Klaus.cz






Hlavní strana » Jinýma očima » Čistá pozice České republiky…


Čistá pozice České republiky vůči EU za rok 2005

Jinýma očima, 27. 10. 2006

V roce 2005 podle údajů ministerstva financí odevzdala Česká republika do rozpočtů Evropské unie 31,522 mld Kč a zpět na evropských dotacích získala 31,282 mld Kč. Naše země se tak stala za rok 2005 čistým plátcem ve výši 240 milionů Kč (viz tabulka č. 1). Navíc na administrativu spojenou se získáním a distribucí evropských dotací Česká republika musela vynaložit několik dalších miliard korun. Další miliardy musela Česká republika vynaložit na spolufinancování (mnohdy nesmyslných) dotačních programů.


Zdroj: Ministerstvo financí (odkaz naleznete zde), s výjimkou platby kapitálu a rezerv do Evropské investiční banky, která je spočítána jako náš závazek vyplývající ze smlouvy o přistoupení, kdy bylo uhrazeno k 30.9.2005 při kurzu 29,55 Kč/EUR 27,7 milionu euro.

Náklady na získání dotací

Např. Státní zemědělský intervenční fond, který rozděluje zemědělské dotace EU a který provádí intervenční nákupy s cílem udržet cenu obilí, masa, mléka a másla na úrovni stanované nařízeními EU, měl v roce 2005 celkem 712 zaměstnanců a správní výdaje včetně mzdových dosáhly 0,9 miliardy Kč. Tyto administrativní výdaje byly hrazeny z českého rozpočtu. Podobně je tomu s dalšími institucemi, ať již na centrální, krajské nebo obecní úrovni, které se čerpáním evropských dotací zabývají.

Na co peníze šly?

Z peněz, které jsou označovány jako zemědělské dotace EU tvořily dotace zemědělcům 10,7 miliardy (z toho z českého rozpočtu jako spoulfinancování 5 miliard). Dvě miliardy byly vynaloženy na intervenční nákupy, tj. na zdražení obilí, masa, mléka a másla. Fond např. nakoupil obilí za 1,8 miliardy. Skladování obilí stálo 261 milionů, skladování 10 tisíc tun vepřového stálo 100 milionů(1).

Uvedené dotace ze strukturálních fondů byly zatím konečným příjemcům vyplaceny ve výši 1,3 miliardy, zbylých 5 miliard zůstalo na účtech ministerstva financí. Nejvíc, 488 milionů bylo vyplaceno v programu Kredit řízeném Ministerstvem průmyslu a obchodu, což nebyly dotace, ale zvýhodněné úvěry vybraným podnikatelům, 104 milionů bylo vyplaceno na programy posílení aktivní politiky zaměstnanosti, což byly dotace na všelijaká školení zaměřená na ženy, Romy a další skupiny „ohrožené sociální exkluzí“(2).

Budeme platit stále více

V předchozím roce 2004 zaplatila Česká republika do EU podle oficiální zprávy Evropské komise 565,2 mil. euro a obdržela 802,6 mil euro, takže čistý příjem činil 237,5 mil euro(3). Evropská unie ovšem pro výpočet čisté pozice používá zvláštní metodologii, podle níž redukuje zaplacený příspěvek každé členské země tak, aby čisté platby dávaly v součtu nulu (jakoby členské státy neplatily na administrativní a zahraniční výdaje EU). Do výpočtu také EU nezapočetla více než miliardu, kterou jsme museli zaplatit do Evropské investiční banky a Evropské centrální banky.

Pokud jde o očekávání roku 2006, může být situace ještě horší. V roce 2006 se do EU platí kromě příspěvků do Evropské investiční banky i příspěvky do Evropského institutu uhlí a oceli a přímá rozpočtová kompenzace bude činit již jen 5,6 miliardy; také již nepřijdou žádné zbytkové platby z „předvstupních“ fondů Phare a Sapard. Co se týče čerpání strukturálních fondů, ze kterých si vláda slibuje nejvíce, bylo za první pololetí 2006 vyčerpáno jen 4,6 mld Kč(4). Vláda všechny utěšuje, že dojednala gigantické příjmy alespoň na léta 2007-13, nicméně z dohody o finančním rámci(5) nic takového neplyne, naopak, bohaté země si dojednaly, že budou platit méně a české rozpočtové kompenzace vypršely. Naše doplácení na EU se tak bude pravděpodobně dále prohlubovat.

Členství v EU se nevyplácí

Rok 2005 potvrdil, že členství v EU se z finančního hlediska nevyplácí. Čeští daňoví poplatníci jsou nuceni doplácet stále více na bruselskou byrokracii. Česká republika by se měla pokusit dojednat  speciální výjimku, která by nám umožnila neplatit do EU a nečerpat evropské dotace. Kdyby se České republice nedařilo dojednat přijatelné řešení, může být v budoucnu jediným rozumným řešením vystoupení z Evropské unie.

(1) Rozpočet Státního zemědělského intervenčního fondu na rok 2005 nazleznete zde.

(2)Přehled o čerpání strukturálních fondů za rok 2005 naleznete zde.

(3)Allocation of 2004 EU expenditure by Member state naleznete zde.

(4)Přehled o čerpání strukturálních fondů za první pololetí roku 2006 naleznete zde.

(5)Návrh Finanční perspektivy na léta 2007-13 naleznete zde.

Petr Mach, autor je výkonným ředitelem Centra pro ekonomiku a politiku

vytisknout

Jdi na začátek dokumentu