Hlavní strana » Články a eseje » Několik méně známých faktů ze…

Několik méně známých faktů ze sněmovny

Články a eseje, 10. 8. 2001

Na letošní dovolené se mi zcela náhodou dostal do ruky časopis Parlamentní zpravodaj, což je nezávislý (tedy parlamentem neřízený, nekontrolovaný a nefinancovaný) odborný politologický měsíčník, vydávaný Institutem pro demokracii a marketingovou firmou Teleaxis. Zjistil jsem s překvapením, že je možné nalézt v něm řadu zajímavých informací, které ani jako předseda sněmovny z běžného života sněmovny neznám, resp. které vyžadují, aby je někdo takto analyticky zpracoval.

V čísle 6 z letošního roku je uvedena analýza průběhu 36. schůze sněmovny, která se konala v květnu. Podívejme se na některá, ne zcela známá čísla.

Ve sněmovně v květnu proběhlo celkem 538 hlasování. Účast na hlasování (a já jsem si více než dobře vědom velmi nestejnoměrného významu jednotlivých hlasování) měla z jednotlivých politických stran nejvyšší ODS (86,3 %) a naopak nejnižší Unie svobody (72,5 %). Nejvícekrát hlasoval poslanec za ČSSD Škromach (97,4 %), nad 96 % účasti v hlasování měli poslanci Janeček (KDU-ČSL), Zvěřina (ODS) a Grebeníček (KSČM). Nejméněkrát hlasovali poslanci Pilip z US (jen 26,6 % !) a Kraus z ČSSD (35,5 %). To jsou rozdíly téměř neuvěřitelné a závěr nechť si o tom udělá každý z čtenářů sám.

Zajímavý je i údaj o jednotnosti hlasování uvnitř jednotlivých poslaneckých klubů, protože tzv. stranická disciplína bývá našimi médii často téměř démonizována. Nejčastěji hlasovala jednotně KSČM – v 93,1 % případů, zatímco nejméně často hlasovala jednotně ODS – v 88,6 %. ČSSD, KDU-ČSL a US se nacházejí mezi těmito dvěma krajními hodnotami. Plyne z toho, že v průměru zhruba v jedné desetině hlasování není žádná klubová či stranická jednota.

Informaci k zamyšlení nám poskytuje i tzv. tabulka vzdálenosti, vyjadřující vzájemnou podobnost hlasování jednotlivých politických stran. Nejbližší ze všech možných kombinací bylo hlasování lidovců a unionistů (hodnota 5,23 – s tím, že nula by bylo zcela shodné hlasování). Druhé nejbližší je hlasování ODS – US (vzdálenost 8,16). Teprve třetí nejbližší je hlasování ČSSD – KDU-ČSL (hodnota tohoto ukazatele je 9,01).

Naopak, nejvzdálenější, tedy nejméně podobné, je hlasování ODS – KSČM (hodnota 13,63) a ODS – ČSSD (12,66). Co z toho vyplývá, resp. co to naznačuje? V médiích se často připisuje Opoziční smlouvě, že zamlžuje pravolevost našeho politického spektra. Kdyby to byla pravda, nutně by to vyžadovalo blízkost hlasování ODS – ČSSD. Podívejme se proto na blízkost hlasování jednotlivých stran s vládní ČSSD. Nejbližší ČSSD je – jak již bylo řečeno – KDU-ČSL (9,01), potom následuje KSČM (9,81) a nedaleko je US (10,10). Nejvzdálenější od ČSSD je ODS (12,66), což běžný pozorovatel naší politiky s největší pravděpodobností neví.

Podobně by bylo možné podrobně komentovat i jednotlivá klíčová hlasování – jako byl např. školský zákon, zákon o sociální pojišťovně (který prošel do 2. čtení díky několika hlasům lidoveckých poslanců), služební zákon (totéž), zákon o spotřebních daních, zákon o dálničním obchvatu Plzně, zákon o vinařství a vinohradnictví a desítky dalších. Jediné čistě pravolevé hlasování na této schůzi sněmovny byl školský zákon, resp. jeho vládní návrh. Pro hlasovalo 100 % poslanců ČSSD a KSČM, proti 100 % poslanců ODS, KDU-ČSL a US.

Nechci z těchto několika čísel dělat dalekosáhlejší závěry než si zaslouží, ale alespoň toto by o tom měl člověk vědět, než se pustí do odvážných úvah o naší politické situaci.

Václav Klaus, Deníky Bohemia, 10.8.2001