Hlavní strana » Články a eseje » Supervelká koalice na jedno…

Supervelká koalice na jedno použití

Články a eseje, 14. 11. 1999

Politická a vůbec občanská atmosféra v naší zemi určitě dobrá není, hospodářství již 2 roky přešlapuje na místě, Evropská unie nám posílá své ne příliš lichotivé vzkazy. Je jistě možné nedělat nic a očekávat, že se věci pohnou samy bez našeho přičinění. Nebo je možné čekat na nějakou příští, s největší pravděpodobností hlubší krizi. Nebo je možné dělat okázalá gesta, která nemají žádná vyústění a situaci jen komplikují.

Zdá se mi, že většina existujících politických subjektů – našich politických partnerů – předvádí v této chvíli neochotu a neodvahu vystoupit ze svých pohodlných pozic. Tváří v tvář složité politické, hospodářské i zahraničně-politické situaci se jeden politický subjekt – ODS – pokusil prorazit blokádu existujícího politického patu, navrhl řešení možné (a uskutečnitelné) a vyzval další demokratické parlamentní strany věci řešit a ne jim pasivně přihlížet z opozičního závětří.

Musím trvat na tom, že kromě ODS nikdo s žádným alternativním, konstruktivním a pozitivním řešením zatím nepřišel. (Teatrální iniciativu čtyřkoalice mezi to počítat nemohu.) Místo takové alternativní iniciativy je námi navržené řešení – tzv. supervelká koalice – karikováno a jsou zdůrazňována jen jeho skutečná (či spíše domnělá) problémová místa. Ano, i námi navržené řešení má svá negativa a my jsme si jich vědomi. Mluvím-li o negativech a nevýhodách superkoalice, nemyslím, že jde o permanentní uspořádání. Jde jen o koalici na jedno použití. Otázka však stojí trochu jinak. Otázkou je, zda jsou výhody supervelké koalice větší než nevýhody dalších alternativních řešení (či zda alternativní řešení vůbec existují). Takto si otázku bohužel nikdo nechce klást a to je zásadní chyba.

Proto musíme stále znovu opakovat: chcete s námi do toho jít nebo dáváte přednost krátkodobým partikulárním stranickým zájmům? Chcete situaci řešit nebo si chcete pouze vytvořit co nejlepší předpolí pro příští volby?

Dodávám k tomu, že jsme připraveni jednat bez jakýchkoli předběžných podmínek (zejména ohledně personálních či „početních“ otázek při sestavování budoucí vlády). Naši partneři hledají zástupné protiargumenty. Zejména lidovci odvádějí pozornost ke zrušení opoziční smlouvy, aby bylo možné znovu začít „v bodě nula“. Na argument, že jakýsi bod nula byl možný jen bezprostředně po volbách, čili bez dnes existující vlády ČSSD a že se teď takový stav v žádném případě zařídit nedá, odpověď nemají. Je evidentní, že žádný takový bod nula dnes už neexistuje, protože je listopad 1999. Je proto třeba vycházet ze situace dnešní. My toho schopni jsme.

Falešný se mi zdá údiv, proč ODS se svou iniciativou přišla právě dnes, resp. zdánlivé nepochopení toho, proč s tím ODS přišla až dnes. Zcela jasně a nedvojsmyslně říkám, že i já jsem očekával, že to nastane dříve. V červenci 1998 ODS podepsáním opoziční smlouvy umožnila vznik menšinové vlády ČSSD. Musím k tomu ale dodat, že na konci roku 1998 (definitivně v lednu 1999) lidovci svým schválením státního rozpočtu této menšinové vládě prodloužili život o jeden rok. A ten rok právě teď vyprchal. Pokud by to před rokem lidovci neudělali, situace, kterou vidíme dnes, by vznikla už před rokem. Opravdu už na to lidé zapomněli? Že na to zapomněli lidovci (spolu s komunisty), pochopit mohu, že na to zapomněli političtí komentátoři, nechápu.

Hodlá-li stejné „loňské“ politické seskupení podpořit státní rozpočet i teď, může dosavadní – podle mne neúspěšná – vláda beze změny pokračovat i nadále. Nehodlá-li to udělat, je třeba z dnešního patu vykročit. My to nabízíme.

Václav Klaus, MF DNES, 4. listopadu 1999