Hlavní strana » Jinýma očima » Nekrolog bez šarmu

Nekrolog bez šarmu

Jinýma očima, 5. 12. 2003

Komentátor Petr Fischer se v pondělních Lidových novinách v článku s názvem „Bez šarmu – jako mrtvý“ vysmívá údajné „hře na významnost“ prezidenta Václava Klause a jeho týmu v souvislosti s jeho poslední návštěvou v USA. Hradní snahu informovat o prezidentově cestě vidí jako příklad malosti a zavrženíhodnou PR aktivitu.

Bohužel, postupy Hradu musejí mít téměř PR charakter, aby veřejnost o zahraničních aktivitách prezidenta republiky a jejich obsahu dostala vůbec alespoň základní informaci, a to i ve vztahu k veřejnoprávním médiím. Pro dlouholeté neúspěšné pisatele Klausových nekrologů je totiž vše dávno jasné, tak proč veřejnost unavovat nějakými informacemi. Jen tak se může stát, že hlava státu navštíví největší světovou velmoc, jedná s jejím viceprezidentem, šéfy nejvýznamnějších světových finančních institucí – Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, na neplánové hodinové setkání jej pozve nejvlivnější muž světové ekonomiky předseda americké centrální banky- FEDu – Allan Greenspan, spolu s nímž byl český prezident hlavním řečníkem na prestižní mezinárodní konferenci o budoucnosti eura, má jednání s kongresmeny atd. – a žádné české televizní stanici to nestojí za to, aby divákům vůbec sdělila, že prezident někam alespoň odjel. Zpravodajka ČT sice vše natáčí, ale po dobu pobytu prezidenta v USA se to do zpravodajství nevejde. Američané tomu nevěřili. Panu Fischerovi je to ale jasné - ti, s nimiž prezident jednal, jsou zřejmě nuly, nestojí to za zmínku. Hrad o tom dává tiskové zprávy? Nedůstojné. Na rozdíl od pana Fischera já vidím malost a ubohost právě v tomhle zaujatém postoji.

A když už prezidenta tlouci, tak za všechno. Prezident pronesl ve Woodrow Wilson Center přednášku na téma „Svoboda a její nepřátelé“. Petr Fischer ji pro čtenáře LN pořádně „nezávisle“ označkoval, aby si snad náhodou nemysleli něco nesprávného – „nevábná směs, temný refrén, riskantní anachronismus, ztuhlost zbavená šarmu…“ a jiné pěkné výrazy. „V době globalizace, komplexní společnosti, stárnutí Západu, populačního boomu Východu a patrné ekologické nerovnováhy“ prý hovořit o ohrožení lidské a občanské svobody je podle Fischera bez šarmu. Já naopak téma obrany svobody považuji za nesmírně závažné. Můžeme se sice opájet módními „šaramantními“ tirádami o globalizaci, integraci, ekologii, informatice, nové ekonomice atd., které prý všechno změní, ale zapomeneme-li na to, že naše civilizace stojí především na svobodě jednotlivce, ztratíme nakonec všechno. Možná o tom budou jednou i naši novináři místo nálepkování seriózně diskutovat.

Jiří Weigl, vedoucí Kanceláře prezidenta republiky