Hlavní strana » Knihy » Václav Klaus: Zápisky z…

Václav Klaus: Zápisky z nových cest

Knihy, 1. 11. 2012

Předmluva autora

Když jsem jel bezprostředně po křtu své první knihy Zápisků z cest na letiště do Kbel na svou další cestu do ciziny, bylo to na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku, tušil jsem, že budu pokračovat v psaní dalších zápisků, avšak nenapadlo mne, že by mohly vydat na další knihu.

Důvody – pro mne poněkud nečekaného – vzniku této druhé knihy jsou dva: prvním je slušný zájem čtenářů o první knihu mých specifických „cestopisů“, které bylo prodáno téměř 11.000 kusů a která se tím po Modré, nikoli zelené planetě stala mou druhou nejprodávanější knihou. V nakladatelství Fragment jsem dostal cenu za nejúspěšnější novinku roku 2010. Velmi jsem si toho vážil.

Dalším důvodem je také poněkud nečekaná skutečnost, že se za dva roky od 17. září 2010 nahromadilo velké množství textů tohoto typu, dokonce více než kolik jich je v celé první knížce. Napomohly k tomu delší cesty do Austrálie, Argentiny a Chile, Malajsie a Indonésie, ale i do řady dalších zemí prakticky všech světadílů.

Snad jsem si už také v průběhu času našel i styl, formu a žánr. Těší mne, že v tom nemálo čtenářů nachází něco, co rádi čtou, co je informuje (nenásilnou a stručnou formou) a snad i obohacuje. Těší mne, že spousta lidí čte zápisky aktuálně, hned co vznikly, ať už na mé webové stránce, na internetovém serveru novinky.cz nebo v deníku Právo. Považuji za milé, když mi řada kolegů – členů delegace, kteří se mnou cestují – říká, že jim rodinní příslušníci posílají do ciziny vzkaz, že už nemusí volat, že si v mých zápiscích přečetli, co děláme a kde jsme.

Před dvěma týdny mi v Indonésii, při nástupu do letadla na zpáteční cestu, říkala posádka (kterou jsem tam tři dny neviděl), že si o mém pobytu a programu přečetli v zápiscích. Při mezipřistání v indickém Dillí mi říkali zaměstnanci našeho tamního velvyslanectví, že mou cestu pozorně sledovali v zápiscích. Po návratu jsem se ráno nechal ostříhat a moje dlouholetá holička Dáša mi říkala, že celou cestu sledovala v zápiscích. Odpoledne jsem si šel zahrát tenis (abych zahnal jet-lag šesti hodin) a totéž mi říkal můj pan trenér. Řada mých přátel a kolegů si navykla, že se mne už neodvažuje zeptat, jak jsem se měl, protože se jich po takové otázce nedůtklivě zeptám, zda četli mé zápisky, a když řeknou, že ano, dodám, že už nic dalšího nevím. Kdybych něco dalšího věděl, tak bych to tam napsal.

Tyto zápisky považuji i za nenásilnou formu, jak něco sdělovat i lidem, kteří by si jinak žádný můj vážný text nepřečetli. Snažím se tam vždycky něco „propašovat“. Nevím, jestli se mi to daří, ale určitě mi nejde o vyprávění různých kuriozit, neboť se důsledně snažím psát očima vztahu té či oné věci k nám, k naší zemi, k životu u nás. Není to z mé strany neutrální – zdařilý či méně zdařilý – popis bedekerového typu. Je to, explicitní či implicitní, upozorňování na různé věci, které třeba máme (a neuvědomujeme si je a nejsme na ně dostatečně hrdí) nebo nemáme (a také si jejich absenci – bohužel, k naší škodě – neuvědomujeme).

Snažím se nás vřazovat do těchto širších kontextů, snažím se nás i do jisté míry nepřímo hodnotit (a kritizovat), snažím se odstraňovat naši sebestřednost a náš pocit, že jsme pupkem světa. Snažím se ale také poukazovat na to, za co se nemusíme stydět. My a náš kontinent.

Teď už mi ve zbytku mého volebního období zbývá jenom pár prezidentských cest, které na další podobnou knížku v žádném případě nevydají. Snad budu do světa jezdit i potom, už teď se usmívám na přicházející pozvánky na různé akce, které se budou konat až v mém postprezidentském období. Uvidíme.

V každém případě chci poděkovat všem, kteří mi při vytváření těchto zápisků pomáhali – v nejnesmyslnější denní i noční době, v hotelu, v autě či letadle – je přepisovali a opravovali, kteří se starali o pro knížku tolik potřebné fotografie a o spoustu dalších věcí. Moc děkuji Romaně Homonické (která mne k dokončení této knihy a k napsání předmluvy tolik uháněla) a celému nakladatelství Fragment.

Václav Klaus, 26. července 2012

Název knihy: Zápisky z nových cest
Vydavatel: Fragment
Rok vydání: 2012
Počet stran: 202
ISBN: 978-80-253-1631-3

Knihu je možno objednat zde.