---

Hlavní strana » Jinýma očima » Rozhovor s Václavem Klausem…

---

Rozhovor s Václavem Klausem juniorem o volbách, Paroubkovi, Topolánkovi, ODS, školství i o jeho otci

Jinýma očima, 1. 4. 2006

Václav Klaus mladší je ředitelem prestižního Prvního obnoveného reálného gymnázia v Praze. Je také starším synem prezidenta a řadovým členem ODS. Do politiky se zatím nechystá, ale do budoucna to úplně nevylučuje. "Neškodil bych školství tak jako ministryně Buzková," říká například v rozhovoru pro MF DNES.

Pane řediteli, víte, co o vás a politice říkal už v roce 1992 váš otec, dnešní prezident?

Už si to nepamatuji.

Řekl: "Myslím, že přesně hodnotí naši politickou scénu. Působí jako docela dobrý katalyzátor mých názorů." Jak hodnotíte naši politiku dnes?

Těžko hodnotit ve chvíli, kdy už "mužstva nastupují na hřiště" a za chvíli začíná zápas. Volby mohou dopadnout jakžtakž dobře, špatně nebo úplně špatně.

Co je pro vás úplně špatně?

Varianty, kdy vládu sestavuje pan Paroubek, ať už se zelenými nebo s komunisty. Za přijatelný je pro mě pouze opačný výsledek.

V lednu 2003 jste mi v rozhovoru řekl, že "prezident je v naší tradici všeobjímající osobnost politického spektra, což můj otec není". Jenže on sliboval, že bude prezidentem všech. Splnil to?

Zopakuji, že všeobjímajícím není. Na druhou stranu vykonává funkci svědomitě a s noblesou. Má navíc vysokou podporu veřejnosti, i když má na řadu věcí nikoli ty všeobjímající názory.

A radí se s vámi stejně intenzivně jako kdysi?

To byla jiná situace, protože jsem bydlel doma. Tehdy jsem viděl rodiče tisíckrát častěji. Teď mám vlastní rodinu a té se věnuji.

Jak často s otcem-prezidentem hovoříte o politice?

Pokud máme možnost a je něco významného, tak to rozebíráme. Ptám se já jeho či on mě nebo mu pošlu esemesku. Ve strategii se většinou shodneme, v taktice často ne.

Měl by váš otec kandidovat na druhé funkční období?

Ano. Je jedním z mála ústavních činitelů, kterým se skutečně cítím být jako občan zastupován.

On už řekl, že by pokračovat chtěl.

Je přiměřeně zdravý, a když běhá s mými dětmi, tak vypadá, že je ještě "naživu". Rozhodnutí dělá sám, takže je z hlediska prezidentování v plné síle.

Vy jste řadovým členem ODS od září 2002. Nezdá se vám, že vaše strana v poslední době ztrácí dech?

Většinu tohoto dojmu dělají média. Příklad: viděl jsem diskusi panů Topolánka a Paroubka v televizi a výsledek se mi zdál jednoznačný. Pak jsem četl druhý den noviny a z nich jsem nabyl o stejné věci úplně jiného dojmu.

Chápu to tak, že podle vás jednoznačně vyhrál Topolánek?

Ano. Každý, kdo chce uškodit ODS, si něco najde. Proto se píše, že je málo vidět v médiích, že ztrácí nástup a podobné věci. To vše se ale sečte po volbách. Mediální realita je v případě občanských demokratů o něco horší, než je realita skutečná. Fascinuje mě, že sociální demokracii, která je u moci osmý rok, se daří udržovat dojem, že za mnohé problémy mohou jen její předchůdci. Vždyť za vlád ČSSD přibylo 300 tisíc nezaměstnaných a stovky miliard státního dluhu. Nezdá se mi, že to je tématem předvolební kampaně, a je to přitom strašné.

Ani jste nezaznamenal uvnitř ODS obavu, že volby pro ni nemusí dopadnout dobře?

O to já mám obavu hlavně jako občan, ne jako člen ODS. To je stejné jako s fotbalovými mužstvy zmíněnými v úvodu: teď spekulovat, jestli Lojza dobře trénoval a kapitánem měl být Franta, tak takové úvahy nemám.

V roce 2003 jste o Mirku Topolánkovi říkal, že má dostatek politického talentu a schopností. Ještě si to stále o něm myslíte?

Topolánek dostane můj hlas na rozdíl od pánů Ratha, Svobody, Bursíka či komunistů.

Jenže i v ODS někteří používají bonmot, že vaše strana vyhraje navzdory Topolánkovi.

Topolánek je přímý a sympatický člověk, který může přitáhnout ODS voliče. Rozhodování voličů funguje na daleko jednodušších principech. Nerozhodují se podle toho, kdo napíše do novin lepší esej.

Jaké jsou pro vás přijatelné povolební koalice?

Varianta ODS s lidovci, jenže ta není moc reálná. Snesitelná varianta by ještě byla, kdyby do ní přibyli zelení, ale to nevím.

Se zelenými by to byl hodně velký kompromis.

