Hlavní strana » Jinýma očima » Koho „smí“ přijmout prezident?

Koho „smí“ přijmout prezident?

Jinýma očima, 28. 7. 2005

„Václav Klaus se proti EU spojuje s „odloženými“ politiky“ píše ve včerejším vydání Pavel Máša (Přátelé na Hradě, LN 26.7.), poté co se na webových stránkách Kanceláře prezidenta republiky dočetl, že prezident Klaus přijme příští týden ke krátkému rozhovoru lorda Davida Owena při příležitosti jeho návštěvy České republiky.

Spekuluje pak, jak si toto přijetí vysvětlit. Neboť, jak píše „Hlava státu si v oficiálním sídle popovídá s mužem, jehož kariéra je bez ohledu na lordský titul dávno za zenitem“. A konečně dospívá k „odhalení“:   „Jediné vysvětlení tak je, že prezidenta republiky zaujal Owenův boj proti jednotné evropské měně, coby předehře ke vzniku státu, v němž bude rozhodovat nevolená byrokracie.“

Předně: lord David Owen je bývalým ministrem zahraničí Velké Británie, našeho významného spojence. Už to samo o sobě by stačilo, aby s ním český prezident při jeho návštěvě Prahy hovořil. Nezaznamenal jsem, že by se pan Máša stejně podivoval, když prezident obdobným způsobem přijal na Hradě například bývalého ministra zahraničí Spojených států H. Kissingera a řadu dalších významných politiků, jejichž politická kariéra „je dávno za zenitem“. Je to tak proto, že v nejvýznamnějších zemích světa vysoce postavení politici většinou  ani po odchodu z vlády nezůstávají nečinní. Lord Owen byl například  za Evropskou unii spolupředsedou mírové konference o Jugoslávii v letech 1992 – 95, kde mimochodem zastával pozici na hony vzdálenou názorům současného českého prezidenta. V roce 2000 nicméně pozval Václava Klause Londýna na významnou konferenci pořádanou institutem New Europe, která se zabývala problematikou budoucí evropské ústavy. Na této konferenci, jíž lord Owen předsedal, pronesl Václav Klaus významný projev. A tak dále, a tak dále.

Jasně to ukazuje, že i lidé velmi odlišných názorů spolu umějí, mohou a mají hovořit a respektovat se. O nic jiného nejde ani v tomto případě a poctivý komentátor LN by alespoň toto mohl či měl vědět. Tím spíš, že Pavel Máša patří k těm pražským mediálním intelektuálům, kteří jinak osobnosti typu lorda Owena pravidelně na stránkách svých novin „oderizují“. Proč tomu v tomto případě je jinak? Jaký má motiv napadnout za to prezidenta?

Jsou myslím jen dvě možná vysvětlení. To první je, že pan Máša, tak jako v mnoha předchozích případech, prostě nedokáže ovládnout svou principální zášť k Václavu Klausovi. Druhé pak, jak naznačuje věta zmíněná úvodem, že když kdokoli – v tomto případě bývalý ministr zahraničí Velké Británie – neprojevuje dostatečné nadšení pro skomírající federální model EU, cokoli od něj od ďábla jest. Nejspíš však jde o kombinaci obou motivů.

Petr Hájek, Lidové noviny, 28. července2005