Hlavní strana » Články a eseje » Tři roky po měnové krizi

Tři roky po měnové krizi

Články a eseje, 24. 5. 2000

Já patřím samozřejmě mezi ty druhé a mám pro to spousty argumentů, a proto v tomto krátkém textu alespoň zkratkovitě uvádím,
* že k měnové krizi vůbec nemuselo dojít;
* že neměla bezprostřední souvislost s transformací jako takovou;
* že - i když už nastala - nemusela vést k víceleté ekonomické stagnaci;
* že byla více politickým, než ekonomickým otřesem;
* že obnažila spornou roli mezinárodních finančních institucí, jako je zejména Mezinárodní měnový fond.

Na podrobnou analýzu tohoto nepochybně komplikovaného jevu jsou jiné příležitosti a jsou zapotřebí jiné (a v každém případě delší) texty, ale základní argumenty je možné naznačit i v této jednoduché a snad každému srozumitelné podobě.

Česká měnová krize byla součástí celého řetězce podobných událostí, které - velmi odlišně od stejně nazývaných krizí minulých desetiletí - v druhé polovině devadesátých let zachvátily rozvojové a transformující se ekonomiky různých světadílů. Čili ekonomiky tzv. teprve "rodících se" trhů. Nešlo tedy v našem případě o izolovaný jev, nešlo o něco úplně specifického právě pro naši zemi. Ve všech případech šlo o důsledek střetu dvou neslučitelných či špatně slučitelných věcí: relativně slabé, mladé, nevyspělé, nicméně vůči světu již zcela otevřené ekonomiky (zejména se to týkalo jejího bankovního a finančního sektoru) s globálně působícími, silnými, zkušenými, agresivními a naprosto nemilosrdnými hráči na kapitálových trzích. V tom si byly Mexiko (1994), Maďarsko (1995), Thajsko, Korea, Indonésie a Malajsie (1997) i Rusko (1998) s naší zemí (1997) podobné, a to i přes tisíce nesporných a důležitých odlišností, které mezi nimi existují.

Velmi odlišné však byly tzv. "spouštěcí příčiny" pak už velmi podobných následných procesů, ve kterých se vždy a všude vyskytovaly stejné věci:
- příliš dlouho udržovaný a dlouho neměněný fixní měnový kurs;
- mocný spekulativní útok na domácí měnu;
- nákladná, ale zcela zbytečná a zcela neúspěšná intervence centrální banky na udržení původního kursu měny;
- pokus udržet zahraniční kapitál v zemi dramatickým zvýšením domácích úrokových sazeb (a to na naprosto neúnosnou úroveň);
- nucené opuštění fixního kursu a spolu s tím devalvace měny;
- hluboké narušení bankovního a finančního systému vysokými úrokovými sazbami;
- velmi nákladné zásahy státu nutné k sanaci postiženého bankovního sektoru.

Velmi nestejné však byly nejen spouštěcí příčiny, ale i následné politiky centrálních bank a vlád, které způsobily, že některé země po otřesu znovu rychle začaly stoupat vzhůru, zatímco jiné upadly do celkové recese.

V České republice tuto, více méně standardní krizi svým zásahem v létě roku 1996 "spustila" Česká národní banka, která pravděpodobně chtěla ekonomiku jenom přibrzdit, ale místo toho ji úplně zastavila. Tím byl vyvolán ničivý politický chaos a ten - spolu s podobným ekonomickým i politickým neklidem v jihovýchodní Asii, který zneklidnil zahraniční kapitál - v křehké a zranitelné "rodící se" tržní ekonomice vyvolal měnovou krizi.

Podobně tomu bylo i po skončení měnové krize. Politické zvraty (slabost menšinové koalice a její postupný předsarajevský rozkol a následný sarajevský konec, bezzubá úřednická vláda, nepřipravená menšinová socialistická vláda) a chybné ambice centrální banky (boj s inflací a úsilí o likvidaci chatrných bank a podniků místo úsilí o ekonomický růst a o stabilizaci existujícího bankovního a finančního systému) způsobily, že měnová krize přerostla v krizi bankovní a finanční a ta pak v obecnou ekonomickou recesi. Ani toto nebylo nutné.

Spor o interpretaci období let 1996 - 2000 zůstává centrálním bodem našeho nepřetržitě probíhajícího politického sporu. To je jistě legitimní. Měla by v něm ale dominovat snaha o pravdivé vysvětlení jevů a ne politikaření za každou cenu. Naše ekonomika jistě byla ve své postkomunistické fázi velmi zranitelná a křehká, tím byla k podobnému krizovému vývoji náchylná, ale
- nebyla křehká v důsledku transformačních chyb, ale vzhledem k nemožnosti přeskočit tuto svou, objektivně existující vývojovou mezietapu;
- politika ČNB mohla být jiná a mohla více brát zřetel na parametry naší ekonomiky;
- politická scéna mohla být klidnější a zodpovědnější.

Bohužel tomu tak nebylo.

Václav Klaus, Mladá fronta Dnes, 27.5.2000