Jenže být 12 let v opozici a jenom volat, že všechno je špatně, není nejlepší řešení. Člověk musí někdy přijmout odpovědnost a ukázat, že země jde spravovat i jinak. ODS má volby vyhrát, snažit se sestavit vládu. Jinak to nemá smysl.

Umíte si představit velkou koalici ODS a ČSSD?

Jsem kreativní člověk a umím si představit leccos (smích). Není to však rozhodně věc, kterou bych podporoval nebo bych se na ni sebemíň těšil. Přijde mi to jako strašné řešení. O tom rozhodnou voliči. Já se o tom nanejvýš mohu bavit pět minut s tatínkem při obědě.

Kritizoval jste Vladimíra Špidlu i Stanislava Grosse. Jakým premiérem je Jiří Paroubek?

Premiér v televizní debatě v severních Čechách, kterou drtivě prohrál s Gandalovičem, řekl, že je pro, aby na střední školy bylo více přihlášek. To je pozitivní věc, kterou jsem vždy prosazoval. Ale ten zbytek? Když mám srovnávat se Špidlou a Grossem, je to jako kdybyste se zeptal, jestli je lepší si nechat vypíchnout oko, useknout ucho či provrtat koleno. Premiér víc hájí zájmy sociální demokracie než jeho předchůdci, ale to mě nedokáže oslovit. Přinesl do politiky více vulgárnosti a podivných mravů. Jeho otevřená spolupráce s komunistickou stranou člověka děsí.

V březnu v roce 1999 jste v rozhovoru pro týdeník Respekt řekl, že žádná strana nemá dobře propracovanou koncepci školství. Dnes už to některá má?

Četl jsem Modrou šanci ODS pro školství a sociálnědemokratický program. Na problémy českého školství poukazuje jen ta Modrá šance a program ODS je v tomto případě nejrozumnější.

Co jako ředitel gymnázia považujete za největší problémy školství?

To, že jsme se opět vydali k jednotné, centrálně řízené škole, pro všechny studenty stejné a řízené seshora dolů. Školství nesměřuje k tomu, aby zajistilo co nejširší nabídku pro největší počet dětí. Dokud nebudou ve školství rozhodovat zákazníci, tedy rodiče a studenti, tak se nic nezmění.

A další problémy?

Obrovský systém přebytků a současně nedostatků ve školském systému. Když jsem byl malý, nemohl jsem si koupit kolo, ale k dispozici byly tisíce hadrů a bot, které nikdo nekupoval. To je historie. Ale ve školství tento systém pořád je. Gymnázia a střední odborné školy odmítají každého druhého zájemce, kdežto na učiliště nikdo moc nechce. Není to přizpůsobeno situaci, která ve společnosti nastala. Rigidita systému je naprosto totální.

Systém školství se za vlád ČSSD nezměnil?

Spíše se utužuje. Potřebuji jako ředitel na některé věci ještě více razítek než předtím. Ten systém nebyl nikdy od revoluce příliš liberální. Mám příklad vycházející z čísel roku 2004. Pořád se téměř polovina mladých lidí vzdělává na středních odborných učilištích, ale skoro čtvrtina z nich po absolvování přichází na úřad práce jako nezaměstnaní. To je klasický případ fatálního selhání státu, který poskytuje vzdělání, o něž nikdo nestojí, nebo nabízí něco, s čím se nelze uplatnit.

Ale právě vy nejste příznivcem toho, aby měla většina lidí vysokou školu.

Nejsem. Hlavní slovo však mají mít rodiče. Ne ministr školství, ale oni vědí, co je pro jejich dítě dobré. Na to systém ohled příliš nebere.

Vědí to rodiče lépe než vy?

Samozřejmě! Ani kdyby byl ministrem Einstein, neví to lépe. To určitě chápe i paní ministryně Buzková. Koneckonců také ona je v dvojroli ministryně a matky.

Všechny strany před volbami hovoří o tom, že dají daleko více peněz na výzkum, a to také souvisí se školstvím. Alespoň ve světě. Je tomu tak i u nás?

V roce 2004 udělil Evropský patentový úřad v přepočtu na milion obyvatel Švýcarsku 289 patentů, Švédsku 168, Rakousku překvapivě jen 78, Slovinsko jich mělo 13 a Česká republika pouze 2,5. To je důkaz, že nejenom u učňů, ale ani u takzvaného top vzdělávání to nefunguje dobře.

V posledních letech však začal růst počet studentů na vysokých školách. Ani to není dobrý trend?

Vždyť ten počet se pravidelně zvyšuje od listopadu 1989. To je podobný jev, jako že jsou auta stále bezpečnější a bezpečnější.

Dá se na škole i dobře vydělat? Může to být dobrý byznys?

Proč by nebyl? Byl jsem loni v USA několik týdnů na jedné vysoké škole v Baltimoru. Ta patří mezi jednu z nejziskovějších firem na území města.

Takže na placení školného na vysokých školách se vás ptát ani nemusím?

