---

Hlavní strana » Rozhovory » Rozhovor prezidenta pro…

---

Rozhovor prezidenta pro časopis Týden o zvyšování DPH

Rozhovory, 10. 9. 2012

Překvapilo vás, že zrovna kolem plánovaného zvyšování daně z přidané hodnoty vznikl politický spor, který ohrožuje celou vládu?

Ne příliš. Zvyšování daní se už dávno nelíbí mnoha pravicovým poslancům. Je to všude a vždy jedno z hlavních politických témat.

Ze zkušenosti bývalého premiéra: je o procentní bod vyšší DPH problémem takového řádu, aby kvůli němu padla vláda?

Vláda kvůli němu nepadá, nenechme se vykolejit slovníkem pana premiéra, který asi patří do výbavy při přesvědčování poslanců. Procentní bod není změnou tragickou, jde ale jednak o princip zvyšování samého, které se u toho jednoho bodu nemusí zastavit, a jednak o to, že ekonomika v recesi je mnohem citlivější a zachytí i takto relativně malou změnu.

Je podle vás spor o DPH opravdu tak vážný, anebo je to spíše politická hra uvnitř ODS i mimo ni?

O tom vůbec nehodlám spekulovat, mě zajímá materie daní jako taková. Politickou hru z toho udělali ti, kteří s návrhem zvyšování daní přišli.

Sám jste před jednáním sněmovny poslance vyzval, ať vyšší DPH nepodpoří. Proč jde podle vás o tak fatální chybu vlády?

Nejen podle mne. Podle každého erudovaného ekonoma je zvýšení DPH útokem na možné oživení ekonomiky a v důsledku toho i na stav veřejných financí.

Odmítáte tuto změnu spíš z pozice pravicových principů, nebo více vzhledem k ekonomické recesi?

Z obou pozic. Aktuální moment recese obecný princip jen zesiluje.

Pokud by vůbec neprošla aktuální vládní úprava DPH, srovnaly by se od příštího roku sazby DPH na jednotných 17,5 %. Je to pro vás principiálně lepší, nebo horší varianta?

Srovnání sazeb je obecně správným cílem, ale jeho načasování je věcí diskuse. Je otázka, zda právě tato hranice je takovou, při které nestoupne složená daňová kvóta.

Jak vážná je dnes hrozba, že republika nebude mít do konce roku schválený rozpočet a "pojede" na rozpočtové provizorium?

V tuto chvíli není čas na strašení se. Je čas na trpělivé vyjednávání bez vydírání a ultimát.

Je nárůst DPH největším problémem vládního konsolidačního balíčku? Jaké další věci mu vytýkáte?

Možná největším, zdaleka ale ne jediným. Podstatné u něj je ne to, co obsahuje, ale to, co v něm chybí: reforma mandatorních výdajů. Bez ní se dlouhodobě nikam nedostaneme.

Kudy by se podle vás měla vláda ubírat, aby i bez zvýšení DPH zajistila 16 miliard korun a tím i naplánovaný schodek rozpočtu?

Jsem si jist, že existuje prostor pro úspory na výdajové stránce rozpočtu.

A co byste říkal variantě, aby se vzhledem k vývoji ekonomiky dočasně revidoval plán snižování rozpočtových schodků?

I to je v tuto chvíli možná úvaha.

Konzultoval s vámi některý z poslanců své odhodlání nepodpořit zvýšení DPH?

Nekonzultoval, já s nimi žádný bližší kontakt nemám.

Petru Nečasovi se evidentně rozkládá poslanecký klub ODS. Vidíte v tom souvislost s podzimními volbami a kongresem ODS?

O tom také nechci spekulovat. Jen bych si přál, aby se mocenským strkanicím neobětoval stav ekonomiky a veřejných financí.

Co byste mu jako bývalý dlouholetý předseda této strany doporučil? Řešil jste podobně silově vnitrostranické programové spory, tedy pohrůžkou pádu vlády?

Nehodlám nikomu dávat knížecí rady ve věci vnitrostranických problémů.

Je podle vás běžné, že premiér tak osudově staví opatření, jehož myšlenkovým otcem je ministr financí a lídr jiné politické strany?

Ne, běžné to není. Premiér navíc nechává mluvit ministra financí za vládu.

Jak moc škodí této vládě fakt, že premiér a ministr financí nejsou z téže, tedy nejsilnější vládní strany?

Vím, jak je těžké složit koaliční vládu, a proto to komentovat nebudu.

V situaci, kdy se podpora vlády smrskla na 100 jistých hlasů ve sněmovně, má podle vás kabinet ještě sílu měnit tuto zemi anebo vůbec dovládnout do řádných voleb?

Má si pro důležité věci hledat podporu jednáním, a ne ultimáty. Pak šance na pozitivní změny existuje.

Považujete za pravděpodobné, že do konce svého mandátu budete ještě jednou v roli moderátora při sestavování nové vlády?

Nepřál bych si to. A myslím, že to nenastane.

Vždy jste brojil proti přeběhlictví. Vládne kabinet ještě vůbec legitimně, opírá-li se vedle ODS a TOP 09 o skupinku přeběhlíků z dnes opozičních Věcí veřejných?

Přeběhlictví je obecně sporné, ale původní VV nebyly standardní politickou stranou.

Kromě daní se paralelně vede spor o církevní restituce. Premiér Nečas vás na vaši žádost ujistil, že restituce neprolomí hranici 25. února 1948. Vy osobně považujete tuto hrozbu za reálnou?

Ano. Jsem touto hrozbou skutečně znepokojen.

Cítíte i nějaké jiné hrozby v souvislosti s církevními restitucemi? Třeba vznik nové, vlivné ekonomicko-mocenské skupiny v zemi?

Takto já neuvažuji, spíše se mi vracejí původní otázky po smyslu a oprávněnosti restitucí.

V souvislosti s pnutím v ODS navrhl nedávno Nečasův oponent Petr Tluchoř váš návrat do čela strany. Je to podle vás reálný odraz vůle členské základny ODS, anebo je "karta Klaus" spíše součástí vnitrostranického boje před kongresem?

Ten výrok je součástí vnitrostranického souboje.

Kritizoval jste odvolání policejního prezidenta Petra Lessyho. Byl podle vás tento krok politicky motivován a může souviset se současným pnutím v koalici?

Dost možná byl. A dost možná může.

Nikdy jste se šířeji nevyjádřil k případu bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha, asi největší politické korupční aféře posledních desetiletí. O čem celý případ vypovídá a jak ovlivní českou politiku?

Případ sleduji jako kdokoli jiný. Korupční jednání je třeba odsoudit, ale nechme to teď na soudu. V každém případě je ale jasné, že evropské dotace jsou korupční fenomén číslo jedna. Jsou to divné peníze používané na divné účely.

Miroslav Korecký, Lukáš Bek, Týden, 10. září 2012