení totiž chybí čtyři desetiletí komunismu. Cokoli si myslíme o zrodu komunismu ve střední Evropě, cokoli si myslíme o zdejších pátých kolonách v podobě domácích komunistických stran a revolucechtivých intelektuálů, zdá se být evidentní, že bez Hitlera a nacismu by ve střední Evropě nebylo komunismu. Kdyby nejdříve nebyl Drang nach Osten, nebyl by ani následný „Drang“ Stalinova impéria na západ! I toto by si měli uvědomit ti, kteří objevili svět až teď a kteří si myslí, že lidské dějiny jsou nepopsaný list papíru, kdy se začíná stále znovu.

Nemůžeme připustit, že se na něco zapomene a že se po půl století bude opravovat svět na bázi zamlčených souvislostí. Právě to jsem ochoten osobně jet vysvětlovat do německého Bayreuthu.

Václav Klaus, MF Dnes, 20.3.2002