Možná to bude znít překvapivě, ale já si myslím, že v tomto jsou si lidé rovni. Proto by měl stát vyčlenit část peněz a rovnoměrně je rozdělit mezi všechny obyvatele mezi 18 až 26 lety. Ti, kteří hodlají studovat, by si z toho platili náklady. Ten, kdo bude řídit autobus a nebude na škole, by dostal ty peníze například na své penzijní připojištění. Aby to bylo spravedlivé pro všechny.

Zní to překvapivě z vašich úst, neboť je to dost socialistické.

Kdepak. Rovná daň je také pro všechny rovná a nic socialistického na tom není. To, co jsem říkal, je pouze spravedlivý systém. A placení školného? O pražská práva je obrovský zájem, tak proč by si tam nemohli zájemci připlatit. Práva jinde v zemi by však mohla být třeba zadarmo. A samozřejmě, že pokud je někdo sociálně slabý a nemohl by kvůli tomu studovat, tak mu nějakým způsobem může pomoci stát. Jenže u nás většina lidí na školy peníze má.

Před sedmi lety vás pobavil tento výrok expremiéra Grosse: "Na soukromých školách studují jen děti boháčů." Jenže na vaší škole platí školné za svoji dceru Miloš Zeman, chodí sem dcera levicového sociálního demokrata Jana Kavana. Ministryně Buzková a Gross platili svým dětem velké částky za soukromé školky. Kde se podle vás vzala láska některých socialistů k placení školného, když ho veřejně odmítají?

V tomto rozhovoru nebudu rozebírat naše klienty, ale hovoří to samo za sebe. Paní ministryně káže vodu a sama pije francouzský koňak. To ať si přeberou voliči ČSSD. Já jsem živnostník a pro mě je klient jako klient. Když má nadané dítě, ať si ho dá každý, kam chce.

Měl jste možnost hovořit s Milošem Zemanem třeba o problémech školství, například když loni v září přivedl svoji dceru Kateřinu poprvé do vaší školy?

Ne. Miloše Zemana jsem viděl jedinkrát v životě, a to právě toho 1. září, kdy k nám přivedl dceru. Pohovořili jsme pouze zdvořilostně, asi tři minuty.

Letos jste podepsal na vašem gymnáziu novou smlouvu. To znamená, že se ještě nechystáte na vstup do velké politiky, jak se někdy říká?

Správní rada mě chtěla, zvýšili mi plat, a to jsou pro mě velmi dobré zprávy. Setrvám tu ještě nějakou dobu. Politice se věnuji. Občas píšu do novin články a loni jsem vedl kampaň proti jedné části školského zákona. Byl a jsem proti možnosti jediné přihlášky na střední školy. O tom ještě rozhodne Ústavní soud.

Neodpověděl jste mi na otázku. Plánujete vstup do politiky?

Mám pocit, že to řeší spíše novináři, neboť se mě na to vždy ptají. I vy jste příkladem. Je ovšem pravda, že občas se mě na to ptá i otec.

Tak mi odpovězte, zda máte do budoucna politické ambice?

Já dělám věci veřejné, a to je svým způsobem politika.

Zeptám se ještě jednou. Chtěl byste se angažovat ve vysoké politice?

To není jenom moje vlastní rozhodnutí, ale hodně záleží na poptávce, zda to například voličstvo či nějaká politická strana vůbec očekávají. Neženu se do politiky. Pamatuji se totiž, jak jsem vezl tatínka naší starou škodou 10. prosince 1989 z pražského proseckého sídliště na Úřad vlády a večer už ho přivezli domů z ministerstva tatrou šestsettřináctkou. To mu bylo 48 let. Proto si myslím, že na politiku je ještě dost času. Mám práci, která mě baví, rodinu, malé děti. K zvážení je také to, že jsem se narodil s postižením obličeje, což v dnešní dvouvteřinové televizní demokracii není pro politiku žádná výhra.

Tak to ještě zkusím jinak. Uvažoval jste, že byste mohl být ministrem školství, když se tak dlouho v této oblasti pohybujete?

Jak na to mám odpovědět? To jsou hypotetické úvahy. Myslím si ale, že bych nebyl horší ministr než Ivan Pilip a že bych školství určitě neškodil tak jako Petra Buzková.

Z toho vyvozuji, že by vás lákalo změnit některé věci ve školství?

Lákalo. Ale nemám na to žádný mandát a reálnou moc. Zkouším to proto zatím měnit svými články, jezdím na besedy, kde to vysvětluji.

Ani z ODS vám to nikdo nenavrhl?

Přímo ne. Zaznamenal jsem jenom nějaké hlasy odjinud. To zbytečně předbíháte. ¨

Tím naznačujete, že přece jenom o tom uvažujte?

Porcujete prase, jež běhá po lese. Není to téma na příští rok dva. Uvidíme.

Když uvidíme, tak je to věc, která může být v budoucnosti reálná?

Když vidím, jací lidé dělali ministry, ať už to byl Zgarba či Tvrdík, který pak dotáhl České aerolinie ze stamilionových zisků do stamilionových ztrát, tak bych určitě nebyl horším manažerem a ani míň morálním člověkem. V tomto směru to téma na určitou diskusi je, ale takových lidí je u nás celá řada.

Viliam Buchert, Mladá fronta Dnes, 1.4.2006