Hlavní strana » Články a eseje » Pisateli Rumlova článku

Pisateli Rumlova článku

Články a eseje, 4. 1. 2002

V úterý 18. prosince otiskly Hospodářské noviny článek s podpisem senátora Jana Rumla. Protože pana senátora přece jenom do jisté míry znám, pochybuji, že jde o jeho text. Tento text navíc považuji za text neautorský, napsaný ne jedním člověkem, ale P. R. agenturou. Nejde o text konzistentní, věty nevyplývají jedna z druhé. Je to naprosto neuvěřitelné.

Názory jsou to navíc zcela absurdní. Autor říká, že „sdělovací prostředky mu (myšleno Václavu Klausovi - V.K.) jdou na ruku“, což je mimořádně úsměvné. Stejně jako zbytek textu. Mé politické uvažování prý preferuje především „ekonomický růst na úkor cenové stability a nedeficitního financování“! Kromě toho, že to nejsou slova Jana Rumla, jde o to, že jsem nikdy nic takového neřekl a nepropagoval. Deficitní financování nikdy ani vteřinu (a v mé vládě se to nelíbilo zejména Janu Rumlovi). Brzdění inflace jsem vždy považoval za svůj základní úkol. Nepreferoval jsem ale okamžité vynulování inflace za cenu vynulování ekonomického růstu či dokonce ekonomické recese - a to je veliký rozdíl. Měl by to být rozdíl i pro pisatele Rumlova článku.

Věta „nakonec rok 1997 ukázal, kam vede množství peněz v ekonomice alokované státem“ není snad ani k analýze. Žádný ekonom by totiž určitě nikdy neřekl, že je „množství peněz v ekonomice alokováno“. Je to kritika nadměrného nebo naopak nedostatečného množství peněz? Nebo je problém v alokaci těchto peněz soustavou komerčních bank? A kdo ovlivňuje množství peněz v ekonomice - vláda nebo centrální banka? Čili v roce 1997 Klaus nebo Tošovský? Takto bych mohl pokračovat, ale nemá to žádnou cenu, i když autor textu dodává: „Jde o Klausův politický boj s ČNB“. O čem je tento boj? Z textu bych se dohadoval, že o „souboru měnových a finančních kritérií“ z Maastrichtu, ale já jsem vůči nim nikdy neřekl ani jedno jediné slovo.

Fascinující je tvrzení autora, že „nakonec to byla vláda Václava Klause, jejímž jsem byl členem, která plýtvavý sociální systém zavedla“? Myslí to Jan Ruml vážně a je při smyslech? Nebylo by vhodné říci, že vláda Václava Klause likvidovala mimořádně plýtvavý komunistický sociální systém? Že díky své rozpolcenosti neměla sílu systém ještě dále zpřísnit, než jak vypadal v roce 1997, protože to blokovala KDU-ČSL a Jan Ruml? A že to v parlamentu vždy zablokovala koalice komunistů, sociálních demokratů a lidovců? A že to teď ministr Špidla dále změkčuje, opět díky hlasům socialistů, lidovců a komunistů? Opravdu to Jan Ruml neví? Nebo to neví jen pisatel jeho textu?

Autor bez předcházející a následující vysvětlující věty říká: „masivní přerozdělování vždy vede k cenové nestabilitě“. Snad, či zprostředkovaně přes celou řadu mezikroků, ale proč je tam napsána právě tato věta? Je proti Klausovi nebo pro Klause?

Má úvaha o tom, že reálná konvergence bude - stejně jako východoněmecká či jihoitalská - komplikována nominální konvergencí (z hlediska legislativy a eliminace měnového kursu), je označována jako „Hellerova Hlava XXII. jak vyšitá“. To, že až do roku 1999 v Evropě neexistovala jedna společná měna, je hlavou dvacátou druhou? Byla celá staletí a desetiletí individuálních národních měn v Evropě absurditou? Totéž se týká i harmonizace legislativních standardů - nikoli trestního práva (!), ale standardů sociálních a ekologických. Nevyjadřují odlišné standardy ideové názory a postoje na straně jedné a jiný stupeň ekonomické vyspělosti a bohatství na straně druhé? 

Podle autora článku, podepsaného Janem Rumlem, chci být „raději první v poslední zapadlé alpské vesničce (rozumněj v periférním Česku), než x-tý v Evropě.“ To je snad ze všeho nejabsurdnější, protože já chci být spíše první v Evropě než poslední. A mám strach a smutek z toho, že nás Janové Rumlové na ono poslední místo nepřetržitě zavádějí.

Václav Klaus, Hospodářské noviny, 4.1.2002