Hlavní strana » Články a eseje » Dá se vůbec zápolit s…

Dá se vůbec zápolit s úředníky a byrokracií?

Články a eseje, 3. 8. 2001

Abychom nestavěli na písku, podívejme se na výchozí data. Podle informací Českého statistického úřadu počet úředníků stále roste, přesněji řečeno, v České republice nepřetržitě roste počet zaměstnanců ústředních orgánů státní správy. Jejich počet se zvýšil z 10 717 v roce 1997 na 11 661 v roce 2000. Tedy zvýšení o tisíc židlí, nebo – z jiného pohledu – o téměř deset procent.

Nechci si za každou cenu přihřívat svou polívčičku, i když by to bylo poměrně snadné, protože právě v roce 1997 jsem opouštěl funkci premiéra a následný nárůst jde tedy výlučně na konto dvou premiérů následujících, hlavně toho druhého. Nechci tak činit navzdory tomu, že byl za tutéž dobu nárůst počtu úředníků v ostatních státních či veřejných institucích v tomto období nepochybně ještě daleko větší a že letos navíc vznikají stovky nových úřednických míst v dalším protoru pro úředníky – v krajích, na hejtmanstvích.

Počet úředníků sám o sobě jistě není ničím chvályhodným, protože každý státní zaměstnanec stojí daňové poplatníky spoustu peněz. Podstatnější je ale to, že je rostoucí počet zaměstnanců státu průvodním jevem rostoucí moci státu, že je tou nejviditelnější stránkou jinak nesnadno kvantifikovatelné možnosti státu zasahovat do životů svobodných lidí. A to je mnohem důležitější než přímé finanční náklady.

Nedávno jsem dostal od jednoho novináře zhruba tuto otázku: “Jakým způsobem chcete odstranit vliv byrokracie, která blokuje podnikatelské snahy, vlastně motor prosperity země, když přece žijeme v úřednické republice?“ Nevím, jestli bych i já použil lákavý termín „úřednická republika“, ale nesporným faktem je to, že naše snahy první poloviny devadesátých let radikálně omezit možnost státu regulovat podnikání a další tvůrčí aktivity lidí nebyly z řady důvodů zcela úspěšné a že jsme navíc – za poslední tři roky – svědky trendu zcela opačného, trendu identického s vítězným tažením evropských socialistů v zemích Evropské unie.

S tím musíme začít co nejrychleji něco dělat. Laciné řeči o počtu úředníků, o úřednické republice a o Kafkově světě bohužel ničemu nepomohou a já je proto nebudu napodobovat. Je třeba si spíše všimnout jiných věcí, neboť eventuální snížení počtu úředníků může nastat jen jako důsledek jiných, daleko hlubších změn. Může být jejich důsledkem, nemůže být prvotní příčinou.

Vliv byrokracie v kterékoli zemi světa je dán především
-         mírou přerozdělování vytvořených hodnot státem (a pro stát) a
-         stupněm regulace života a podnikání.

Tyto dvě věci musíme omezit především, jinak se počet úředníků nemůže snížit nikdy. Až třetí v řadě vlivů je
-         přehlednost a průhlednost legislativy, protože příliš komplikované zákony a předpisy vliv a moc byrokratů také zvyšují.

I zde lze – budeme-li chtít a mít sílu to prosadit – leccos udělat. Až na čtvrtém místě je
-         kvalita úřednictva a systému státní správy a úroveň vnitřních pravidel pro práci úřadů.

Také v tomto okruhu problémů máme realizovatelné návrhy. Mohl bych je nyní vypočítávat, ale smysl tohoto mého zamyšlení je v něčem jiném. Je v důrazu na pořadí těchto faktorů.

Všemi naznačenými cestami lze „vliv byrokracie“ omezovat, ale právě jejich pořadí považuji za netriviální. Určitě není všemi přijímané. Často totiž slyším pořadí jiné a hlavně mne trápí to, že je celý Špidlův zákon o státní službě postaven na uvažování zcela opačném.

Chtěl bych dodat, že tytéž nástroje, které je třeba použít proti nadměrné moci byrokracie, lze použít i proti korupci. Kromě vnějších vlivů (celospolečenských poměrů, potenciálně získatelných majetkových efektů při transformačních změnách, zájmu zahraničních subjektů se na těchto změnách podílet, atd.) je právě moc státu nejdůležitějším faktorem, který zvětšuje riziko korupce. I kontrola musí mít své místo, stejně jako důsledný a rychlý postih prohřešků, ale přesto vidím pořadí účinnosti jednotlivých postupů stejné u korupce jako u omezování moci byrokracie. Tyto dva jevy jsou od sebe navíc neoddělitelné.

Kvalitní byrokracii stát potřebuje, to není žádná zbytečnost. Zbytečností jsou zbytnělé funkce státu, které mu nenáleží. Právě na nich byrokracie cizopasí.

Václav Klaus, Deníky Bohemia, 3.8.2001