Hlavní strana » Jinýma očima » Přemýšlejme bez osobní zášti

Přemýšlejme bez osobní zášti

Jinýma očima, 26. 4. 2005

Bohumil Doležal nám ve svém článku „Zneuctili nám prezidenta“ (MFDnes 25.4.2005) předložil skutečně klasický příklad toho, co je v české politice a politické publicistické ke škodě nás všech již typické. Je to nezájem o věcnou podstatu sporu a osobní antipatie jako hlavní motivace veškerého jednání. Ta neumožňuje alespoň elementární objektivitu a v každé věci hledá především klacek, kterým se může předmět své nelibosti mlátit po hlavě. Pokud onen klacek pochází z ciziny, jíž jest nám momentálně vzývati, potom je třeba tuto pomoc za každou cenu využít, rychle se přidat a bít o to silněji. Styl je volný, dovoleno je vše.

Ve zmíněném článku je záminkou k útoku ohrazení se Václava Klause proti urážkám a výzvám k demisi, kterých se jménem Evropského parlamentu na oficiálně svolané tiskové konferenci v Bruselu dopustili v reakci na jeho názory na Evropskou ústavu místopředseda EP a předseda jeho ústavního výboru. Doležalovi je vše jasné. Klaus se prý podepsal pod „knížku jakéhosi irského excentrika“, která je k Evropské ústavě velmi kritická. Dr. Coughlan, pro Doležala excentrik, je profesorem prestižní dublinské university Trinity College a kritické názory na Evropskou ústavu podle všech průzkumů sdílejí milióny občanů členských zemí, v některých klíčových dokonce většina. Coughlanova analýza, která velmi konkrétně upozorňuje na skrytá rizika nepřehledného a často záměrně nejednoznačného textu Evropské ústavy, připomíná Doležalovi „temné a zcela paušální narážky známé dobře z bolševických polemických textů“. Myslím, že bolševický styl připomíná spíše označování nepohodlné kritické analýzy paušálně za pamflet, jak činí Bohumil Doležal, a nahrazování věcné polemiky osobními útoky a urážením nositelů opačného názoru.

Jenom osobní záští, která zatemňuje mozek, si lze vysvětlit schvalování toho, že si představitelé vrcholné evropské instituce dovolí kvůli odlišným názorům na věc, která je předmětem zásadní politické debaty v rámci EU, na oficiálně svolané tiskové konferenci vyzývat hlavu našeho státu k odstoupení. Nejde přece o to, zda je názor prezidenta Klause správný či nikoliv. Jde o to, že je to nejvyšší představitel naší země a že si dotyční evropští politici myslí, že takto se k nám či jiným menším zemím můžou chovat. Dovede si někdo představit podobný útok z EP třeba na francouzského prezidenta, který agituje pro přijetí Evropské ústavy, přestože si podle průzkumů většina jeho spoluobčanů myslí opak? Dovolil by si to někdo? Absurdní představa, ale vůči naší zemi je to možné a u nás se najdou lidé, kteří tomu dokonce tleskají jenom proto, že nemají rádi Václava Klause. To není schvalování atentátu na Heydricha, jak se trapně pokouší celou věc karikovat Bohumil Doležal. To je zásadní diskuse o pravidlech jednání ve sjednocující se Evropě, o postavení naší země v ní, to je debata o svobodě, demokracii a toleranci odlišných názorů.

Dnes nesmějí mít naši představitelé odlišné názory o Evropské ústavě, která ještě nebyla přijata. Co bude po jejím přijetí? Budeme už navždy „držet hubu a krok“? Jakou možnost budou napříště mít naši představitelé a parlament zpochybňovat či dokonce zabránit rozhodnutím přijatých jinými a jinde, o nichž budou přesvědčeni, že naši zemi poškodí, když dnes nesmějí svobodně ani polemizovat? V tom vidím nebezpečí budování autoritativního režimu, který Doležal absurdně podsouvá prezidentovi, a to nejen pro nás, ale pro celou Evropu.

Jiří Weigl, vedoucí Kanceláře prezidenta republiky, Mladá fronta Dnes, 26.4.2005