Hlavní strana » Články a eseje » Jugoslávské volby a my, kteří…

Jugoslávské volby a my, kteří v nich nevolíme

Články a eseje, 21. 9. 2000

V neděli se budou v Jugoslávii konat prezidentské, parlamentní a v Srbsku i komunální volby. Voleb je ve světě každý víkend několik, ale tyto jsou zvláštní. Mezinárodní „péče“ o to, aby v těchto volbách zvítězili „hodní“ nad „zlými“, je zcela mimořádná, sílí každou hodinou a mně to nedá, abych se k tomu také nevyslovil.

Činím tak navzdory tomu, že dobře vím, že tím žádné laciné politické body nezískám. Že by bylo lepší mlčet. Od lidí, kteří se cítí být povoláni k tomu, aby řídili nejen sebe, ale i celou zeměkouli, čekám další nefér útok. Už jsem si téměř zvykl na to, že mí političtí a názoroví oponenti nechtějí diskutovat a že mi z nedostatku relevantních argumentů předhazují abstraktní pravdy a poučky a že mě velmi rádi dávají do jednoho pytle s různými Haidery, Mečiary, Lukašenky či Miloševići.

Hned v úvodu sděluji, že nechovám sebemenší sympatie ani k jugoslávskému prezidentovi, ani k politice jeho socialistické strany. Přesto si myslím, že bychom si měli dobře rozmyslet své postoje, než začneme zvenčí „vnášet dobro“ do jiných zemí. To se týká i našeho chování, chystáme-li se ovlivňovat jugoslávské volby. Rozmysleme si svá slova i tehdy, až budeme výsledky těchto voleb ukvapeně soudit a z těchto soudů vyvozovat silácké recepty na řešení tamní situace.

Nejsem příznivcem cynického postoje, podle kterého nám mohou být lhostejné osudy lidí v zemích, v nichž jsou svobody a lidská práva omezovány a pošlapávány. Dnešní svět je velmi propojený (někdo říká globalizovaný) a nám, příslušníkům euroatlantické, křesťansko-židovské civilizace musí ležet na srdci, zda hodnoty této civilizace – především úcta k lidskému jedinci – nejsou někde ohrožovány. Jestliže je jedním škodlivým extrémem lhostejnost a cynismus, pak druhým ale je necitlivý mesianistický intervencionismus, poručníkování, násilné vstupování do cizích, špatně poznaných křehkých společenských vztahů. Prosím proto všechny kompetentní činitele, aby v obavách před jedním extrémem nezabředli do extrému druhého. Aby zodpovědně a poctivě hledali onen, nesnadně nalezitelný optimální bod někde mezi oběma extrémy.

Je nepochybné, že v současné Jugoslávii není politická pluralita našeho typu, že tam chybí dostatečný respekt k menšinám, že není zaručena úplná svoboda tisku a že ochrana lidských práv neodpovídá standardům běžným v Evropě. Stejně tak je ale nepochybné, že jsou v dnešní Jugoslávii politické svobody a nástroje k uplatňování veřejné vůle daleko větší, než tomu bylo v naší zemi v komunistické éře. Přes všechny naše pochybnosti o kvalitě politického soupeření v dnešní Jugoslávii bychom měli připustit, že jugoslávská politická scéna je (a po nadcházejících volbách ještě více bude) v podstatě reálným odrazem postojů a názorů tamní společnosti. Ti, kteří vždy mají po ruce hůl, aby mohli psa bíti, mívají také po ruce argument, že se v minulosti i nezmanipulovanými volbami nejednou dostaly k moci i velmi autoritativní, až totalitní režimy.

To vím, ale na mém argumentu to nic nemění. Výsledek voleb můžeme a musíme analyzovat či kritizovat. Musíme ale vědět, že pokud opravdu odráží autentické nálady a postoje lidí, může být změněn jen hlubokými a hlavně skutečnými změnami v náladách a postojích tamní veřejnosti. A ty vznikají a vyvíjejí se velmi složitým způsobem a hlavně velmi pomalu. Nedají se diktovat zvenčí, nedá se na ně hrubě tlačit, nelze je vynutit ani povýšeným poručníkováním, ani neuváženými sankcemi.

Nevolám po tom, abychom rezignovali na starost o stav lidských práv a o úroveň demokracie v Jugoslávii či kdekoli jinde. Volám jen po tom, abychom si uvědomili, že stav věcí v kritizované zemi často není způsoben zlou vůlí jednoho diktátora či jedné mocenské kliky, ale daleko častěji hlubšími společenskými dispozicemi.

Bez pochopení této jednoduché pravdy mohou být naše postoje vůči některým nehezkým jevům v kterékoli zemi světa zcela kontraproduktivní. Mohou mít přímo opačný efekt, než jaký bychom si přáli.

Václav Klaus, Deníky Bohemia, 22.9.2000