Hlavní strana » Články a eseje » Pokus o interpretaci dnešní…

Pokus o interpretaci dnešní politické křižovatky

Články a eseje, 18. 1. 2000

Mediální komentátoři a spolu s nimi ti politikové, kteří jsou – a to jen a jedině svou vlastní vinou – mimo dnešní klíčová politická jednání, se předhánějí v pokusech o interpretaci záměrů ODS a musím trvat na tom, že to většinou dělají špatně. Buď se opravdu mýlí neúmyslně nebo to říkají chybně záměrně, to nechci posuzovat, ale v každém případě nás viní z úmyslů, které jsou jiné než naše úmysly skutečné. Pokusím se proto k těmto jejich interpretacím přidat pohled aktivního účastníka právě probíhajících jednání.        

Cílem ODS, která minulé volby nevyhrála a která v současnosti nevidí partnery, kteří by s ní chtěli jít do většinové koaliční vlády, je – v tomto volebním období – zabránit posunu naší země směrem doleva, jinak řečeno, je to obrana statu quo. Říkám tím velmi zřetelně, že právě teď nevidíme žádnou možnost jak pokračovat v účinném prosazování našeho pravicového programu, jak status quo měnit k obrazu našemu. Jednoduše řečeno, není s kým. Jestli měly tři měsíce našeho poctivého sondování možností vyřešit jinak naši politickou situaci vůbec nějaký výsledek, pak to bylo právě definitivní potvrzení nemožnosti jít jinou cestou.

Překvapuje mne, že to někdo neví. Někteří lidé (a to nepochybně i uvnitř ODS) se s reálným hodnocením možností, které plynou z aktuální podoby politické scény nechtějí smířit, protože by chtěli, aby to bylo jinak. Nezapírám, že to od nich považuji za málo promyšlený postoj. Je to spíše postoj typu „přání otcem myšlenky“ než realistické vyhodnocení naší dnešní situace.

Chtěl bych ještě upřesnit, kde – v tomto volebním období, resp. s tímto rozložením politických sil ve sněmovně – vidím největší levicové nebezpečí. Vidím ho v možné menšinové vládě sociálních demokratů s lidovci (s tichou podporou komunistů). Teprve to by znamenalo vytvoření výrazné politické síly, a to nejen ve vládě, ale i v parlamentu. Té bych se bál, jejímu vzniku chceme zabránit za jakoukoli – pro nás přijatelnou – cenu. I za cenu dnešních politických jednání, která nás samozřejmě také něco stojí, ale mohou nám také leccos přinést.

Všechno, co jsem dosud řekl, platí při daném rozložení politických sil, neboli bez předčasných voleb. Bez příkras a záludností říkám, že pro nás dnes předčasné volby nejsou výhodné a v žádném případě to nezakrýváme tvrzením, že předčasné volby nejsou výhodné ani pro naši zemi jako celek – jak z důvodů vnitřních, tak z důvodů našeho úsilí o vstup do Evropské unie v první vlně rozšiřování. O těchto vnitřních a vnějších důvodech jsme hluboce přesvědčeni. Naše země potřebuje – ve velmi chatrné ekonomické situaci – elementární politickou stabilitu a stejně tak potřebuje, a to už letos, lepší posudek Evropské komise (cokoli si myslím o kvalitě těchto posudků, ale tu schopni ovlivnit nejsme).

Při relativním mediálním úspěchu kritiky reality devadesátých let naší země mimopolitickými, mimostranickými seskupeními nedávné doby, inspirovanými zejména lidmi kolem Hradu a pana prezidenta, pro nás není výhodné pustit se do předčasných voleb, protože cítíme, že by mohly ohrozit naši, relativně ideologicky dobře strukturovanou politickou scénu – komunisté, socialisté, lidovci, unionisté a ODS – a mohly by nás vrátit o deset let zpět, na samotný začátek. Mohly by nás vrátit do éry Občanských fór či hnutí, do temných zákoutí nepolitické politiky (znamenajících dojednávání věcí na hradech, dřevíčích a amáliích). Mohly by nás zásadně otočit doleva. Výrazně levicové, etatistické, neliberální, standardními demokratickými mechanismy pohrdající, kýčovitě moralizující, realitou nepoučené, nepraktické a nepragmatické seskupení Vl. Ježka, M. Pajerové, Vl. Mlynáře, M. Mejstříka, M. Lobkowicze, C. Svobody, T. Halíka, J. Peheho (a řady dalších) je pro mne – z ideového hlediska – pro naši zemi nemenším nebezpečím než dnešní sociální demokraté. Říkám-li nemenším, říkám tím, že sociální demokraté nejsou nebezpečím větším.

Současně říkám, že se předčasných voleb nebojíme a že zůstávají – za jistých okolností – i pro nás možným východiskem. Zejména tehdy, jestli by se někdo v dnešní situaci příliš pohodlně uvelebil a chtěl ji zneužívat. Naše politická scéna je stále ještě velmi mladá a zpětnou vazbu voličů a politiků pro své zrání velmi potřebuje. Z tohoto hlediska by se mohly stát přínosem i volby, které by žádnou změnu v rozložení politických sil nepřinesly. Určitě by nás zbavily některých mýtů, pověr a nerealistických očekávání.

Václav Klaus, 18.1.2000